QuadMania.cz

Jak už sám název napovídá, jednalo se čistě o 4kolkářské závody, vybudované partou nedočkavců, čekajících na první závody Offroadmaratonu na konci srpna. Organizátoři celou akci pojali ve velkolepém stylu, hromady jídla, hektolitry pití, obří stan s dostatečným místem jak pro diváky tak i pro závodníky. Trať vznikla v prostorách stále kutajícího dolu, což bylo příjemným zpestřením právě pro samotné jezdce. Tento průkopnický závod ve stylu Driftmánie odstartovaly tréninky po dvanácté hodině odpolední, kdy  zaváděcím kolem projelo 12 Can Am strojů, 1x Cectek a 1x Yamaha.

Celý závodní den s přehledem ovládl Kodi v barvách camo Can Amu:

ještě na něj práskneme, že i mimo závody byl k nezastavení. Stále pobíhal po trati s lopatou a hráběmi, nebo s tácem jídla. Každý počechranější flek bleskurychle urolboval. Kdo by chtěl ušetřit za bagr, určitě si Kodiho najměte.
Za ním se o své závodnické umístění hlásila celá řada zájemců: vedle zkušených Šikuly staršího a Švanďáka se vpředu objevovali i Táborák, Šikula ml, Ollie. Doposud neporaženého Šikulu staršího v závěru napínavého finále jedinkrát porazil Kodi, takže se na celkově druhém místě po vyrovnaných výkonech usadil Šikula starší před synátorem Šikulou mladším, který se s tátou mezi rozjížďkami střídal na jedné mašině. Tato mašina šla z ruky do ruky, i náhodně kolemjedoucí Kartkarel si osahal na vlastní kůži závodní stroj v čistokrevném závodě. Kartkarel přijel z Radarky kam se po závodech vracel, sebou si odvezl jedno rozjížďkové vítězství, do kterého se zakousl ještě než si oblékl helmu. Dobrou formu ukázali i absolutní nováčci, pro které tyto závody byly prubířským kamenem.
Na jednokolejné trati se dařilo spíše menším obsahům, na krátkých rovinkách se větší obsahy neměly tu možnost pořádně rozmotat. I samotný start v klidovém režimu nahrával smazání výkonnostních deficitů. Někteří start v klidovém režimu pojali dosti osobitým způsobem, místo jízdy v před couvali, místo sezení na 4kolce stáli za ní a naskakovali na ní jako na koně a někteří si zase dlouhosáhle prohlíželi startovací knoflíky.
O rozpumpované situace nebyla nouze, i když se závody táhly celým dnem až do večerních hodin, nikdo si nemohl stěžovat na nedostatek ježdění a nudných prodlev. Rozjížďky na sebe navazovaly, jezdci poslouchali pokyny pořadatelů a dobrovolnému startovnému se nikdo nevyhýbal. Smůlu měli dva z favoritů dobře ověšených mašin – Mrkef s Táborákem zradila technika nebo kolize v úzkých částech tratě. Přemotivovanost a lačnost po vítězství byla nedílnou součástí závodního tempa. Tento den bych přejmenovala spíše na Can Am day se dvěma vetřelci, kteří se nebály vyfouknout výše bodované příčky :)

Vyrovnaná šestice dokončila závod v tomto pořadí:

1. Kodi - Can Am
2. Šikula starří - Can Am
3. Šikula ml. - Can Am
4. Táborák - Can Am
5. Švanďák - Can Am
6. Ollie - Cectek