Příjezd a první den
Původně jsme plánovali velkou podzimní expedici do
Rumunska, ale z časových a jiných důvodů jsme museli hledat bližší destinaci a na webu jsme našli kontakt do Chorvatska na Croatian Adventure Tours. Po rychlé výměně e-mailů s Danijelem, který nám sám průvodcoval, jsme se rychle rozhodli pro oblast kolem
Zadaru, což je od nás pouhých 700 km po dálnici. Z původních 4 čtyřkolek jsme nakonec jeli dva, ale stálo to i tak za to. Domluvili jsme si 4 noci se třemi celými dny ježdění. Danjiel nám zařídil pohodlné ubytování v apartmánu s vlastní kuchyňkou, parkováním pro auto s vlekem i čtyřkolky přímo u domu ve vesnici Viněrač u moře. Z apartmánu jsme měli výhled na moře i do vnitrozemí na Velebické hory. Po příjezdu a vybalování v neděli odpoledne jsme si dali schůzku s Danijelem a vymysleli plán a trasy na další dny. Danijel jezdí na Enduro KTM a má celou oblast výborně prozkoumanou pro enduro skupiny, ale hned během prvního dne se seznámil a přizpůsobil i potřebám jízdy pro čtyřkolky. První den byl odjezd v 9,30. Jeli jsme po kamenitých a travnatých pláních a po šotolinových cestách, celkem kolem 90 km na severní straně
poloostrova. Z toho jsme jeli pouze asi 5 km po asfaltu, takže většina byl skvělý offroad. Jezdili jsme velkou rychlostí a museli jsme hodně hlídat ostré kameny a díry. Na to, že byla tato oblast dost obydlená, nám všichni mávali a zdravili nás, když jsme někoho potkali. Nikomu čtyřkolky nevadily, právě naopak. Po zkušenostech z Čech to bylo velice příjemné. Kolem poledne začalo hodně pršet a po hodině jsme byli úplně promočení, tak jsme zajeli do městečka Nim na výborný oběd a abychom se zahřáli, dali jsme se bylinný likér Bylinkovač. Dál jsme jeli krásným údolím zpět na základnu. Večer po usušení jsme s průvodcem Danijelem zajeli do 15 km vzdáleného Zadaru na prohlídku centra a ochutnávku místních rybích specialit. Byli jsme unaveni z celodeňáku, ale doma jsme si samozřejmě ještě dali panáčka na spaní.
2. a 3. den
Druhý den se počasí umoudřilo a již od rána bylo krásně jasno a na začátek listopadu příjemných středozemních 18 stupňů. Dnes jsme měli v plánu další celodenní túru kolem 100 km v křovinatých lesích, rychlé úseky a šotolinové cesty. Danijel nás také vzal do povrchových dolů, kde se těží zem pro zahradnictví, kde jsme asi hodinku řádili v jámách a výkopech. Poté jsme
chtěli projet borovicovým lesem až k moři cestou, kde se jezdí drsně s Endurem, ale pro čtyřkolky to byl příliš úzký a strmý terén. Po hodině adrenalinových zážitků, kdy stačila jediná chybička, a celí jsme se mohli zřítit z útesu do moře, jsme se museli otočit a pomocí 50m navijáků jsme se dostali zpět na šotolinu. Protože jsme se tímto zdrželi, zajeli jsme na pozdější oběd na výbornou pizzu, Bylinkovač a pivko. Pak nás Danijel vzal přes zákaz vjezdu do Národního parku, kde jsme jeli po šotolinových cestách nádherným údolím podél říčky k vodopádům a starému vodnímu mlýnu. Zpět na základnu jsme jeli zkratkou po
kamenitých kopcích, kde jsem bohužel na Can-amu prořízl na kamenech zadní gumu. Zkoušeli jsme ji opravit nastříkáním pěny, ale po dalších 5 km byla guma prázdná, protože ucházela kolem ráfku. Čekala nás ještě 20 km dlouhá cesta domů, ale zvládli jsme to na 4 zastávky na dofouknutí. Kolo jsme ještě večer odmontovali s tím, že ho Danijel odveze do servisu, abychom mohli ráno zase jet. Náš průvodce se pak o nás staral i večer a po pár pivech a panácích bylo na terásce s výhledem na moře pěkně veselo.
Třetí den přijel Danijel ze servisu se smutnou zprávou, že guma nejde opravit. Tím jsme se hned poučili na příští expedici, abychom s sebou brali vždy náhradní kola. Navrhoval shánět náhradní kolo, což by mohlo ale trvat 2-3 hodiny, nebo že nás vezme s jeho Landroverem Defender na výlet místy, kde se jinak se čtyřkolkami nejezdí. Byli jsme již dost unavení z celodenního ježdění, tak jsme zvolili projížďku Landroverem. Nejdřív nás vzal do domácí továrny na nejlepší pršut v Chorvats
ku, kde jsme si nakoupili zásoby pro rodiny domů. Potom jsme jeli šotolinou ke kaňonu Zrmaně a dál přes benzínku (nákup svačiny do auta - pivo Karlovač) do rezervace Paklenica, kde se natáčel Vinnetou, až k okresu Lika, kde Danijel jezdí také offroad a krajina se ze zcela holé změní naráz v zalesněné území. Poté jsme se vrátili zpět do přímořské oblasti k řece, kde u krásných vodopádů fungovalo malé domácí bistro a paní domácí nám uvařila vynikající oběd – grilované maso podávané s domácím beaujolais. Z hodinové přestávky jsme tam zůstali 3 hodiny a po velice kamarádském pohoštění a s výhodou, že máme vlastního řidiče, jsme nasedli zpět do auta. Paní domácí nám přibalila zásobu vínečka s sebou, což jsme chtěli vzít domů, ale již v autě jsme
ochutnávali. Navečer jsme se s Danijelem rozloučili a domluvili si rovnou další expedici na březen, abychom prozkoumali i zbytek tras a oblast Lika pro čtyřkolky. Večer jsme zakončili výbornou grilovanou rybou v místní restauraci. Ráno jsme zabalili čtyřkolky a odjeli spokojeni domů do Čech.
Závěr
Naši expedici jsme si krásně užili a už se těšíme příště do této nádherné země.
Loňský výlet do Slovinska jsme absolvovali ve 4, také jsme jezdili po horách i ve sněhu, ale Chorvatsko a jeho trasy pro čtyřkolky se nám líbilo ještě mnohem víc.
Těšíme se na Vaše připomínky nebo dotazy, které rád zodpovím zde na Quadmania pod nickem lostdutchman.