Když kohouti zaspí
Hans stoprocentně ne. Tak jak je jeho zvykem, celé Quad městečko hurónským jekem probudil v brzkých hodinách, přesněji v
sedm. Jeho budíček bude znít v uších všem do další sešlosti Quadparády! Ještě, že jsem měla tu možnost chrnět doma a do depa jsem se jukla něco málo před osmou, než jsem navštívila ospalé městečko uschovala jsem si Ogio batoh do náklaďáku
Stránčičáků, myslíc že jej uchráním proti prachu ( nyní vím, že toto byla bláhová myšlenka). Vzala jsem si fotoaparát a šla na lov prvních fotografií. Odvážní ze stanů vylézali, ospalci dospávali a do osmé hodiny ranní se do depa nedostavila čilá nálada.
Osmičkou jako by se ospalost vytratila, všici vylézali z brlohů, snídalo se, plkalo a hlavně připravovalo na den plný 4kolkářské zábavy.
Který horečnatě připravoval organizační team: Ledva, Mrtvolka, Vorlík, Gabča, Zuza, Pumix, Roman…
Nejpočetnější bylo opět startovní pole
trialu, který podle rozvrhu propojoval sobotní program. Trial se dělil na dvě části, jedna se odjela před obědem a druhá o něco mokřejší právě po obědě. Startovní žebřík byl plný, všichni se kvalifikovali upsáním se při registraci, stačilo se jen podepsat do kolonky tohoto závodu. Ani u tohoto závodu se
"bukmejkři " nespletli, hodně záleželo na dobrém startu pak na šikovnosti jezdce, odolnosti stroje, nemalou měrou snad i zapamatování cesty. Zmapování trasy se stalo osudným i favoritům, kteří se pak museli více, nebo méně úspěšně vracet zpět do vytyčené trasy. Tato disciplína gradovala u
kyvadla, které posílalo stroje do skluzů. Houpačka nebyla nedobitná což poznali i kluci na sportkách, šlo tu jen o notnou dávku drzosti a vypnutí černých myšlenek.
Nudné nebyly samozřejmě ani jízdy hlavního zahájení –
technická časovka. 4x4 a sportky jsou na jedné vlně. Bez rozdílů značky i věku se do zahajovacího závodu sešlo více než 30 Ks 4koles. A další příliv příchozích stále najížděl, nikde nebyl časový harmonogram, nikdo si nemohl stěžovat že tuto disciplínu nestihl. Kdo přijel ten přijel a už jen záleželo na něm jestli se pustí do rychlé střelby ve spodní části
Hummer tvrze. Trať se motala koryty i přes malé lavice, pod lávku a šup do prašné části klikatic. Na trať se vždy po sepnutí stopek vpustil jen jeden jezdec, který zápasil s ručičkou času. Mottem celého víkendu byla dobrá nálada, a ta tu čišela ze všech stran.
Časová
anarchie byla vítaná, nikam s nechvátalo, nikdo na nikoho neřval a když se muselo tak se táhlo za jeden provaz. Jak v první tak i v druhé části trialu se jezdci v náročnějších pasážích jistili lany nebo jen přichycením dlaní za rám. Na bezpečnost se dbalo především, sice šlo o závodění plné emocí, ale na
Quadparádě se všichni semkli a namísto ukrutného zápolení si jezdci navzájem pomáhali. Utopené stroje se tahaly z mokřad, padlé stroje se chytaly aby nerozdrtily jezdce a převrácené 4kolky se bleskově stavěly zpět na kola. Nikdo nezůstal bez pomoci, kde bylo potřeba každý přiložil ruku k dílu.
Fotogalerie uživatelů: