Cross Country do těchto končin
zavítalo poprvé, v předešlém roce se na zdejší trati jel seriál Offroadmaratonů, možná že odtud vznikl nápad zařazení netypické trati do kalendáře. Trať vznikala necelých 14 dní, počasí vzdorovalo a vypadalo to, že se trať snad ani nebude moct dostavět. Ale to jako by pořadatele nechtěli slyšet a do boje se šípky povolaly kavalérii křovinořezů, traktor a kluky motorkářský, který trať i za cenu deštivého počasí napáskovali v délce
10 km. Už ve čtvrtek jsem se byla podívat na trati, a při pěší túře mi bylo jasné, že se tu pěkně nadřeme, rozsekané to bylo řádně, ale na druhou stranu se jednalo o dobře připravenou trať, na které se během 90 minut jezdci vyšťaví do bezvědomí a to myšleno v tom dobrém slova smyslu.
Hobby kategorie zela prázdnotou, i když se závody jely poblíž Prahy, účast byla mizivá. Mezi 4x4 se na start postavili jen 4 jezdci. Po dobře najeté stopě cca 300 metrů do cíle dojel na prvním fleku
Jaroslav Kalný, který vyfouk první příčku
Ladislavu Kratochvílovi, který se v cíly vztekal, ale závody nejsou jen o procházce růžovou zahradou, špatně najetá stopa někdy stojí nejeden flek. Třetí cílovou pásku viděl
Petr Písek.
Kategorie
Hobby sportek byla obsazena 8 jezdci, první trojka byla hned od startu jasná, jak kdo odstartoval tak i dojel:
1. Radek Šuk, 2. Michal, 3. Jan Málek. Bohužel tuto kategorii postihl
nepěkný pád, který si sebou vzal jednu zlomenou kličku. Sanitka byla v plné pohotovosti a jezdci poskytli první pomoc během pár minut. Kategorie
Přebor žen, přinesla nevídanou záměnu prvních míst, zatím dominující
Alena Míková podlehla
Báře Fišerové a
Magdaléně Harudové. Majda svou rozvášněnou 250 nechala do cíle projet samotnou zatímco se nám jezdkyně kutálela cílovkou v kotrmelcích. Neděle už byla na jistotu pro Alenu, ta si prvenství nenechala uzmout a o zlatý pohár bylo postaráno hned v
prvním kole, kdy Magdaléně ujela o délku čtyřkolky. Majda si tentokrát odpustila cílové ántré, za to její taťka
Miroslav Haruda jako nejvrchnější dohlížitel nad závody neustál pád v dosti kolísavém depu a celou neděli strávil v nemocnici, kde mu byla diagnostikována zlomenina nohy. Na celkové vyhlášení se nám vrátil a všem hrdě předváděl svou novou sádrovou trofej.
Nejlítější souboj byl v kategorii
Mistrovkých sportek, kde Martin Miřejovský ujížděl co jen to šlo Kadeřábkovic klanu. Bráchové se na něj zavěsili a jako pitbulové po něm šli.
Tomáš Kadeřábek neustál rychlé tempo a po půl hodině si vedoucí dvojici nechal poodjet. Sice je měl na dostřel, ale k závěru závodu se už na kluky nedotáhnul. Celkově Tomáš Kadeřábek za oba
dva dny bral bronzovou příčku. Na prvním se uvelebil Martin Miřejovský, ale neměl to tak lehké,
Jan Kadeřábek v sobotu dominoval a Martinovi v cíli nadělil 200 metrový úprk, za to v neděli už síly na Martina nestačily a i když na něm jel nalepenej jako na provázku za celých 90 minut na Martina nevymyslel předjížděcí manévr. Za to si sem tam nevšiml, že Martin brzdí a namísto zahamtnutí všech brzd to do Martina lehce pustil, což
mu přidělalo starosti při následných opravách stroje. Takže i když katapultoval čumák LTR, na první to tentokrát nestačilo a Jan Kadeřábek sebral druhou příčku. Jestli se vám bude zdát divné, že
Martin Miřejovský má na některé fotce KTM a na jiných zase LTR, nešálí vás zrak, jako velmi dobře sponzorovaný jezdec má ve své stáji hned dvě závodní žiletky, a na nedělní závod zvolil Suzukářskou klasiku.
V kategorii
Přeborových sportek se tak trochu podvádělo, někdy jezdcům nedochází, že se jedná o Mezinárodní Mistrovství kde se kdejaká neplecha netrpí. Nebudeme tu jmenovat jezdce, on se za svědomí chytne sám. K samotnému závodu této kategorie byl velkým překvapením mladičký ještě nevycválaný jezdec
Lukáš Mařík, který ve velmi obsáhlé kategorii - 10 jezdců, sebral zlato jak v sobotu tak i v neděli. V neděli speciálně pro fotografy skákal zub před cílovou rovinkou. Lukáš Mařík nechal za zády všechny a to se ani nezapotil.
Za jeho laufem se jelo hodně tvrdě o body, tam si na dno sil sáhli jezdci
Michal Záděra a
Martin Fošum spolu s věčně čtvrtým nebo pátým Martinem Krejčíkem. Za to Miroslav Urban na trati nechal kus dlaní, Míra se své Polárky držel tak pevně, že mu doslova a do písmene slezla kůže na dlaních. No nebyl to pěkný pohled po sundání rukavic. Ještě, že měl sebou kompletní team, který se o Míru postaral jak po stránce jezdecké tak i po odpočikové a krmící.
- Příští závody se jedou 05. 10. 2013 - BÍLINA