QuadMania.cz

Naše jména se objevila mimo kategorii evropského šampionátu, protože jedeme pouze tento závod a nemělo by smysl zasahovat do celkového pořadí, registrace proběhla v pořádku a teamové Iveco se ve čtvrtek ráno vydalo na cestu naložené až po střechu. Cesta uběhla celkem svižně a ve tři jsme vyplňovali registraci pro vjezd do depa. Zaparkovali jsme vedle Tošenovských a začali dolovat informace o závodě (ještě jednou mnohokrát díky za užitečné rady). V pátek ráno v přesně určenou dobu začínáme s registračním kolotočem. Formální přejímka nedělá větší problémy a po zaplacení startovného 400 EUR na osobu pokračujeme. Techničák sportovního vozidla vidí v Maďarsku asi poprvé, takže je další průběh celkem vášnivý, ale nakonec se přeci jen daří. Fasujeme čísla, tašku s logem soutěže, dvě trička a další propriety. Před technickou přejímkou je třeba namontovat GPS systém, který monitoruje pohyb quadu o trati, kontroluje překračování rychlosti a zároveň indikuje případný problém na trati, ať už jde o pád – vytržení trhačky, nebo technické problémy. Technická kontrola je celkem důkladná, měří se hlasitost, kontroluje se velikost quadu, typ pneumatik, světla a brzdy. Bez větších problémů procházíme, pakrujeme quady do hlídaného depa a připravujeme se na prolog. Před startem do etapy dostane jezdec kartičku s časy na přejezdy a časové kontroly. Ty je třeba striktně dodržovat, za porušení následují velké penalizace. Vše se dá ale v pohodě zvládat a po krátkém přesunu stojíme před krátkým šestikilometrovým prologem. Komisař dává poslední pokyny před startem a najednou svítí zelená světla, pětka je zařazená za chvíli a KTM štěká v omezovači, pak tvrdě na brzdy, ostrá zatáčka a znovu naplno, tak to jde celou dobu. V cíli dostávám zapsaný čas, přesunuju se do depa na servis pro další den. Na ten máme přesně hodinu a opět se nesmí přetáhnout, tankovat v depu je zakázáno a je třeba přejet do tankovací zóny, samozřejmě opět v přesném čase. Večer nás ještě čeká oficiální ceremoniál startu z rampy, ten si užíváme a fasujeme dokonce mažoretku s českou vlajkou, na startu je i celkem dost lidí, stejně jako podél celé trati. Sobotní budíček má na starosti bubnování deště na střechu dodávky, Italové nevěřícně zírají na vodu a my vytahujeme bahenní MSR a jsme rádi za hrubý vzorek na gumách. Dnes nás čeká nejdelší část závodu, 340 km. Startujeme na třicetikilometrový přejezd. Michal suverénně míjí odbočku, když místo na roadbook kouká na čtyřkolku před sebou. Všech 30 strojů postupně vyjíždí do speciálu podle včerejších výsledků z prologu. Jedu tedy první a neskutečně se bavím, je třeba jet hodně hlavou, vybírat dobrou stopu a nenechat se zbytečně vystresovat k chybám. Během prvního speciálu předjíždím dva stroje před sebou a jede se moc pěkně. Následuje přejezd, tankování a další bahenní etapa, tentokrát stokilometrová. Na startu nás trochu děsí jezdec, kterému kouká z ruky větev z trati, i to se stává, ale nedá se nic dělat, je to sport. Na dlouhé etapě je třeba jet s rozmyslem a v klidu, asi 30km před cílem mi dochází benzín a musím přepínat na rezervní nádrž. Nakonec v pohodě dojíždím a z cíle speciálu táhnu Itala se zadřenou Yamahou do depa. Máme opět hodinu na krátký servis a odpoledne nás čeká znovu stovka a krátký prolog. Mezi tím mi na mobilu přistane SMS, že Michal stojí s vybitou baterkou a čeká na odtah, smůla nás bohužel v letošní sezón neopouští. Večer připravujeme v rámci krátkého servisu čtyřkolku na neděli, parkujeme jí do zóny a čekáme na výsledky.
Podařilo se mi i přes penalizace udržet na prvním místě v kategorii a posunul jsem se na čtvrté místo v kategorii quadů, nejlepším z Čechů byl druhý Pepa Macháček, trojici českých quadů pak doplnil Vlastimil Tošenovský na KTM na sedmé pozici. V neděli ráno vypadá depo dost prořídle a apokalypticky, z třiceti strojů na startu zbylo 14 a podobné je to i v kategorii motorek. Ráno nás čeká opět třicítka. Snažím se jet na jistotu, dojíždím jezdce před sebou a jedu v klidu, najednou motor ztrácí výkon a po pravé straně mám gejzír oleje, příčina je jasná, zadřela se zadní brzda a motor se utavil jejím překonáváním, olej byl fuč a voda taky. Nechávám se odtáhnout manžely v RZR do cíle speciálu, kde čeká asistence, snažíme se dát vše dohromady, voda došla, tak plníme chladič pěti redbully. Ani to ale nepomáhá a dým z výfuku naznačuje, že kroužky to už mají za sebou, dotáhneme tedy quad do depa a závod pro nás končí. Za poslední dva speciály mám samozřejmě plný čas… nakonec je z toho sedmé místo v kategorii, což je opravdu škoda, ale nedá se nic dělat, i to jsou závody. Smutek z výsledku rozhodně překonává dobrý pocit z dokonalého svezení na perfektní trati, které v Čechách nemá obdoby. Kompletní výsledky závodu a informace najdete zde.