Rosa ještě neuschnula a v bahenním vlnobití dovádí street fighters
Tytyták s
Koncákem. Místo poklidného sesunutí, potahání za plyn a z metrové výšky žbluňkl do bahna. Kéž bych mohla k fotografiím připojit i vůni té břečky barvy neurčité stoprocentně po prošlém datu spotřeby.
Davové šílenství vtáhlo i
Bahňáka ten se tak jako ostatní inspiroval
Tytytákem a dle jeho vzoru skočil mezi rozvířenou hmotu. Bahno zafungovalo prvotřídně, první nápor šel přes řídítka, druhé vlnobití patřilo divákům, než jsme si očistili hroudy bahna,
Bahňák přeskočil cílovou pásku aniž by sestřelil jakýkoli kolík. Koule bahna slezla ze 4kolky valíc se pro kartičku, letím dál k dalšímu stanovišti. Tuto mokrou část si ponechám na později, šestice stanovišť oplývala trojicí suchých a trojici mokrých trialovek.
Hledám suché pasáže, přece si hned neušpiním své bílé plasty, chvilka napětí a už už stojím u další sekce. Tato sekce je o
nájezdových úhlech, milimetrově nepodařený nájezd následoval trest ztracených vteřin. Couvání, najíždění i první bourání, toto prvenství si vylosoval
Kamil, který při zbrklejším nájezdu svůj stroj pověsil na strom. Veverka to není, hned s ním dolu a jede se dál, desetiminutová benevolence v každé ze sekcí sebou přinesla dostatek času pro úplné novice terénních hltačů.
Kamil z olíznutí stromu vylezl s odřeným kolenem a katapultovanou sedačkou pro spolujezdce, i tak tuto sekci zdolal pod 4 minuty.
Kodiho styl Kadla Kadla v klidu, pomalu a na pohodu, vydržel jen když se poslušně řadil do front před časomírou, poté popustil uzdu šílenství a jel tak jak jsme u něho zvyklý. Při sjíždění na lávku
Kodi jako by místo brzdění přidával plyn. Dva trámy přeskočil, 4kolou stařenku zlomil do vinglu a byl v cíly. Po této podívané si říkám, už je čas něco taky zkusit. Hned po 100 metrech zapadám a nebýt kluků
Šikulovic straším tam dodnes. Jedno zatlačení vyprostilo těžkej zadek a jelo se dál, nájezd na trámy nebyl tak na pohodu jak tomu bylo u Kodiho. Mé pocity při najíždění na dva trámy nad propadlem byly smísené - "
sucho v krku, odřené oči o trámy a tep na kraji puknutí srdce", přiznejte se kdo na ty trámy najížděl s klidnou hlavou? Po této měřené sekci, dostávám svůj první zápis do karty jezdce, ještě razítko a valím dál.
Třetí sekce se nacházela v přední části celého areálu. Sekce je převážně o
citlivém dávkování plynu, rychlé průplety mezi stromořadím doplňuje zatáčka smrti. Sportkaři si s touto sekcí pohrály, ale 4x4 zákruta vynášela. Při agresivnějším nájezdu 4x4 sbíraly kolíky, místo sběru kladných časových hodnot se do bonsbloku při každé sražené tyčce připisovaly trestné vteřiny. Olala zaběhnutá Kamna se poplašila,
Marek Toul smísil omyl s nepozorností, to vyústilo v chladnokrevné zabodnutí hájené tyčky mezi jeho přední kola. Tak a trestné vteřiny se zapisují, to se prostě neukecá i když jsme se všichni svorně shodli nad tím, že tyčka padla sama... A ona opravdu padla sama, vážně!
Čtvrtá pátá i šestá sekce se rozprostírali v extrémním vydání přilehlých lesů. Jedna suchá druhá s vědrem bahna a ta třetí s převýšením. V suchá části zábava končila pod kontrolním bodem s převýšením jako prase. Krpál na bunkr, pak z bunkru dolu přehupnout kameny, vtěsnat se mezi stromy, poté pár pravotočivých zatáček pod kontrolovanými drifty a spět do lesa k časomíře. Sokolík
Bobr700r Pístovský masakr podpořil utrženou těhlicí pravého předního kola. Klukovi se nic nestalo, ale tímto manévrem se připravil o zbytek celodenního ježdění. Vědro bahna lemovali diváci, ti si kreace všech závodníků fotili, natáčeli i komentovali každý prohřešek.
Petr Grospič během dřevorubařské exhibice exceloval, jeho speciální motorová pila málem rozřízla i časoměřiče.
Během dovádění mezi časoměřiči jezdce netlačil čas, každý měl na projetí všech šesti stanovišť dané časové pásmo od deváté ráno do pozdního odpoledne. Nikdo nikoho nehrotil, harmonogram si každý plánoval sám. Máš hlad jdeš se najíst, vidíš volnou kaluž řádíš v ní. V jedné opuštěné kaluži se kachnil
Berňas, bahno rozprašoval na kilometry daleko, jedna hrouda jen tak tak minula vrtulník, který sloužil jako zpestření 4kolkářských atrakcí. Vrtulník nesestřelen tak co třeba utopit vojenské vozidlo? Souboj s titánem
Berny nepokouší, je jasné, že by jeho 4kolku pásovec ani nepocítil.
Všechny silniční zákony po celý víkend postrádaly platnosti, jediné co bylo směrodatné jsou co nejrychleji projeté trialové sekce. Po sečtení stovky jezdeckých časovek následovalo vyhlášení, pořadatelé po celý den fungovali, nikde žádný nedostatek, jakmile se cokoli dělo vše se přes vysílačky řešilo.
Pamus ve vlákně o Quadweekendu napsal:
"Mám z toho dobrý pocit, mrtvé hlasivky, tvrdá játra a IQ 24".
Specialisté na závody by se od tohoto sdružení mohli v mnohém učit!
Tak a jdeme k výsledkům, bez ohledu na kubaturu i pohon kol. Šestici trialových vložek vzal útokem Kodi, ten se v napínavých chvílích zorientoval nejčistěji. Kadla kadla zlatý pohár s šekem od
ASP group patří právě
Kodimu. Lítý boj o každou sekundu promluvil ku prospěch druhého
Jana Kučery, profesionálně povodil Sůzárnu 750 až do poslední poplašené sekce.
Martin Hrubý s Can Amem oslavil třetí místo v bahenním korytu, do kterého se před vyhlášením ponořil nad každý účastník zájezdu. Figury i kreace vynesl ku prospěch třetího místa, a to ještě ráno ani v nejmenším na medailové pozice nepomýšlel.
Polaris jako hlavní sponzor celého Quadweekendu vyhlásil první trojici jezdců na Polaris strojích, v této třídě dominoval Polaris 500
Petra Zíky, za jeho zadními drapáky nechal ostříleného závodníka
Marcela Výchopeně. Tohoto jezdce můžete potkávat za volantem závodního speciálu RZR, ale o tomto víkendu se po dlouhém propadlu vrátil zpět za řídítka 4kolky což se mu povedlo. Jako třetí registrovaný Polaris jezdec, trialem proplul
Michal Kunc.
Výsledky:
- 1. Vladimír Kodi
- 2. Jan Kučera
- 3. Martin Hrubý
- 4. František Šíma
- 5. Vojtěch Svozil
- 6. Pavel Saska
- 7. Švanda Martin
- 8. Josef Vašíček
- 9. Tomáš Hodr
- 10. Petr Zíka
Polaris:
- 1.Petr Zíka
- 2. Marcel Výchopeň
- 3. Michal Kunc
- 4. Josef Všetečka
- 5. Michal Řezníček