Závod Endurance Masters v Meltewitz byl od počátku doprovázen drobnými defekty. Hned po příjezdu k depu nás pořadatelé vyslali oklikou, i samotní domorodci bloudili a nebýt jednoho drzého závodníka, který odtáhnul zákazovou značku, nikdo by se na závodiště nedostavil. Kromě pár proškolených quaderů quaderských.
Přejímky probíhaly ve stejném stresu jako hledání depa, nebýt hordy závodníků stojících u stanu, by se
ČR zástupci nezorientovali. Po zapsání a zaplacení startovného nás pořadatelé poslali k přejímkám, které byly opravdu ostré, jeden jediný nedostatek a jezdec letěl. Náš team prošel, poté následovalo fasování čipů, ty se oproti motorkám lišily svou koncepcí.
Krosaři jedoucí před námi, museli zastavit u časomíry a přiložit k ní zápěstí na kterém byl umístěn čip. To se mi moc nelíbilo a jsem ráda, že nám 4kolkářům byly přiděleny klasické čipy na helmu.
V půl třetí probíhala rozprava, poté zasednout za řídítka a nacpat se do přidělených kategorií. První vyrazili jezdci
QUAD Sólo, ti se zúženou pasáží poprali s mistrovským šarmem. Poté vyrazila kategorie
QUAD Team, která přinesla velkolepou podívanou nejen pro třídu
ATV, která startovala poslední. Po vyproštění poslední sportky ruce nahoru a jelo se. Trať čítala na 10 km a namotání by se dalo porovnat s Radvanickým zašmodrchancem. Rovné úseky ústící do lesa, ze kterého se vjelo na krosovou dráhu a pak zase les. Jeden brod, tuna kamení, zalomené sjezdy ve kterých se převracelo jedna báseň. Tratě jsou každým závodem náročnější, pořadatelé mají vždy dostatek mávačů, jen to počasí by se mohlo objednávat chladnější.
Z trojlístku ČR zástupců se nejlépe vedlo
Františkovi Šímovi, který se umístil v ATV Sólo v první pětici. Defekty potkaly
Ollie a
Jakuba Šímu, oba jezdci do depa přijeli s rozšmelcovaným zadním kolem.
Náročná trať znovu rozdávala karty, vyřadila na pár minut i další jezdecké osobnosti:
André Nowoisky, Ronald Hackebeil, Martin Kochendorf, Hans-Georg v.der Marwitz....