Ale jako kouzelným proutkem během necelé hodiny areál zaplnila téměř stovka čtyřkolek a po prvním ochutnání "
prdelačky" se v deset hodin vyráželo na první vyjížďku, kterou pořadatelé pojali v duchu trojkombinace: trial-bahnění-plavání. Vytvořený "
vláček" byl dlouhý téměř jeden kilometr, s některými opozdilci se roztáhl ještě o pár set metrů, ale po necelé půl hodince zastavil na bývalé tankové střelnici poblíž Vílance. Zde po krátké trialové vložce některých odvážlivců, kteří se vyškrábali se svou čtyřkolkou na téměř kolmý několikametrový val, aniž tušili co je za ním. A čekalo je překvapení v podobě půlmetrového hřebenu a opět téměř kolmá stěna plná mazlavého jílu dolů. Kdo vyjel, musel vyplavit hodně adrenalinu, než se dostal dolů. Výhodu měli čtyřkolky se
systémem ADC, který zafungoval zcela bezchybně.
Poté se skupina rozjela zablbnout si na blízkou zasněženou loučku vypadající zcela nevinně až do chvíle, kdy se pár kolkařů přesvědčilo, že zcela ukryté příkopy skrývají plno černého mazlavého bláta. Některé účastníky rozdováděli takový stylem, že nezapojit se do takového nadšení by odolal málokdo. A tak se projížděly ty největší, ale i ty menší příkopy, zapadávalo se, tahalo se a zase se zahrabávalo, převracelo, brodilo, navijáky nezahálely. Když se některá situace zdála být zoufalá přispěchal na pomoc
Polaris Ranger a v jednu chvíli tahal z bahenního zajetí i dvě kolky najednou. Prostě druhé vánoce pro mnohé. Poté se skupinka přesunula na blízkou motokrosovou trať, kde si každý vyzkoušel rychlost a nepřeberné množství terénních vln a lavic.
Rovněž byl k dispozici menší "
rybníček" plný ledové tříště. Pár odvážlivců ho projelo , ale jen tak po okraji než se objevila čtyřkolka se šnorchly, která si dostatečně a s chutí zaplavala. K návratu na základnu všechny přinutila zpráva z polní kuchyně, že řízky, ovar, guláš, tlačenka a další dobroty jsou připraveny. Příjezd zpět byl ze zadu tankodromu a tak spousta kolkařů ještě neodolala, aby si nezařádila v areálu v místech, které již většina z nich znala z letního srazu. A pak přišly na řadu vepřové hody, a kdo měl zájem mohl se navíc projet
BVP-éčkem. Některým zcela evidentně po této jízdě vytrávilo a šlo na nášup. Po druhé hodině se vyjíždělo na odpolední vyjížďku. Zpočátku všechny bičovala sněhová smršť podporovaná silným větrem, a kdo neměl brýle toho musela postihnout sněhová slepota. Naštěstí se záhy vyčasilo a slunce zalilo zasněženou "
Ladovskou" krajinu Vysočiny, kterou idylicky přes kopečky projížděl vláček téměř stovky čtyřkolek.
Vyjížďka byla skvěle připravena. Po asfaltu se pouze přejíždělo na další lesní či polní úsek a kdo má rád pohodovou, ale svižnou jízdu musel být maximálně spokojen. Pohodovým tempem s několika přestávkami na cigaretu či toaletu se najelo přes padesát kilometrů. Návrat zpět vyšel půl hodiny před setměním a tak měl každý v klidu čas naložit své vozidlo na svůj "
trailer", pokud nezůstával na noc. (Kdo neměl domeček na kolečkách mohl využil nabídky na nocleh hned za kuchyní. Ve dvou místnostech byla k dispozici tvz bidla - kdo byl na vojně tak ví o čem je řeč, nostalgie měl svůj průchod). A ještě před odjezdem si dát některou z vepřových pochoutek. Kdo zůstal k dispozici byla živá kapela, vyhřívaný stan navazující na zděnou klubovnu, dále pak pípa , jelita a jitrnice, tlačenka, ovar, výpečky...atd. Je vidět, že pořadatel, sdružení
Quad Weekend Team v čele s
Pavlem Musilem dokonale zúročují své zkušenosti z pořádání předešlých akcí pro čtyřkolkáře, které jsou stále oblíbenější. Ať je to v jakoukoliv roční dobu. Díky a na viděnou na dalším srazu na Vysočině.
Trocha dat:
- 96 čtyřkolek ( 118 účastníků ), téměř 400 kg vepřových pochoutek, několik sudů píva ( Plzeň a Bernard ), několik plechovek nealko piva Staropramen a pár lahví od kvalitní slivovice domácí výroby až po pochybné destiláty hraničící s rizikem slepoty.
- Co se týče čtyřkolek převažoval Polaris s drtivou většinou 52%, následován 12% Can-Am, 10% Suzuki, zbytek značek nepřesáhl 5%.