QuadMania.cz

Už registrační procedura je zajímavý proces, zájem závodníků mnohonásobně převyšuje kapacitu závodu, takže po týdnu bývá vyprodáno (díky Babynkovi za včasné upozornění). Po registraci dostane každý jezdec přidělené číslo a startovní formulář. Pak půl roku čekáte a na celou věc zapomenete. No a pak je to tady. Sbalit vše potřebné, zapomenout pár věcí a vzhůru do Rakouska. Za K.O. Racing team nakonec vyrážím sám. Z čechů bude na závodě startovat ještě Lukáš (Babynek) a Rostislav Fanta.
Cesta z Prahy vyjde na nějakých 5 hodin svižné jízdy. Na rady nejrychlejšího kardiaka na Erzbergu jsme se ubytovali v kempu a vynechali prašné peklo v depu. Za hustého deště ve čtvrtek vyrážíme na přejímky. No a všechno jde hladce. Přes 3 okénka, kde na prvním dostanete potvrzení, že jste to opravdu vy, na druhém vás vyfotí, no a z třetího si odnášíte vytoužená startovní čísla se jménem, národností a k tomu pixlu Red Bullu. Následuje technická kontrola, na které se řeší snad jen VIN stroje, ostatní nikoho nezajímá - trhačka? Brzdy? Když to nemáš, tvoje chyba. Zajímavý přístup, ale asi to funguje.
Ještě ve čtvrtek se konala seznamovací jízda. Na tu dorazilo okolo tisíce jezdců. Pochopitelně se okamžitě zvrhla v závodění a o sprchy kamení nebyla nouze. Všechno jsme dali v pohodě, včetně největší louže, tak si říkám, že tohle bude pohodový závod. No a pak začalo zase pršet a pršelo a pršelo, no až do rána. To nevěstilo nic dobrého, ale před námi je ještě 1700 motorek, tak tu vodu snad vyhází ne? Hodinu před startem bylo jasné, že motorky nic nevyhází a my si to užijeme naplno. Ve frontě strojů na startu stojí armáda továrních i soukromých KTM, několik LTR a sem tam něco dalšího. Jediný Renegade má na startovním čísle CZE, zajímavé. Jinak je startovní listina především doménou sportek. Na startu se objevilo i pár KTM speciálů postavených na základě endur od německého stavitele. Pomalu se dostávám na start, humor mě přechází, časomíra zkontroluje můj obličej, čip pod startovním číslem a už stojím před semaforem. Oranžová, zelená, 1,2,3,4,5, pořád plný plyn, pak na brzdy, zatáčka o 180° a zase rovinka. No a takhle to trvá celých 13 km. Vyjma spodní technické pasáže plné děr ostrých zatáček a ještě ostřejších kamenů. Pak najíždím ke všemi obávané louži. Brzdím až na dvojku a snažím se projet po zadních. To bere za své a voda se na mé KTM valí až přes řidítka, tohle by mě se sportkou nikdy nenapadlo jet. Hlavně neubrat. Jsem venku! Další louže jsou menší a už se dají jet bez problémů. Stoupám nahoru, chytám rytmus, dojíždím pomalejší jezdce a začínám se bavit. To nezmění ani defekt pneumatiky pár teras před vrcholem, který mě zpomaluje. Nahoře jsou seřazené všechny stroje a se guidem sjíždíme společně dolu. Obrázky jsou to dost apokalyptické, zohýbané nárazníky, omlácené plasty, prázdné gumy, prasklá kola, o tom to tady také bude. Za odměnu se ale můžete svézt na čtyřkolce v Alpách po nádherných šotolinách a to rozhodně stojí za to.
Neuvěřitelnou podívanou je večerní průjezd městem, kterým jezdci děkují místním za jejich shovívavost. Děkovat někomu pálením gumy před barákem je zvláštní způsob, ale proč ne. Na silnici je možné vidět lidi na motorkách, qudech, lyžích, vanách a sudech piva v různé fázi opilosti. A světe div se, nikomu se nic nestalo. Prolog se jede dvakrát právě pro případy technických problémů, nebo velkých chyb. V sobotu se tedy vše opakuje. Pneumatiky po kontrole konkurence foukám na atmosféru a vše doháním nastavením podvozku. Docela to funguje, tak uvidíme. Vše se opakuje, trať už mám celkem najetou, tak se snažím tahat, co to jde. Dalších 1700 motorek ale udělalo z trochu rozbité trati tankodrom plný pastí. Za velkou louží potkávám Babynkovo LTR, který ukazuje, že je ok (traťáky tu fakt nečekejte). Pokračuju tedy k vrcholu a cítím, že by to mohlo být lepší než včera. Pak ale přichází horizont, za ním ostrý kámen, který neomylně trefuje zadní osu. Za své vzal chránič rozety a kryt řetězu. Ten držel až do poslední zatáčky, kde se namotal do řetězu a ukončil tak stíhací jízdu. No co se dá dělat, čas nezlepším, hlavně že to není nic horšího. Na vrcholu se odehrává obraz šrotiště a jezdci si navzájem sdělují své závady. V tuhle chvíli Erzberg proklínám. Večer se koná tradiční párty před nedělním Hare Scramble, do kterého nastupují už jen motorky.

Na kolik to přijde?

Erzberg není nijak extrémně drahá záležitost. Startovné pro quad je 85 EUR, stejně i pro motorku, která chce jet jen prology. Pokud nechcete být ubytovaní v prašném a hlučném depu, dá se domluvit kemp za 10 EUR za osobu a noc. Jídlo je nejlepší si dovézt své, grilovat, vařit v obytňáku, atd., restaurace nebývají nejlevnější. No a pak už si jen připočítejte suvenýry a to, co se vám podaří zničit.

Výsledky

19. Lukáš Filzák - Suzuki LTR - 00:14:22,622
21. Matěj Oliva - KTM XC 525 - 00:14:34,885
23. Rostislav Fanta - Can-am Renegade 800 - 00:14:37,638

Kompletní výsledky kategorie quad najdete zde.