Tak vám nevím, to počasí si s námi pohrává. Jeden den je plus 30, druhý den sněží. Cestou na druhé dějství BQC série, které se konalo v
Dieskau jsem obdivovala zaparkovaného Antonova na přilehlém letišti, ale co mi vlilo potřebný adrenalin pod kůži byl start An-225 Mriya. Jedná se o největší letadlo na světě, je to nejtěžší letadlo s maximální vzletovou hmotností 640 tun…
Velkolepou podívanou vystřídal cvrkot v depu, kde se vše připravovalo na měřené tréninky. BQC má propracovaný plán na celý víkend, hned v sobotu ráno se jezdci mohou seznámit s tratí, zajezdit si na ní a po obědě mají druhou možnost seznamovacích tréninků, které už se započítávají pro co nejprestižnější umístění na startovním roštu. Nelením a i já se převlékám do MX výbavy a jdu se sklouznout, oproti loňsku byla trať o poznání kratší, chyběly tu přesmyčky namotané na loukách. Lehkým krokem zajíždím čtvrtý nejrychlejší čas, což mi úplně stačí na to abych v neděli ráno měla slibný odpal z roštu. Na páté příčce se usadil
Dušan Padevět s Jumbem 720.
Dámy, Třístovkaři na prachu:
Čtvrá hodina značila sloučenou rozjížďku žen a kypo jezdců, kterých se pro tentokrát sešlo velmi málo a jako by je holky závodnice co se počtu týče převálcovaly. Na oko i na počet bylo patrné, že se holčičí pole rozrostlo a kluky přerostlo. Na start se postavily hned dvě ČR zástupkyně,
Majda Harudová a
Alena Míková. Obě dvě si v měřáku vyjely pěkné umístění. Po rozpravě vypnout mašiny, pěkně do lajny a výstřelem bylo odstartováno. Klučičí třída stála blíž k vjezdu na trať, tak se nebylo čemu divit, že kluci na trať vjeli jako kulové blesky. V kategorii 300 ccm opět start-cíl Antonín Koutecký, který trať zhodnotil jako jednoduchou a pohodovou. Druhý dojel
Harles Andreas a třetí
Sitzmann, tihle dva jeli po celou hodinu na dostřel, ale lépe jedoucí Andreas si nenechal uzmout druhé místo. Za to v holčičí kategorii se předjíždělo co jen to šlo, Alena hájící ČR barvy na svém mastodontním Raptoru 700 po né moc vydařeném startu nakonec dojela na třetí příčce, na mrštnější 450 a 250 už síly nestačily. 450 sedlala
Xohve Juliane, která jela kovatelnou jízdu start cíl, hned za ní jela na 250
Hailand Lisa, na které jde vidět, že tahle holčina má v sobě ten správný jaderský nátisk. Další ČR jezdkyně
Majda Harudová se velmi zlepšila, a svým šestým místem si pomalounku osvojuje základy čtyřkolkářských závodů.
Je libo vodní skútry nebo ponorky a co takhle obojživelníček:
Nad závodištěm se začalo smrákat, blesky vítr ani déšť na sebe nenechaly dlouho čekat. Lilo, pršelo, cedilo, krápalo až do nedělního rána a troufám si říct, že ani odpoledne se počasí neumoudřilo. Už při vjezdu do startovacího prostoru přicházíme na to, že by se závodilo líp s ponorkou nebo obojživelníkem. Pro diváky se jednalo jistě o nejatraktivnější závod, pro nás závodníky jeden z nejprekérnějších. Už v trénincích stinnou stránku ochutnal
Udo Dobner, který své Kymco rozlámal tak nešťastně, že jej nebyl schopen poskládat a to opravě s mechaniky věnovali celou noc. Vyrovnaní v lajně čekáme na výstřel, ten se ozval a já už sedím za řídítky. Poprvé v sezoně se mi povedlo urvat holeshot a svůj náskok jsem si udržovala necelá 2 kola, kdy se mi přes záda přehnal
Mohr s Polarisem. Hned třetí zatáčku na to už jsem stála s Can Amem zapíchnutá do kaluže, ponorka ani vodní skútr to vskutku není. Pohotová reakce
Rosti Plného mi napomohla vyprosti mašinu a jelo se nanovo, tentokrát jsem jela v závěsu za Rosťou, který kamnům dával napít tak, že jsme se dotáhli na prvního jezdce.
Freestile vystoupení, které jsem zakončila epesním rozplácnutím se a totálním rozbitím mašiny. Rosťa, který jel v tu chvíli za mnou, mi po závodě demonstroval to jak mé vystoupení vypadalo, a prý bych dostala nejvyšší počet bodů, jen ten Backflip chtělo dotočit. Rosťo snad příště.... Bohužel už jsem se nemohla závodů zúčastnit ani jako divák, protože jsem hned po naložení mašiny jela do nemocnice na rentgen. Po esemeskách jsem se dozvěděla, že se na prvním místě umístil Mohr, který druhému nadělil kolo, druhý dojel jezdec na Yamaze Grizzly tuším-li správně jednalo se o
Apela Dominika, který popíral ATV zákony a svou excelentní jízdou šokoval všechny, třetí se třemi pády a jedním poloutopením a vyprošťováním růžovky na účtě dojel již zmiňovaný Rosťa Plný.