V pátek dopoledne jsme se sešli ve třech v Hrádku nad Nisou v kempu Kristýna a po ubytování jsme odjeli do zhruba 12 km vzdálené
Bogatynie v Polsku. Je tam upravená výsypka hlušiny z nedalekého povrchového hnědouhelného dolu Turów a též se tam vyváží popel z elektrárny. Na parkovišti před vjezdem do areálu je obytná buňka z víkendovým provozem. Zde je nutno zaplatit poplatek 200 Kč a tím se získá celodenní neomezený přístup do areálu výsypky. Vytyčili jsme trať, označili ji šipkama a připravili na trase soutěžní místa. Na parkovišti se k nám přidal Karelhonda a vrátili jsme se do kempu. S kolkařema, kteří odpoledne přijeli, jsme se přesunuli do asi 1 km vzdálené restaurace Lidový dům. Zde jsme měli rezervovaný stůl a provedli jsme důkladnou přípravu na sobotu.
V sobotu ráno jsme vstávali do deštivého dne, kde první zářný okamžik byl pohled na plný stůl jídla a pití, což zajistil Karl von Daubitz (Karelhonda) se svým týmem. Mezitím přijížděli další účastníci akce. Po naplnění bříška jsme kolkaře rozdělili do čtyř skupin. Všichni účastníci dostali na helmu samolepku s označením skupiny, aby se nám nepletli. Taky každá skupina dostala Průvodní lístek, kam se zapisovaly časy a výkony při plnění úkolů. Navlečení do nepromoků vyrazilo
26 čtyřkolek směr Polsko. Po chvíli z parkoviště u výsypky vyjel realizační tým, který se rozmístnil na jednotlivá stanoviště. Na parkovišti si po chvíli nechala domluvit i čtyřkolka Zuzky. Do její nádrže v noci natekla voda.
Do horní části areálu je nutné projet po cestách, na kterých jsou poměrně hluboké bahnité kaluže. V sobotu byly kaluže, k radosti všech zúčastněných, naplněné po okraj. Pro sportky byla připravená méně náročná příjezdová cesta, ale byla využita jen minimálně. Po ní se vydal na průzkum snad jenom
Bahňák, který nás doprovázel mimo soutěž.
Pirda dostal na starost první stanoviště, kde se na čas projíždělo hlubším odvodňovacím kanálem. Dál se pokračovalo po šipkách k betonové letištní ploše. Toto stanoviště měl na pove
l Folpi. Byla zde připravená garáž a několik pneumatik, mezi kterými se musel odcouvat slalom na čas. Následovalo stanoviště, kde měl dozor Dan a kde měla družstva tři pokusy hodu házecí kotvou do rozsochy břízy. V dalším stanovišti měli účastníci ošetřit a odvést zraněnou osobu, kterou představovala nafukovací panna ze sexshopu. Pánové, ale i
Zuzka, se k věci postavili čelem a předvedli heroické výkony. Poslední úkol sestával z toho, že skupiny se již bez značení trasy přesunuly do nejvyššího bodu výsypky, kde je stožár s vysílačem. Tady vyplnili jednoduchý test s pěti otázkama a vhodili jej do připravené schránky. Pak již cestou necestou se vrátili na parkoviště. Tady připravil Karelhonda se svým týmem skvělé jídlo a pití. A to pozor!!! Všechno jídlo a pití měli účastníci zdarma, v režii cateringového bose Karlahondy. O tomto bodu programu je dobré si přečíst na Qudmanii v Klubovně pohodářů ze severu, číslo příspěvku
14 405.
Po nasycení přítomných se skoro celý konvoj kolek a tří motorek vydal znovu do areálu výsypky na společnou jízdu, kterou vedl Pirda. Byla to jízda za
„krásami výsypky“. Bohužel v závěru vyjížďky odmítl jeho KQ poslušnost a do kempu se vrátil na podvalníku. Po odpoledním příjezdu do kempu, byli vyhlášeni vítězové. Vzhledem k výkonům jednotlivých družstev byla první cena dělená a to na čtyři díly. Zvítězili tudíž všichni zúčastnění a dostali
Účastnický list a placku na památku. Další důležité zhodnocení akce proběhlo večer znovu v Lidovém domě. Z ohlasů by se dalo usoudit, že akce se povedla nebo účastníci byli natolik slušní, že nebyly slyšet žádné kritické hlasy.