QuadMania.cz

Slovensko začal svírat mrazivý krunýř. Teploty na mnoha místech klesaly pod -20 stupňů Celsia a meteorologové přitom hlásali, že bude hůř. Na Quadmanii se živě debatovalo o možném zrušení závodu. To pro většinu teamů jedoucích pod CZ vlajkou bylo zcela nepřijatelné. Závody přece nemůže zrušit rekordní chladno způsobené tlakovou výší nad Ruskem. Černé myšlenky byly zažehnány a závody v Lučivné 2012 pátou hodinou dopolední byl odklepnut: „Ano, závod se pojede v celé délce 4 hodin“. A taky se jel.

Arktická třicítka byla pokořena:

Noc před Quadtrophy byla jednou z nejmrazivějších v tomto roce. Silný mráz působil v celém Quad městečku problémy, závodníci kteří městečko okupovali od čtvrtka měli plné ruce práce s rozhýbáním techniky. 4kolky i auta podlehly bizardnímu počasí, a jen tak tak se podařilo strojárny rozhýbat. Tam kde nepomohly teplé garáže vypomáhaly fény. Toto nejsou žádné výroky z vesnické tancovačky, ale čirá pravda z QuadTrophy v Lučivné s datem 2012. Akcie této zimy vystoupaly na vrchol, zima ukázala své grády a s problémy, které sebou zima nese se jezdci potýkali i během závodu. Slovenský hydrometeorologický ústav varoval, že přes den bude klesat rtuť do rekordních minusových hodnot. Počasí pro magory, vždyť se při dýchání lepil nos k sobě. Při funění pod helmu zamrzalo hledí a při chvilkovém stání tuhla krev v žilách. 4hodinový závod v Lučivné se právem řadí mezi nejextrémnější závody v širokém okolí. Hned po přejímkách nám bylo jasné, že se budeme muset vypořádat s počasím pěkně po svém. Horký čaj, káva, slivovice, nebo vyhřáté auto či přečkání závodu ve vytopeném stanu. Toto byl i můj plán, pěkně si jezděte, udělám pár fotek a pak se schovám do vyhřátého stanu. Ouvej ono to tak nechodí, jakmile se přihlásíte jako jeden z jezdců týmu, celý tým na vás spoléhá a při jakémkoli zakolísání musíte vklouznout do zimní rallye. A aby mínusové hodnoty byly podtrženy, v polovině závodu začalo nepříjemně sněžit.
Poprvé se závod v Lučivné konal teprve před pěti lety, ale dnes už je jedním z nejpopulárnějších vůbec. Stal se hlavní turistickou atrakcí Slováků/Čechů, o čemž svědčí početné obsazení diváků kolem trati, přenosy a reportáže místních televizí a množství novinářů. Areál, kde mimo horských chat, sjezdovky, kulturáku, kostelů a podobných atrakcí najdete i osmikilometrovou trať, připravenou pro oficiální Quad/Atv závody s požehnáním samotného starosty města. Start v mrazivé kotlině rozburácelo na cca 37 teamů, jednotlivé kategorie odstartovaly místo plánované dvanácté hodiny v půl jedné. Nejlepší quadeři z širokého okolí se vydávají na 8 km dlouhou trasu v několika vlnách rozdělených do kubatur. Startuje se po intervalech během ke strojům, což je pro diváky velmi atraktivní. Vidět najednou desítky závodníků běžících ke strojům s následným výstřelem do horských plání a průsmyků, je opravdu nezapomenutelný zážitek. Náročnost QuadTrophy spočívá nejen v délce tratě, ale i ve velké zkázonosné zimě, kde se profil trati mění každým kolem k nepoznání.

Lyžařský areál v Lučivné se stal dějištěm QuadTrophy závodů Slovenského Quad poháru:

Navzdory absolutně nejkrutějšímu počasí tohoto roku se závody odvíjely ve svižném tempu. Trať v celé své délce byla prvotřídně připravena, sami pořadatelé na trati pracovali dnem i nocí, aby si jezdci závod mohli vychutnat plnými doušky. Po startovním výstřelu třicet minut po poledni se dal do pohybu peloton vlnobití jednotlivých kubatur.

• 4x4 nad 700 ccm:

V nejsilnější kubatuře si se soupeři hravě poradili jezdci z Moravy, Martin Švanda s Kodim, kteří  během 4hodin nakroužili 21 kol. Team poskládaný ze zvučných jmen si prvenství vybojoval i za cenu ztráty jednoho závodního stroje. Hned za nimi jim na záda funěl taktéž český team Lomnice, kterého od prvního místa dělily dvě tři minuty. Trojlístek uzamkl Jamaika team SVK, rovněž s 21 nakrouženými koly. V této kategorii se pohybovaly teamy složené z absolutních nováčků, ve kterých nikdo nikdy nezávodil natož se účastnil jakýchkoliv extrémních závodů. Jedním z teamů byl team Bahňáci G4B, ve kterém jezdci předváděli strhující souboje, dech beroucí manévry a lámající figury do zmrzlých vinglů. Nováčci si vedli prvotřídně, až na osudové zakolísání dvou svlečených gum a následné penalty od pořadatelů. Tím se Bahňáci propadli na bramborovou příčku, která je mezi tak našlapaným závodním polem velmi oceňovanou.

• 4x4 do 500 ccm:

Rozdováděnou pětistovkovou kategorii ovládli kluci z Tišnova. Radek Šikula jako leader teamu narazil na tvrdou zem tak nešťastně, že si přetrhal úpony na pravé noze. Jeho zranění si vyžádalo lékařskou pomoc, po opichách a stažení svalu se vrátil do závodu, nyní už jen a pouze jako divák a podpora druhého jezdce v teamu. Podporoval, hecoval a řval tak, až synátora vyburcoval k absolutně nejlepšímu místu v půllitrové kategorii. Druhým Hudakovcům nadělili dvě kola a třetímu týmu Abeco2 hned 4kola.

• 2x2 bez rozdílu kubatury:

Sportovních 4kolek se k mému údivu dostavilo mnoho. Počasí, ve kterém si každý připadal jako eskymák křížený s rampouchem, přilákalo na 11 závodních teamů sedlajících sportky. Mezi hejnem Can-amů se objevila i nějaká ta Honda, V-Tec, Yamaha, Suzárna…Sportovní 4kolky měly povoleny hřeby, ale ani ty jezdcům nezaručily hladký průběh závodu. Vyleštěné zákruty, překopané sjezdy a rozrajtované závěje sportovním 4kolkám zamotaly kyvny. Team Štvorkolky Březno s 21 nakrouženými koly se stal šampionem své kubatury, ale i absolutním vítězem celkového pořadí. Sportky vládly Lučivné i za cenu roztlačování, zahřívání a rozbíhávání zatuhlých brzd. Jako druhý do cíle proklouzl CZ team Stavebniny Stupka a třetí se zvláštním názvem teamu Retard Quad team.

Z mého pohledu anebo co se vrylo pod kůži:

Tyto závody jsou opravdu jednou z nejextrémnějších prověrek. Tento brutální závod je ušit pro magory s posunutým prahem zimy, vždyť já málem umrzla jen co jsem vystrčila nos z chaty. I přes veškerou snahu a úsilí se na tyto závody nedá jakkoli připravit, pakliže jste tyto závody neabsolvovali, vždy najdete něco co vás překvapí a vyrazí vám dech. Trať se pořadatelům vyvedla - nejen, že byla upravena po celé své délce, ale i její provedení vyústilo ke smazání výkonnostních rozdílů. Během závodu bylo o jezdce postaráno po stránce vyhřátého stanu tak i po stránce občerstvení. Ve 30 eurech startovného bylo zahrnuto občerstvení na trati – čaj, klobása a následně v kulturním domě při večerním vyhlášení – řízek se salátem a šálek teplého čaje. Dlouhá trať skýtala záludná místa i rovinky k rozmotání, klouzalo se, padalo, skákalo i vyprošťovalo. Nic nebylo tabu, ten kdo chtěl, mohl se proletět peřinou sněhu, ten kdo chtěl hodit 4kolku na řídítka, učinil tak hned na startovní rovince ještě ped startem, a ten kdo chtěl zvítězit si šel tvrdě za svým cílem. Vyhřívané rukojeti s vyhřívanou helmou byly přínosem - v tak mrazivém počasí jsme ještě dvě hodiny po závodě necítili všechny prsty natož nos, ze kterého se stal nerozmrazitelný krápník.