QuadMania.cz

Cesta

Ukrajina není blízko a bylo potřeba sem dopravit čtyřkolky a veškerý materiál potřebný k závodění včetně náhradních gum, disků a dalších dílů. Vše jsme nakonec úspěšně nasoukali do dodávky a na vlek a vybaveni všemi potřebnými doklady jsme ve 4:00 odstartovali z Vrbovky přes Maďarsko. Cesta ubíhala pomalu a kdo někdy jel dodávkou víc jak dvě stě kilometrů, pochopí, co jsme prožívali. Korunu všemu nasadili maďarští celníci, kteří nás vykázali z hraničního přechodu. Následovalo tak dalších 100 km navíc k jinému hraničnímu přechodu a příjezd do Philipetse okolo jedné ráno. Tou dobou už bylo uzavřené depo a klid v celém areálu. Rychle jsme tedy vyložili techniku, celkem hladce absolvovali technické přejímky a vyrazili alespoň něco naspat, přeci jen start v 8:00 je zatraceně brzy a ráno bylo ještě třeba doladit mnoho detailů. Vstávám tedy v pět ráno a mažu řetěz, přidělávám tašku s nářadím a navíjím itinerář první etapy do roadbooku. Po snídani následuje krátká rozprava k trati a ostrý start hned od prvních metrů.

Etapa 1.

Ještě s nedožvýkanou snídaní, pohledem alkoholika po flámu a napůl oblečenou rukavicí startuji do první etapy. V prvních kilometrech si zvykám na chování stroje a především na navigaci. Čtyřkolky startovaly do této etapy jako poslední, takže i přes asi pětikilometrovou chybu v navigaci pomalu dojíždím první jezdce. Nejdříve se divím proč, ale následně chápu - několik kilometrů kaluží, které někdy sahají i po hruď, dává všem dost zabrat. Těžká endura se jen těžko probíjí těmito nástrahami a se sportovním quadem mám také dost problémů. Několikrát musím Access vyprošťovat pomocí lan a dokonce i s pomocí motorkářů. Po pekelném prvním úseku následuje kontrola. Dostávám podis do jezdecké karty a pokračuji krásnou hřebenovkou dál. Další bahenní lázně se již neopakují. Bez větších problémů dojíždím do cíle v celkem slušném čase s později rozhodujícím náskokem před další čtyřkolkou. Následuje očista techniky i jezdce, výměna filtrů, které jsou plné bahna a kontrola všeho, co by se mohlo pokazit.

Etapa 2.

Do druhé etapy startovaly čtyřkolky v opačném pořadí, než ve kterém jsme dojeli první etapu. Po krátkém přesunu na start následoval nádherný šotolinový výjezd a hřebenovka v borůvčí. Vše bylo celkem idylické a jelo se ve slušném tempu. Všemu učinil přítrž výjezd, pod kterým se nakonec potkaly všechny čtyřkolky. Společnými silami bylo třeba dostat ATV a několik motorek na příkrý výjezd s dost úzkou pěšinkou. Celá tahle legrace zabrala asi dvě hodiny, vzhledem k další náročnosti trati jsme pokračovali společně a ukázalo se, že šlo o dobrý tah. Další kilometry byly peklem. Cesty pro motorky bez větších problémů sjízdné jsou pro široké čtyřkolky spíše trápením. Dvacetikilometrový úsek trval několik hodin a všem jezdcům sebral mnoho sil. Následovalo několik rychlých šotolin a druhá kontrola, za kterou už neměl být žádný extrémní úsek. A opravdu, následoval až po pěti kilometrech. Pro všechny ATV, stejně jako pro většinu motorek znamenal červenou a návrat do depa po silnici.