QuadMania.cz

Jiří Vašátko měl velmi dobrou druhou polovinu závodu, v posledním kole se dokonce přiblížil těsně za záda prvního Dietze Sachse. Odpudivě znící a o to více závodnicky nenáviděná půl minutová ztráta, Jirku připravila o prvenství. Dietz Sachs se od startu musel propracovat skoro přes celé závodní pole 4x4. Moc práce mu to, ale nedalo a nakonec všem ukázal záda. Těžil ze sobotních tréninků a výborně připraveného fyzického fondu, se 16 nakrouženými koly urval horké zlato. V této kategorii nikdo nejel na jistotu, tahalo se od zaváděcího kola po samotné odmávání šachovnicového praporku. Jako bych vjela z písčité pláže na tankodrom.
Hodinu a půl trať udržela svou tvář, v polovině se vše prolomilo a trať ukázala pravý charakter. Písečné duny se pod koly stovky závodníků měnily k nepoznání každým průjezdem. Ten kdo si neodpočinul v první polovině závodu, v druhé polovině se už nechytal. Písek pohltil všechny, sportky i 4x4 v jedné rundě, a běda tomu kdo měl nízkoprofiláky. Špatný nájezdový manévr byl okamžitě potrestán zapadnutím. Na veskrze jednokolejné trati, to byl opravdový oříšek. Při jednom nešikovně najetém manévru jsem se ocitla za zády zapadlé sportky. Schovaná pěkně v úžlabině, najednou rána jako z děla a čumíc za sebe zjišťuji, že se mi na prdel Can Ama Galaxybike ASP group přilepila další kamna a to Jirky Vašátka IR2012.
Mít sportovní 4kolku, mám ze 4kolky Smárta, pumelenice to byla řádná. Nic se nestalo, odštíplé zadní světlo nemělo ani cenu sbírat, a jelo se dál. Po tom co mi Jirka vysvětlil, že mám i 4x4 jsem pochopila, že závod nebude taková sranda. Kdo by tušil, že písek ve zdejších končinách nemá konce a na tvrdý podklad se během tří hodin jen tak neprohrabeme. Jak jsme již zmiňovala trať byla veskrze jednokolejná, s třemi až 4 místy na předjíždění, i tak se mi snad ani jednou nestalo aby na mě někdo řval nebo troubil. Jediné co si pamatuji jsou dvě kola jakési sportky v úrovni mé hlavy. Jezdec mi dal tu možnost prohlédnutí si nových vzorků, které jistě nenadělil Ježíšek. Panečku, krve by se ve mně nedořezalo, jaký to byl šok. Ale to je opravdu jen jedna jediná stinná stránka, co se jezdecké školy týče. To že po dvou a půl hodině sem chtěla fingovat jakoukoli závadu, nebudu ani popisovat, vždyť já během závodu udělala snad tisíc kliků, k tomu sto dřepů a nějaké to vzpírání. Víceboj se proměnil o boj na přežití, písek je perfektní ve výjezdech, čapne vás a nepustí, ale ty hopy, na kterých si sportovní 4kolky jen vrkly a byly pryč, pro 4x4 monstra byly utrpením. Snad jen nadupaný Dietz neměl sebemenší problém v právě velmi složitém závěru tříhodinovky.

A pěkně popořádku:

ATV Solo:

Brutální nástup s ještě brutálnějším závěrem nastolil výborně jedoucí Dietz Sasch. Jiří Vašátko sice prohlásil, že jede jako doprovodné vozidlo, ale tohoto hesla se držel jen co neokusil příchuť písčitého povrchu, ten mu sedl natolik, že si vyjel ve vůbec prvním závodě sezony krásné druhé místo. Do třetice ČR zástupce Ollie Roučková, která dovedla speciála do cíle na třetí příčce.

ATV Team:

Na startovním roštu vedle solo jezdců stáli i jezdci družstev. Strategii nejlépe zvládli Blau s Detrichem, kteří za sebou nechali Thielicka s Harzem. Pár vteřin od druhého teamu a dvě kola od prvního dělilo jezdce Hartunga s Hoffmanem.

Od 4x4 ke sportovním 4kolkám:

Hned u přejímek jsem si všimla neuvěřitelně početné armády KTM, co druhý stroj to oranžáda. Mezi oranžovou zimnicí se vyskytlo pár Yamaha, Sazáren, kaváren, hondic… Oranžová zimnice převládala jak v teamech tak i v solo kategoriích. Pastva pro oko, tolik nadupaných mašin s tolika doplňky, o kterých jsem zatím jen čítala v časopisech. Ještě než nás pořadatelé vpustili na trať, předcházela úprava povrch, traktory a bagry najely na zrychtovanou trať od SidexSide. Po hodině, byla rozprava a u se zvesela řádilo v písečných cestách. Dokonale značená trať čítala něco mezi 8 – 9 KM.

Quad Solo:

V prvním závodě seriálu Endurance Masters opět vyhrál Andreas Rosenlocher, za Andreasem se umístil Michael Holland, ten měl cestu hodně trnitou, ale vysekal se z toho na solidní druhou příčku.Už to vypadalo, že se nic dít nebude, Marko Dorfer zatnul zuby a stíhací jízdou si mezi 28 jezdci vyjel pro třetí místo.

Quad Team:

Stejně jako solisti tak i sportkařské teamy byly nepolapitelné. Jednou jede jezdec na zelené 4kolce v bílém oblečení, podruhé v tomtéž kompletu, ale v černé barvě. Než jsem si sesumírovala, že tu jezdí i teamy, trošku mi to pomotalo hlavu. Na prvním místě se umístila dvojice Zielske – Schaf. Ideální start neměli Fitze s Hankem, a nešlo jim to tolik dopředu, jak by si přáli. Dokázali se dostat na druhé místo, před Rasche a Krugera, kteří uzavřeli první trojku.

Velké poděkování patří pořadatelům, kteří si nás bezradné ČR zástupce vzali pod křídla a postarali se o nás jako o vlastní. Hans-Georg spolu s organizačním teamem vědí jak vzít závody za pačesy. Taktéž děkuji za záchranu www.thor-mx.cz.