QuadMania.cz

Do Německa jsme dorazili v půl deváté, což mi přineslo startovní číslo 251, k mému údivu jsem se stala poslední závodnicí kategorie Solo 4x4, a to jsem ještě netušila, že jsme v závodním poli pouze dvě ženy. Druhá jezdkyně sedlala sportku Kawasaki, tuším-li dobře 400. Jezdkyně vodila Kawu parádně až do osudové erzety, kde byla moc dlouhá na brzdách a vylítla z tratě, čímž pro ní závod skončil. Závodnice odešla po svých, ale dle výrazu 4kolky pohozené v rokli, se musela pěkně potlouct.
Necelých pět kilometrů od Seelitz leží Rochlitz, kde se na náměstí štosovaly všechny 4kolky, dle harmonogramu se páskovaly pěkně jedna za druhou. Jezdce sedlající především 4x4 všech světových značek doplňovala hrstka sportek. Každý z jezdců měl svůj vlastní harmonogram dle kterého se orientoval v přibližovačkách a erzetách. Celý závod se dělil do dvou 80kilometrových okruhů, které roztříštily dvě měřené erzety. V první přibližovačce jsme měli dostatek času na seznámení se s mapováním cesty, dostatečně viditelné žluté značení jezdce navádělo do závodu ihned po sjetí z hliníkové tribuny. Fenomenální nástup na start doprovázel ukecaný moderátor, který každého z jezdců uvedl a prohodil s ním pár slov. I se mnou prohodil několik cizojazyčných vět, ve kterých jsme oba perlili. Já lámanou němčinou a on zvučnou češtinou, srandovní rozhovor dospěl k závěru, že pan moderátor miluje guláš a Hradec Králové.
Hups z tribuny a jako poslední účastnice kategorie Solo 4x4 se vrhám do neznámého prostředí. Dokonale značená cesta mě vyvedla ze spletenců uliček v Rochlitz mezi továrny vyúsťující do polních hřišť. Hned po 200 metrech za městem předjíždím 4 jezdce, tvrdost a bezohlednost z návykových manévrů šly stranou, přece jenom se jedná jen o přibližovačku, není kam spěchat, tato etapa měla rozpětí 55 minut, což dle slov Tomáše (druhého ČR zástupce), je dostatečně dlouhá doba. I tak jsem si raději udržovala svižnější tempo, na rozpisu nebyly napsané km jednotlivých časových úseků, tudíž jsem věděla jen za jak dlouho kde mám být, ale jak je to daleko jsem netušila. První zádrhel na cestě nastal v podobě zaseklého TGB na kolejích. Neváhám slézt ze 4kolky, a záchranná akce je tu. Po této akci sedáme na 4kolky a jede se dál. Nyní už je závodění veselejší jedeme ve skrumáži jezdců, ale ta se brzy roztrhá, ostřílenější jezdci nikam nespěchají, mají trať dobře najetou z uplynulých ročníků, ale janci jako já letí palbu. K první měřené erzetě se dostávám s 30minutovým náskokem, řadím se mezi ostatní jezdce čekající před časomírou. Kulaté kuchyňské hodiny nám všem odtikávají náš čas. V mezi pauzách bylo veselo kecalo se, tlachalo a v podstatě jsme mezi sebou nepociťovali jazykové bariéry, ať se mluvilo česko-německy nebo anglicko-německy, vždy jsme věděli o čem mluvíme. 11.05 - to je můj čas do první měřené části. Ta byla podobná ITP vložkám, kde jezdci zdolávali nejrůznější přírodní překážky. Nic záludného a nepřekonatelného, jediné v čem jsem měla problém byly nájezdové úhly do zatáček, které lemovaly stromy. Šikany byly uzounké, dělané na přesnost. Hned po měřené části se letělo dál k druhému měření. Zde mi Tomáš s Niclasem kladli na srdce ať trochu tahám, že se sice 75 minutový čas zdá dostatečně benevolentní, ale trať už začíná být záludnější. Hlavně ve výjezdech a sjezdech do vodních koryt. Tudíž držím speciál jak se lidově říká pěkně u huby. Kluci měli pravdu, trať byla náročnější, jezdce nutila popojíždět krokem a manipulovat se strojem i mimo stupačky. I tak k druhé erzetě dojíždím s dvacetiminutovým náskokem.
Tady na všechny čekalo občerstvení, tankovací prostor a ohniště pro ohřátí. Po dolití benzínu se připojuji k hloučku jezdců mezi kterými je i český zástupce Tomáš. Druhá erzeta se od první liší délkou i náročností. Příčné přejezdy tratě ze sedla vyhodily nejednoho jezdce, sjezdy sváděly k pádům a šikany vybízely k proletění se stromořadím. Náročnost tohoto měřeného úseku byla adekvátní k našim závodním podmínkám, což jsem kvitovala a G4B speciála pořádně prohnala. I tak sebekriticky poznamenám, že tato 4kolka ani netušila, že může jezdit tak pomalu. Její potencionál je ohromující, nikde nemá dost a do všeho chce vletět na plno. Po této etapě se vrhám do poslední časovky prvního okruhu, nádherné scenérie střídaly brutální přejezdy úzkokolejné tratě, která v celé své délce jednoho kilometru sváděla jezdce do rozlítaných póz, což mému podvozku postavenému na Foxech vůbec nevadilo ba naopak, docela mě bavilo letět jako prase po pražcích. Docela jsem obdivovala jezdce na sportovních 4kolkách, tolik záludných míst se kterými bych si ani já nevěděla rady. První okruh dokončuji na náměstí Rochlitz, kde na mne čeká moderátor s mikrofonem v ruce.
V jednu pět valím do druhé etapy, již jsem věděla do čeho jdu, tudíž jsem si s tratí hrála, ale po pravdě jsem se párkrát ocitla i mimo vytyčené úseky, malé chyby byly potrestány a nebýt andělů jedoucích za mnou, bych v rokli seděla dodnes. Druhá runda byla zábavnější, co se diváckého obsazení týče, v každé záludnější pasáži stáli mávající/jásající diváci. Na každé křižovatce stáli pořadatelé v zelených vestách se smetáky v ruce. Jakmile nás zmerčili, zastavili dopravu a hned po průjezdu ze silnice odklízeli bahno. Během silničních přejezdů bylo fantastické, že každý z řidičů věděl, že 4kolky mají přednost a jako by nám uskakovali z cesty. Nikdo netroubil, nevztekal se, ba naopak zastavili u krajnice a počkali až se okolo nich proženeme. Po sečtení všech časovek měli pořadatelé plné ruce práce, ono to nebylo jednoduché 251 závodníků, čtveřice měřených časovek a z toho všeho museli vyjít ti nejlepší. V naší skupině bylo 60 závodníků, první cíl protl Nico Russ s časem 10:11. Druhý cílovku protl Dennis Breitsprecher s časem 10:17, trojlístek uzamkl Tino Schiebel 10:26. Já do cíle proletěla jako desátá s ostudným časem 10:49. Druhý ČR zástupce Tomáš Pazler cílovku protl jako 15. s časem 11:11. První závod tohoto charakteru se mi zaryl pod kůži a vím, že si příští rok nenechám tyto závody utéct.

Dodatky, rady, postřehy:

• Tyto závody jsou svým jezdeckým charakterem předurčeny i pro mírně pokročilé jezdce, nikde jsem nezpozorovala místa, která by jezdce rozhodila natolik, že by se do nich nevydal.

• Raději bych volila pohon 4x4, letošní ročník se jel bez sněhu, tudíž se zdál být lehkým. Jakmile by napadl sníh, organizátoři by nás vehnali do krkolomnějších pasáží, do kterých jsme se pro letošek bohužel nedostali.

• Nemusíte se bát jazykové bariéry, posunky se dorozumíte hravě a když umíte alespoň základy AJ, není co řešit.

• Co bych doporučila, jsou hodinky dle kterých se budete během jízdy orientovat. Já jsem si na řídítka přidělala růžové hodinky Made in Ping Pong a svou práci odvedly na výbornou.

• Večer počasí ukázalo své grády, nejen že jsme mrzli, ale i povrch dostal ledovou krustu a o zajímavé tandemové polety nebyla nouze.

• Budete-li přemýšlet jaké oblečení na závod, stoprocentně se oblékněte teple, dlouhé přejezdy přináší ošemetné prochladnutí. Mohu-li poradit, nejlepší jsou čiré brýle, ne zatmavovací. Při druhém okruhu se začalo smrákat, a to vám povím není nic příšernějšího když sněží a ještě se stmívá. Minimálně dvoje rukavice, ty se do batohu, kapsy či kufru nacpou vždycky.

• Určitě si vezměte dva kanďáky s benzínem, jeden si nechte na náměstí Rochlitz a druhý si dejte do organizátory určeného přepravovacího vleku. Ti vám benzín převezou do poloviny etapy, kde na vás bude čekat pěkně vyrovnaný v řadě hned u vjezdu.

• Svačina, pití, cigarety to nemusím komentovat. V každé etapě je čas na malé zastavení a občerstvení.

• Dodržte organizátorské parametry kladoucí na 4kolky, všechno se při přejímkách pečlivě kontroluje.

• Velké poděkování patří Tomášovi a Niclasovi, nebýt jich asi bych závod neabsolvovala v takové pohodě.

• Poděkování patří i pořadatelům, kteří věděli, že moc nerozumím a během celého závodu mě hlídali a stále se ptali zdali je všechno v pořádku, jestli něco nepotřebuji. Celková organizace závodu byla na velmi profesionální úrovni, až na nedostatek WC zón pro dámy. Ani v jedné časovce nebyly toalety. Zato při dolítnutí do cíle na zmrzlé jezdce čekal rozžhavený hotel, kde jsme se mohli převléct a umýt.