QuadMania.cz

Natrénováno, poladěno na další den se kluci připravovali na nedělní závody otevřené kategorie Quad Sólo. Tady si Koutecký Tonda vyjel pátou pozici, a to jen díky vynucené zastávce v depu, kde musel natankovat 450 Yamahu. Tento nedostatek se bude postupem seriálu ladit obměnou větší nádrže. V elitní skvadře je velký úspěch prodrat se do první pětky, tady jezdci tahají na závit. Což poznal i Ronald Hackebeil, který svou navoněnou KTM rozvěsil na jednom ze stromů v zadní pasáži tratě. Tím pro něj závod skončil.

Neděle ATV Sólo:

Na papíře vypadají závody lákavě, časový harmonogram poskládán do škatulek, co by si jezdci nenacpali do jednoho víkendu dvojici závodů. A to hned dvojici odlišných Cross Country, jeden v ČR druhý v zahraničí. To byl zas nápad, beze spánku si vystřihnout závody na Německé půdě v Torgau.
Ani vám nevím kdy a jak jsem se vyloupla v Torgau, pamatuji si jen hlas mechanika jak mně vyhání z pelechu ať se jdu zaregistrovat. Ještě ospalá se přihlašuji do závodu, hned u přejímek potkávám Šteffi, která má komplex seriálu na bedrech. Zapiš se a za půl hodiny na startu. Šílené, rychlé a neočekávané. Ještě spím a už mám zase závodit a to vám povím, že i při tom krátkém spánku směr Torgau se mi hlavou točily sny o závodech. Horor děs, ještě než usedám za řídítka potkávám Jana Hlouška, který jako druhý ČR jezdec jedoucí taktéž v kategorii Sólo 4x4 absolvoval v sobotu Endurance Masters. Proběhlo pár slov o závodech a tom jaké to bylo u nás na MMČR, ale start maršál na nás píská píšťalkou ať se seřadíme před stroje.
Stroje stojící v klidu cca 200 metrů od nás vypadají opuštěně, hned po odpálení výstřelu do vzduchu se 15 jezdců rozběhl ke strojům a závod byl v plném proudu. Ještě, že mi Vojkůvka starší poradil na které skoky si mám dát pozor. Dlouhé nájezdy sváděly ke skákání, ale za hranou byl zaklapováky, které jezdce katapultovaly do vzduchu nebo nemilosrdně k zemi. Zemskou přitažlivost okusil jezdec jedoucí na Can Amu Renegade 1000, který ve druhém kole přetáhl překlapovací hranu a jeho stroj se vydal do kotrmelců. Hodně děsivý pád jezdec neustál, následoval odvoz do nemocnice, kde se jezdci dostala prvotřídní péče.
Po první žluté vlajce jsem zvolila klidnější tempo, vždyť se jedná o dvouhodinový závod, najíždím do jednokolejné pasáže, kde se postupem času jezdilo jako na autodráze. Stačilo jen držet plyn a občas se zavrtět do strany. Divácky nejoblíbenější místa bila jednoznačně v kaluži, která se během dvou hodin stala smrtící pastí pro cokoli co do ní zajelo. A trojice klád položených před časomírou. Do bahna s klidnou hlavou a klády pod plným pěkně po zadních kolech, G4B speciál se vzpínal do svíce, ale ne a ne mu ubrat. Jen si to schroupej já to ustojím, aplaus jako blázen a jelo se do dalšího kola.
Max Heiland v závěrečné dvacetiminutovce zatahal za plyn tak, že se z druhé pozice prokousal na první a tím pádem Ollie Roučkovou nechal za svými zády. Třetí Apel Dominik, čtvrtý Russert Hary, pátý do cíle dojel i přes jeho stávkující 4kolku Jan Hloušek, šestý Schmidt Werner a sedmý Udo Dobner jedoucí pod stájí Kymco.