Itinerář budeme dle počasí měnit, ale to je zatím úplně jiný příběh. Zatím víme stoprocentně, že 9.2. vražedně ráno přistaneme na letišti v
Tel Avivu, kde se vypotácíme k vlaku, který nás doveze do
Haify, kde na nás budou čekat čtyřkolky - ještě zabalené a zaplombované v kontejneru. Tady nás čeká méně zábavná část expedice, odplombování čtyřkolek je díky byrokracii velmi složité a na celních úřadech strávíme celý den. Razítka, papíry, dohady, doklady…. Až poté vyjedeme se čtyřkolkami ze skladu. Druhý den se naše trasa mapuje směr Carmel až do cvičiště místní armády v
Elyakimu. Další kilometry namotáme směr Ramot Menashe a Nazareth, poté budeme pokračovat směr Galilejské jezero. Další zastávka během naší expedice bude jisto jistě vyhlídka Kohav HaYarden, poté se přesuneme k
Mrtvému moři, pokračování přes poušť Negev. Dalších pár dní strávíme v poušti, kde nás čekají technické pasáže a projedeme druhým nejsušším místem světa
Arava… Další zastávky se budou odvíjet dle již zmiňovaného počasí, ale také dle toho jak naše deseti členná expedice bude pružná a co si v tak velkém počtu jezdců budeme moci dovolit.
Nezapomeňte si přibalit:
Ještě než jsme se uchýlili k samotnému balení, museli jsme se domluvit kdo co vezme, přece jen se nejedná o klasickou expedici a to co nebudeme mít sebou v Izraeli jen s těží seženeme a když to seženeme bude to trojnásobně nadhodnocené. V naší partě jedou jak sportovní tak i užitkové čtyřkolky, jenže je zádrhel ve značkách, ač nám tu převládají
Canamy jedou s námi i čtyřkolky
Goes,
Yamahy a jedna osamocená
Honda. Co kus to jiný model, tudíž nám tu připadá problém co si vlastně zabalíme. Jako první nám Saar pomocí emailu zaslal malé vodítko co si kdo vezme, poté jsme se s jezdci domlouvali po telefonech a sociálních sítích, kdo co bere.
U mně tomu byla volba náhradních dílů na
Goese, na expedici jedeme na dvou modelových řadách -
Goes 625i Limited Edition, kraťas i dlouhán jsou si podobní, takže nám odpadá dablování věcí. Po krátkých dohadech jsme se všichni domluvili co kdo poveze do Izraele, poté jsme přistoupili k tomu nejtěžšímu kroku a tomu pro nás byla nakládka čtyřkolek. Těch hodin u papírů a nákresů jak se naskládáme do kontajneru, jak se tam narveme a jestli pojedeme v patrech nebo na stojáka. Ale nakonec se povedlo a nastal
den D.
Zabalit, rozloučit a jde se do kontejneru:
Kamion, kontejner, čtyřkolka. Běžná slova, která označují obyčejné dopravní prostředky, no tedy snad až na to slovo čtyřkolka. Nebudeme tu polemizovat, ale když jsme seděli u nákresů nikdo z nás nebyl moc moudrý a opravdu po pravdě jsme si nedávali moc šancí, že se do kontejneru vejdeme, a když se v počtu
10 čtyřkolek z toho 7 ks 4x4 nacpeme, tak budeme rozložení na prvočinitele.
- Osudný mejl odstartoval nakládací manévry: Potvrzuji termín nakládky dne 17.1.2014 v 9.00 na adrese Areál autodopravy Havránek, Svémyslice 40. Kontejner bude přistaven v 9.30 a na nakládku máme 6 hodin.
Tento email dorazil necelý týden před nakládkou, takže se nedivte, že jsme ještě na mašinách trochu pracovali. U nás na
Goesech tomu byly jen kosmetické úpravy, tady jsme jen ladili držáky na kanystry vody a benzínu plus bagáž. Za to
Richardova kamna byla ještě rozložena na rám a jako by se snad ani za pár dní neodlétalo. Ani
Charlie nebyl s Raptorem připraven komplet, i ten musel mašinu vyzvednout ze servisu teprve dva dny před nakládkou. Vše se stihnulo a
17.1.2014 jsme všichni svorně čekali na příjezd kamionu s kontejnerem. Areál autodopravy Havránek jsme zvolili kvůli nakládací plošině, abychom nemuseli čtyřkolky zvedat do několikametrové výšky. Přece jen už jsme měli odpojené baterky, vypuštěné oleje spolu s benzínem. Kamion přijel včas, nacouval k plošině a tradá pánové jde se nakládat.
Už na první pohled nám bylo jasné, že budeme muset jako první naložit ty nejobjemnější mašiny. Vždy jedna velká do leva a naproti ní jedna menší. Jako první testovací kus jsme vyzvedli Can Am a oproti němu jsme ukurtovali - Yamahu Raptora 700. Zprvu nám jedno
přikurtování jedné čtyřkolky trvalo 40 minut, poté už jsme se sehráli a jedno kompletní naložení nám trvalo
sakum prásk 30 minut. Sice okolo nakládky lítalo pár peprnějších slov, sem tam letěla z kontejneru nějaká ta kurta, ale i tak nás po celou dobu neopouštěl humor. Při naložení šesté čtyřkolky nám venku zbývaly jen dvě sportky a dva traktory s kompletní expediční výbavou. Tady už se musela sundávat kola, ale co, s tím jsme počítali. No a finále bylo
nejjednodušší, dvě sportky do svíce a hotovo. Do zadní části kontejneru jsme naházeli bagáž, do volných skulin se balilo oblečení, nářadí, spacáky, pršáky, držáky, rampy, výfuk který jsme museli sundat Richardovo speciálu
(abychom mu jej nezničili, ve svíci nám výfuk přesahoval přes rám)…. Atd. Vše bylo důkladně zafrešované. Ptáte li se proč jsme ty balíčky zafrešovali jako „kokainové“ zboží? Je tu jednoduchá odpověď, přece jen bude v kontejneru 10 strojů, které mají v nádrži zbytky benzínu a ten se bude linout celým prostorem po celé 3 týdny přepravování kontejneru.
Na celnici nás upozornili, abychom si do zavazadel nebalili potraviny, oleje, hořlavé materiály, jako jsou bomby do vařičů a podobně. Hlavní bylo dodat na celnici kompletní prohlášení o mašinách spolu s tunou papírů, které do finále vydaly na celý šanon. Tuto práci si na starosti vzala
Saarova manželka Jitka, která na legalizaci mašin do Izraele pracovala celý měsíc, a i při nakládce se starala o to, aby náš kontejner prošel proclením v pořádku. Za to jí patří velké poděkování, protože to obvolávání úřadů a nekonečné papírovaní bylo opravdu únavné a úmorné.
- A nyní už nám kontajner putuje někde mezi: Mělníkem - Hamburkem - Haifou.
Sponzoři akce:
www.atv-goes.cz, Quadmania, GripTV, časopos Quad, Big Shock, Drift, Adventuremenu, Mogul, Oneal, Gearne, Bezpecne-na-motorce.cz, Quad Club, MSR, SportGroupCZ, Ogio, Aquapalac Čestlice...