Závody
David Buříval - vítěz ITP Essox Cup 2010 v kategorii Quad Profi
Text: Ollie Roučková | Foto: Ollie Roučková | Datum: 19.03.2011 | Zobrazeno: 5146×
Seriál závodů ITP Essox Cup 2010 přinesl kupu nových mistrů, přičemž každá z kategorií měla stejné podmínky, stejnou trať – snad jen časové pásmo závodů se měnilo. V kategorii QUAD PROFI do 400 ccm vyhrál s velkým bodovým náskokem David Buříval. V ITP utrhával jedno první místo za druhým, jeho vítěznou šňůru přetrhl Radek Fošum v Jiníně, ale hned poté už si David jezdil pro první místa až do konce seriálu, kde odskočil o 40 bodů:
Ahoj, nejdřív se prosím trochu představ čtenářům.
Je mi 38. Začal jsem na motorce v 9 letech. Po silničních jsem přešel na enduro. Na enduru mne to hodně bavilo a byly i nějaké závody. Největší úspěch na enduru bylo vítězství v týdenním orientačním závodě skupin Enduromania v Rumunsku , který jsme jeli v červnu 2007 ve složení 2 motorky a 4 čtyřkolky. Tam jsem se také svezl na čtyřkolce, a tak to začalo. Koupil jsem si koncem roku v Žebráku Access Tomahawk 300. Jednou mi kluci z Žebráku navrhli, abych se svezl na závodech, a úplně jsem tomu propadl. Docela mi to šlo, ale po roce ježdění jsem ošklivě spadnul v Tupadlech na závodě a rozbil mašinu. Po opravě v Žebráku mi Olda Hřích navrhl, jestli nechci jezdit za ASP Group a bylo hotovo. Dostal jsem stroj a skvělou podporu, které si moc vážím.
Není ti hloupé utéct soupeřům o 40 bodů? Jak se ti to povedlo? S kým ses přetahoval o první příčku?
Sezona v ITPéčku 2010 se mi opravdu povedla, stroj jel bezchybně a kromě Jinína, kde jsem dojel na čtvrtém místě, jsem všechny závody vyhrál. Jinín mě potrestal prudkým výjezdem od startu, kde mi chyběl výkon a pak nahoře u sloupu jsem se dostal do skrumáže a dlouho se z ní nemohl dostat. Celý seriál na mě asi nejvíc tlačil Radek Fošum na Suzuki, ale tak nějak to vždycky dobře dopadlo. Hodně mě těšil i fakt, že jsem na technických tratích proháněl i kluky z kategorie Profi nad 400.
Jakou kolku jsi sedlal v minulé sezoně, zůstaneš u ní?
V sezóně 2009 a 2010 jsem sedlal stroj zapůjčený od ASP group s výrobním číslem 00001. Byl to první 400 Tomahawk v ČR, a už měl něco málo najeto. Bráchové Hříchovi mi do toho dali tyč řízení Houser, ITP kola a gumy, variátor Malossi a minulý rok ještě na předek Foxy. Já jsem zesílil zadní kyvku a namontoval chladič z Warriora 450. Jinak se jedná o sériový stroj s obsahem 359 cm3, u kterého používám při každé výměně oleje Metaltec-1, a má už najeto 250 motohodin. Jelikož jsem velmi spokojený, zůstanu samozřejmě u Accessu a na tento rok mám přislíbený od ASP Group nový vylepšený stroj Access Tomahawk 400 model 2011.
Během ITP jsi mě pěkně štval, že si po každém závodě dojel s úsměvem na tváři, jak je to vůbec možné, že ty do sebe cpeš nějaké bobule, nebo je to vyladěností stroje?
Bobulemi to není, sama víš jaký je to fajn pocit dojet první a ,,nezrakvit se“. Ten pocit je fakt k nezaplacení, zvlášť pro nás ješitný chlapy. Na stará kolena budu mít na co vzpomínat a vyprávět vnoučatům. Určitě to bude také tím, že Access je hodnou, spolehlivou a nezáludnou mašinou se skvělým podvozkem.
Tomakawk 400 je automat, nechybí ti řazení?
Vůbec. V roce 2008 jsem měl půjčený na část sezóny Access Warrior 450, a moc jsem ho nezvládal. Chyba nebyla ve stroji, ale ve mně. Přebytek výkonu a řazení mě moc nebavilo. Na Tomahawkovi je parádní to, že se mi daří držet krok se silnějšími čtyřkolkami nad 400 ccm díky stejnému času v každém kole. Access mne neutahá tak jako kluky na strojích s 50 kobylama, kteří jsou od poloviny závodu vykyslí. Mých 30 koníků a variátor mne šetří, a většinou mám poslední kola nejrychlejší.
Ty se skoků opravdu nebojíš, jak se dle tvého názoru chová 400 při letu/skoku/dopadu?
Je to hodnej mazel, nezáludnej a spoustu chyb odpustí. Jediný problém mám s nájezdy na lavici, protože menší výkon stroje mne pořádně na skok nerozjede a nemohu tudíž velkou lavici nikdy celou skočit. Na lavicích ve Stříbře bych toho asi moc nepředvedl.
Jezdíš rychlopal nebo páčku, a jaké v tom vidíš zásadní výhody?
Jezdím páčku. Zkoušel jsem i rychlopal, ale zase jsem se vrátil zpátky k páčce. Přijde mi, že na maratony se páčka hodí víc. Při čtyřhodinovce mne už ke konci rychlopal, díky únavě, zle vytrestával a tahal ven ze zatáčky, přidával jsem si v levé zatáčce víc, než jsem potřeboval.
Čeho se obáváš, kdyby ses vysekal?
Jako všichni kolkáři, zranění. Pracuji ve středním managamentu velké firmy a dlouhodobější výpadek z práce, by mohl znamenat ztrátu zaměstnání. Vždycky mne trápí, když vidím na závodech někoho zraněného v sanitce. Hodně mne to umravní, přestanu riskovat.
První závod se jede v Jiníně - asi se shodneme na tom, že je to jedna z nejhezčích tratí celého seriálů ITP závodů. Na jaké pasáže se těšíš a jakých se obáváš?
Po pravdě řečeno asi ne. Trať je to sice celkem pěkná, ale když zaprší, pak je to peklo. Mám raději Kramolín, Sedlčany, Mohelnici, Božetice a třeba i Milovice. Na Jiníně mne trápí start do prudkého kopce, kde díky menšímu výkonu ztratím a pak musím těžce dohánět. Všeobecně se dá říct, že mám rád technické tratě s mnoha zatáčkami, krátkými sjezdy a výjezdy. Vyhovuje to i mému stroji, který nemá moc velkou maximálku na rovinách.
Shodou okolností jsme oba vozili picí systém USWE, jak jsi s ním byl spokojený? Já moc - dva litry vody, cucátko zabudováno v helmici - ale občas jsem ztratila náhubek, což byla prekérka.
Je to dobrá věc. Předtím jsem neměl žádné pití a po delších závodech mne bolela hlava. To jsem s USWE odboural. Zkoušel jsem také chvíli jezdit s Camelbakem, ale občas jsem si prudkým pohybem vytrhl hadičku a pak se celý obsah přesunul do rozkroku, nic příjemného.
V minulé sezoně jsi měl skvělou formu, jak jsi na ní makal?
Pokud čekáš, že ti řeknu šestkrát týdně fitko, posilovna, hokej, tak ne. Občas chodím běhat, kolo a snažím se maximálně jezdit na kolce, to je nejlepší trénink.
Z loňské sezóny, máš i nějaké jiné úspěchy na čtyřkolce než v ITP?
ITP bylo jednoznačně prioritou. Zároveň jsem jel i OffROAD Maraton, kde jsem byl ve své kategorii až do osudného šestého závodu v Ústí celkově první. Nepochopil jsem, proč byl přesunut závod OffROAD Maratonu v Ústí na stejné datum i čas, kdy byl závod ITP v Božeticích. Díky tomu že jsem dal přednost ITP, propadl jsem se v OffROAD Maratonu až na sedmou příčku. Navíc mi nepomohlo, že organizátoři Ofka na závod v Ústí zdvojnásobili bodování. Celkově jsem ale nakonec skončil v Ofku na třetím místě.
Pády, kuriozní šťuchance, prošel sis během sezony něčím prekérním?
Měl jsem několik krizovek a pádů, ale nejhorší byl paradoxně střet v Horažďovicích na Ofku s týmovým kolegou Jardou Voglem. Po chybě jiného jezdce jsem byl odhozen na štorc do dráhy a Jarda to do mě v plné rychlosti poslal. Naštěstí jsem to odnesl pouze modřinami a stroj ohnutým ramenem, kolem, spojovačkou a tlumičem.
Co tvůj syn a čtyřkolky? Pokud jezdí, na čem a jak si pro něj vybíral kolku?
Jezdí, ale už jen rekreačně. Lukáš má pro řízení vlohy, ale na závodech v Písku si zlomil ruku a dal přednost fotbalu i přesto, že byly úspěchy. Začínali jsme na Mastifu 125 a DRR 100, jenže to už kolky přestaly být pro něj prioritou.
V letošní sezoně se budeš věnovat závodům ITP, nebo i jiným?
ITP bude opět prioritou. Chtěl bych jet i vybrané závody v OffROAD Maratonu a Republika Cupu.
Tvá předsevzetí do závodní sezony 2011?
Vždy dojet a nezranit se. Obhájit vítězství v ITP Essox cupu v Přeboru ČR do 400 cm.
Co se ti líbí na závodech tipu crosscountry, a je něco co bys změnil?
Mám rád atmosféru závodů, kamarády/ky na závodech, je to skvělá skupina lidí se stejnou nemocí, quadmánií. To co bych změnil, není asi v moci pořadatelů. Menší prudu od zelených ekoteroristů a delší tratě. Závod, kdy je na tříkilometrové trati 150 závodníku, není regulérním závodem, ale závodem v předjíždění.
Všichni šílí po Dakaru - jakého závodu by ses nejvíc chtěl účastnit ty?
Musím se přiznat, že jsem taky trochu pošilhával po Dakaru, ale poté co Pepa Macháček pustil pár informací ohledně finanční nákladnosti, pustil jsem to k vodě.
Děkuji za rozhovor, v Jiníně zdar.
Je mi 38. Začal jsem na motorce v 9 letech. Po silničních jsem přešel na enduro. Na enduru mne to hodně bavilo a byly i nějaké závody. Největší úspěch na enduru bylo vítězství v týdenním orientačním závodě skupin Enduromania v Rumunsku , který jsme jeli v červnu 2007 ve složení 2 motorky a 4 čtyřkolky. Tam jsem se také svezl na čtyřkolce, a tak to začalo. Koupil jsem si koncem roku v Žebráku Access Tomahawk 300. Jednou mi kluci z Žebráku navrhli, abych se svezl na závodech, a úplně jsem tomu propadl. Docela mi to šlo, ale po roce ježdění jsem ošklivě spadnul v Tupadlech na závodě a rozbil mašinu. Po opravě v Žebráku mi Olda Hřích navrhl, jestli nechci jezdit za ASP Group a bylo hotovo. Dostal jsem stroj a skvělou podporu, které si moc vážím.
Sezona v ITPéčku 2010 se mi opravdu povedla, stroj jel bezchybně a kromě Jinína, kde jsem dojel na čtvrtém místě, jsem všechny závody vyhrál. Jinín mě potrestal prudkým výjezdem od startu, kde mi chyběl výkon a pak nahoře u sloupu jsem se dostal do skrumáže a dlouho se z ní nemohl dostat. Celý seriál na mě asi nejvíc tlačil Radek Fošum na Suzuki, ale tak nějak to vždycky dobře dopadlo. Hodně mě těšil i fakt, že jsem na technických tratích proháněl i kluky z kategorie Profi nad 400.
Jakou kolku jsi sedlal v minulé sezoně, zůstaneš u ní?
V sezóně 2009 a 2010 jsem sedlal stroj zapůjčený od ASP group s výrobním číslem 00001. Byl to první 400 Tomahawk v ČR, a už měl něco málo najeto. Bráchové Hříchovi mi do toho dali tyč řízení Houser, ITP kola a gumy, variátor Malossi a minulý rok ještě na předek Foxy. Já jsem zesílil zadní kyvku a namontoval chladič z Warriora 450. Jinak se jedná o sériový stroj s obsahem 359 cm3, u kterého používám při každé výměně oleje Metaltec-1, a má už najeto 250 motohodin. Jelikož jsem velmi spokojený, zůstanu samozřejmě u Accessu a na tento rok mám přislíbený od ASP Group nový vylepšený stroj Access Tomahawk 400 model 2011.
Bobulemi to není, sama víš jaký je to fajn pocit dojet první a ,,nezrakvit se“. Ten pocit je fakt k nezaplacení, zvlášť pro nás ješitný chlapy. Na stará kolena budu mít na co vzpomínat a vyprávět vnoučatům. Určitě to bude také tím, že Access je hodnou, spolehlivou a nezáludnou mašinou se skvělým podvozkem.
Tomakawk 400 je automat, nechybí ti řazení?
Vůbec. V roce 2008 jsem měl půjčený na část sezóny Access Warrior 450, a moc jsem ho nezvládal. Chyba nebyla ve stroji, ale ve mně. Přebytek výkonu a řazení mě moc nebavilo. Na Tomahawkovi je parádní to, že se mi daří držet krok se silnějšími čtyřkolkami nad 400 ccm díky stejnému času v každém kole. Access mne neutahá tak jako kluky na strojích s 50 kobylama, kteří jsou od poloviny závodu vykyslí. Mých 30 koníků a variátor mne šetří, a většinou mám poslední kola nejrychlejší.
Ty se skoků opravdu nebojíš, jak se dle tvého názoru chová 400 při letu/skoku/dopadu?
Je to hodnej mazel, nezáludnej a spoustu chyb odpustí. Jediný problém mám s nájezdy na lavici, protože menší výkon stroje mne pořádně na skok nerozjede a nemohu tudíž velkou lavici nikdy celou skočit. Na lavicích ve Stříbře bych toho asi moc nepředvedl.
Jezdíš rychlopal nebo páčku, a jaké v tom vidíš zásadní výhody?
Jezdím páčku. Zkoušel jsem i rychlopal, ale zase jsem se vrátil zpátky k páčce. Přijde mi, že na maratony se páčka hodí víc. Při čtyřhodinovce mne už ke konci rychlopal, díky únavě, zle vytrestával a tahal ven ze zatáčky, přidával jsem si v levé zatáčce víc, než jsem potřeboval.
Čeho se obáváš, kdyby ses vysekal?
Jako všichni kolkáři, zranění. Pracuji ve středním managamentu velké firmy a dlouhodobější výpadek z práce, by mohl znamenat ztrátu zaměstnání. Vždycky mne trápí, když vidím na závodech někoho zraněného v sanitce. Hodně mne to umravní, přestanu riskovat.
Po pravdě řečeno asi ne. Trať je to sice celkem pěkná, ale když zaprší, pak je to peklo. Mám raději Kramolín, Sedlčany, Mohelnici, Božetice a třeba i Milovice. Na Jiníně mne trápí start do prudkého kopce, kde díky menšímu výkonu ztratím a pak musím těžce dohánět. Všeobecně se dá říct, že mám rád technické tratě s mnoha zatáčkami, krátkými sjezdy a výjezdy. Vyhovuje to i mému stroji, který nemá moc velkou maximálku na rovinách.
Shodou okolností jsme oba vozili picí systém USWE, jak jsi s ním byl spokojený? Já moc - dva litry vody, cucátko zabudováno v helmici - ale občas jsem ztratila náhubek, což byla prekérka.
Je to dobrá věc. Předtím jsem neměl žádné pití a po delších závodech mne bolela hlava. To jsem s USWE odboural. Zkoušel jsem také chvíli jezdit s Camelbakem, ale občas jsem si prudkým pohybem vytrhl hadičku a pak se celý obsah přesunul do rozkroku, nic příjemného.
V minulé sezoně jsi měl skvělou formu, jak jsi na ní makal?
Pokud čekáš, že ti řeknu šestkrát týdně fitko, posilovna, hokej, tak ne. Občas chodím běhat, kolo a snažím se maximálně jezdit na kolce, to je nejlepší trénink.
Z loňské sezóny, máš i nějaké jiné úspěchy na čtyřkolce než v ITP?
ITP bylo jednoznačně prioritou. Zároveň jsem jel i OffROAD Maraton, kde jsem byl ve své kategorii až do osudného šestého závodu v Ústí celkově první. Nepochopil jsem, proč byl přesunut závod OffROAD Maratonu v Ústí na stejné datum i čas, kdy byl závod ITP v Božeticích. Díky tomu že jsem dal přednost ITP, propadl jsem se v OffROAD Maratonu až na sedmou příčku. Navíc mi nepomohlo, že organizátoři Ofka na závod v Ústí zdvojnásobili bodování. Celkově jsem ale nakonec skončil v Ofku na třetím místě.
Pády, kuriozní šťuchance, prošel sis během sezony něčím prekérním?
Měl jsem několik krizovek a pádů, ale nejhorší byl paradoxně střet v Horažďovicích na Ofku s týmovým kolegou Jardou Voglem. Po chybě jiného jezdce jsem byl odhozen na štorc do dráhy a Jarda to do mě v plné rychlosti poslal. Naštěstí jsem to odnesl pouze modřinami a stroj ohnutým ramenem, kolem, spojovačkou a tlumičem.
Jezdí, ale už jen rekreačně. Lukáš má pro řízení vlohy, ale na závodech v Písku si zlomil ruku a dal přednost fotbalu i přesto, že byly úspěchy. Začínali jsme na Mastifu 125 a DRR 100, jenže to už kolky přestaly být pro něj prioritou.
V letošní sezoně se budeš věnovat závodům ITP, nebo i jiným?
ITP bude opět prioritou. Chtěl bych jet i vybrané závody v OffROAD Maratonu a Republika Cupu.
Tvá předsevzetí do závodní sezony 2011?
Vždy dojet a nezranit se. Obhájit vítězství v ITP Essox cupu v Přeboru ČR do 400 cm.
Co se ti líbí na závodech tipu crosscountry, a je něco co bys změnil?
Mám rád atmosféru závodů, kamarády/ky na závodech, je to skvělá skupina lidí se stejnou nemocí, quadmánií. To co bych změnil, není asi v moci pořadatelů. Menší prudu od zelených ekoteroristů a delší tratě. Závod, kdy je na tříkilometrové trati 150 závodníku, není regulérním závodem, ale závodem v předjíždění.
Všichni šílí po Dakaru - jakého závodu by ses nejvíc chtěl účastnit ty?
Musím se přiznat, že jsem taky trochu pošilhával po Dakaru, ale poté co Pepa Macháček pustil pár informací ohledně finanční nákladnosti, pustil jsem to k vodě.
Děkuji za rozhovor, v Jiníně zdar.
Jak se vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 6x
Články šampionátu ITP CUP
Kalendář- ČSMS Country Cross a Endura 2012
17.01.2012, Závody
I Country Cross vyvěsil pracovní verzi závodního kalendáře 2012. propisky do ruky a pečlivě si zapište čtveřici vypsanýc...
Slavnostní vyhlášení Country Crossu 2011
20.11.2011, Závody
Slavnostní vyhlášení Mezinárodního mistrovství ČR motocyklů a čtyřkolek proběhlo 19. listopadu 2011 v hudebním klubu naz...
Country Cross Sedlčany
25.10.2011, Závody
Za mlhou hustou, že by se dala krájet a dost možná ještě dál se nachází Sedlčanská kotlina. V tomto závodním doupěti poř...
Copyright © 2008-2024 Quadmania.cz, Kontakty – ISSN 1214-7125 – RSS kanál Loga Quadmania.cz ke stažení, V:0.18s