QuadMania.cz

Ne příliš dobrá předpověď počasí tak neodradila zhruba sedmdesátku pravých čtyřkolkářů od účasti na víkendovém klání a klábosení v oblíbeném prostředí bývalého tankodromu nedaleko obce Pístov u Jihlavy. Již pátek překvapil příjezdem větší části účastníků, kteří měli možnost zapojit se do víru prvního večera a bavit se společně s partou čtyřkolkářů. Zavítal mezi nás i Michael Jackson, v podání nadnárodního umělce Jirky, který svým tanečním uměním dal možnost oživnout této popové legendě. Zhruba o půlnoci bylo jednohlasně rozhodnuto o půlnoční vyjížďce po areálu. Projížďka byla nakonec poměrně rozsáhlá a cca 25 strojů, vytrhlo z nočního klidu veškerou faunu a flóru a zvrhla se v nekontrolované bahnění a koupání se v hlubokých loužích tankodromu. Návrat zpět se konal po jedné hodině ranní a většina si zpět na taneční parket přivezlo pěkné bahenní maskování, jak na sobě tak na čtyřkolce. Sobota ráno byla proto již velice rušná, i když nevlídná co se počasí týká, přivítal nás déšť, a při pohledu na nebe nikdo z nás nedoufal, že se aspoň trochu vyčasí, ale vyčasilo se. Nepršelo.
Na pořadu dne byl nejprve orientační závod a poté vyjížďka po okolí Jihlavy. Orientační závod začínal kvůli rozmarům počasí až okolo půl jedenácté a to postupným startem padesátky jezdců na strojích všech kategorií, ale mírné zdržení nikterak nepoznamenalo kvalitu závodu. Každý z jezdců vybaven turistickou mapou s vyznačenými body kontrol a dobrou náladou vyrážel postupně ve dvouminutových intervalech do terénu. Úkol byl zdánlivě jednoduchý, navštívit všech 10 kontrolních stanovišť opatřit svou kartičku razítkem a vepsáním písmene tajenky a poté se bezpečně vrátit zpět na start. Pro jezdce s dobrým orientačním smyslem to byla zábava na jednu až dvě hodiny a stačilo jim cca 60 ujetých kilometrů. Našli se ale i tací, kteří se vraceli po několika dalších hodinách a s až 140 ujetými km. Každopádně všichni dorazili s kompletně orazítkovanou kartičkou dokazujíce, že všichni projeli všechna stanoviště.
V půl druhé odpoledne byly na závodním okruhu odstartovány závody dětí, rozburácely se motory prvních strojů a vyrazili závodníci kategorie do 125 ccm na první desetiminutovku. Poté se již na start postavila kategorie nad 125 ccm, kde bylo extrémní rozpětí kubatur, když nejmenší závodnice, asi tak sedmiletá školačka, vodila bravurně Polaris Sportsman XP 850.
Závody skončily přesně ve chvíli, kdy vzduchem začaly poletovat první kroupy. Ta největší průtrž na sebe nechala chvíli čekat a tak se všichni v klidu mohli přesunout do rozlehlého stanu. Tato dešťová přestávka vylepšená o krupobití, byla využita k předání cen vítězům, jak dětských závodů, tak i závodů orientačního v rámci, kterého se jel i závod Polaris Cup.
Podvečerní vyjížďka po okolí Jihlavy měřila asi 70 km a vedla lesy, polnostmi, loukami, mokřady a dokonce i bývalou sjezdovkou. Kdo má rád hromadné vyjížďky tak tohle si musel vychutnat. Svižné tempo vyhovovalo všem a časté změny terénu dodávaly vyjížďce na zajímavosti. Návrat byl okolo deváté večer a to se už rozjížděla volná zábava spolu s Tinou Turner opět v podání jedinečného umělce Jirky. Únava již byla znát, a proto se okolo půlnoci celý areál ztišil, jako by se všichni modlili za lepší počasí. A povedlo se. V neděli ráno nás vítala azurově modrá obloha a na programu byl „Extrémní závod“. Pořadatelé ihned zahájili rozpravu s jezdci a okolo půl desáté projeli první odvážlivci zaváděcí kolo tohoto extrémního závodu inspirovaného nedávným a nedalekým mistrovstvím v biatlonu. Startovalo se vždy po 4-5 jezdcích do zahajovacích 30ti minutových rozjížděk, do kterých byla vložena po každých deseti minutách střelba ze vzduchovky na terče, a za každý zmařený zásah se běželo a to po vlastních, trestné kolo na určeném okruhu (cca 60 metrů). V posledních minutách už většina jezdců nevládla stroji, ale opačně, stroj vládl jezdcům a dělal si co chtěl, protože na cca 1 km dlouhé trati nebyl jediný úsek, kde by bylo možno si oddechnout a uvolnit se za řídítky. Byl to extrém s blátem, lagunami, extrémními sjezdy a výjezdy, zručnost s navijákem nebo průjezd dlouhým tunelem vysekaným v trnkovém křoví jen pro tento závod. Ani si nelze představit, co by znamenalo do těch trnek se namotat. V tomto závodě se mohl považovat za vítěze každý, kdo jej dojel i přesto, že nestál na „bedně“, což bylo i následně při vyhlášení oceněno potleskem věnovaným všem zúčastněným. Počasí bez deště vydrželo až do skončení závodu a opět se rozpršelo, při loučení se se srazem.
Celý víkend bylo k dispozici dobré jídlo a pití za lidové ceny, více jak 25 ha pozemků tankodromu na neomezené řádění na strojích všeho druhu. Elektřina, sprchy, hudba, myčka patří už ke standardu. V sobotu vyletěl i vrtulník, takže ti odvážnější si mohli prohlédnout okolí z ptačí perspektivy. Další atrakcí byla jako tradičně jízda na BVPčku, vylepšená o ukázku vyprošťování jiným obrněným vozidlem ve chvíli, kdy BVPčko při průjezdu bahnem, nutno podotknout, které čtyřkolky projížděli s radostí, sundal levý ocelový pás a zůstal bezmocně uprostřed louží. Už se těšíme na další podobnou akci, která našim čtyřkolkám dá možnost ukázat, co dokážou.