Jen si představte, že když se navařují lopaty do oběžného kola turbíny tak se kolo nahřívá až na 100°C a na tom musí svářeč hodiny a hodiny ležet stočený podle listu lopaty. Neřeknu-li co se nadýchá i přes filtry kouře a brusiči prachu. Jen oběžné kolo
Frencisovi turbíny v přehradě Dalešice jsou 4kusy a má jedna přes 80 tun hmotnost, 6 m průměr. A také se tu dělají i malé turbíny, třeba jen 1 m průměr, prakticky pro celý svět a všechny druhy turbín. Je úžasné vidět co lidský mozek a ruce umí vytvořit. Promiňte vím, že mám psát o čtyřkolkách a tak jen ukázka firmy, u které nás taky nechají jezdit a vozit pro zábavu děti. Možná někoho to bude zajímat, jak vypadá turbína než funguje v přehradě.
No a letos mi to nedalo, poslal jsem email z dílny na ředitelství, že někdy jezdíváme pro
Dny dětí v jiných firmách a mívá to úspěch. Jestli nemají zájem, abychom povozili děti na čtyřkolkách. Odezva byla okamžitá, že by to rádi, ale neví jak to zorganizovat, a že to tedy musím vymyslet sám. Vyšel jsem za halu a dívám se jak by to šlo realizovat. Žádná sláva!! Samej beton koleje a asfalt! Další problém byl odkud se dostávat za halu, podél řeky to nechtěli povolit.. špatný… musíme najíždět 300 m podél haly vedle kolejí po trávě a kamení, nakonec týden před akcí jsem paní Juránkovou přesvědčil, že podél řeky je to nejlepší a že si nebudeme zavazet s atrakcemi. No a poslední a nejhorší bylo vymyslet trať na prostoru který mi určili. Co teď?! Kolega co jezdí s vysokozdvižným vozíkem byl velmi ochotný a pomohl mi navozit panely k základům, které zůstaly po budově skladu a udělali jsme z nich schody po kterých se dá jezdit, pro jistotu jsem to projel aby to bylo pevné. Další bylo udělat trať, která aspoň kousek povede terénem (po trávě).
Trať je
1.4 km dlouhá, představoval bych si jí z poloviny terénem, ale nebylo mi to umožněno. Na druhé straně bylo uděláno parkoviště na trávě. Co nadělám?! Mezi tím vším domluvit kdo bude ochoten jezdit. Jelikož už jsem na podobné akci jezdil s Olafem a KatkouKQ, obrátil jsem se na ně. K mé radosti oba přijali nabídku, i když věděli, že za to nic nebude. No a čtvrtého to neuhodnete…. (KarelKarel ). Ještě večer před akcí jsem projel trať, abych věděl jak se po ní pojede,,, no prach a asfalt, zpestřené betonovými nájezdy a kouskem jízdy po trávě… no zítra uvidíme. Nastala sobota a jde se do toho, přijíždí Olaf a KatkaKQ… KarelKarel nikde? Olda dodal to víš Karlovi musíš zadat čas hodinu předem aby dojel na čas. Tak jsme začali bez Karla. Zezačátku to vypadalo, že to bude oddychovka, pak se to postupně přidávalo, byl to masakr jedno dítě za druhým, včetně rodičů vedro a prach. Po asi hodině se podle Oldova přesného odhadu objevil Božský Kája smál se od ucha k uchu a dovezl dobrou náladu. Začali jsem jezdit v plném počtu. Jen 10 minut přestávka a pokračujeme dál.
Celkem 3.5 hodiny jízdy odvozili jsme
300 dětí a 270 rodičů, zaprášení a unavení, ale myslím, že v pohodě. Ještě jsem se chtěl zmínit, že Olaf přijel na dvě hodiny i když měl doma v rodině tragickou událost. Tímto mu chci poděkovat za to, že byl ochoten přijet a bavit děti. Začali jsem v 9.00 a konec byl v 12.30. Akce měla velký úspěch u dětí a kolegů tak i paní provozní ředitelka Tereza Svobodová prohlásila, že jsme byli nejlepší atrakce. Ještě jednou chci poděkovat všem co mi tuto atrakci pomohli dát dohromady, sám bych to nedal. Děkuji mladé fotografce a mému synovi, který také fotografoval.