Depo bylo velmi netradičně umístěno a to přímo mezi řádky zrajících rybízových plantáží. Relativně rychlá čtyř kilometrová trať byla vytýčená mezi
plantážemi, rybníky a v přilehlém lesíku. Obsahovala lesní triálek a slalom, dlouhé a široké rovinky, prudké kamenité sjezdy a výjezdy, hluboké bahenní kaluže a v neposlední řadě i zhruba dvěstěmetrový
brod korytem potoka Hořina. Díky celonočnímu hustému dešti, který skončil na ránem dostala trať na mnohých místech doslova mýdlový povrch, v kombinaci s několika hlubokými bahnitými místy a ostrými kameny v potoce se dalo tušit, že tato trať ač se zdála rychlá tak dokonale prověří připravenost strojů a odolnost jezdců.
V sobotu místo v sedm hodin ráno bylo odstartováno s
dvacetiminutovým zpožděním, které způsobily zapadlé čtyřkolky už v zaváděcím kole. Další čtyřkolky zejména z kategorie sportek uvízly v jedné z bahenních pastí, ale trať byla dobře připravená, takže se okamžitě využily
objížďky v rámci vytýčené tratě. Nejobtížnější z hlediska nároků na stroje se jevil
dvousetmetrový brod v korytě potoka plného ostrých kamenů, pod vodou neviditelných prohlubní a prudký kamenitobahnitý výjezd, který vystavil stopku několika čtyřkolkám v průběhu závodů. Naštěstí hned za touto částí bylo depo s mechaniky jednotlivých týmů se svým vybavením připraveni na všechno co se může čtyřkolce na trati přihodit a co se dá okamžitě napravit a neztrácet tak drahocenné minuty či předčasně ukončit závod. Nejlépe vybaveni v tomto směru se jeví
Polaris tým a tým Cickin, které podle přitažené výbavy k trati nic nepřekvapí. Netrvalo dlouho a v depu jednotliví mechanici měli honičku. Depo Polaris týmu využili i jezdci jiných týmů zejména při
opravách defektů kol. Jen v sobotu během dvouhodinovky opravili a zpátky vrátili do závodů 22 poškozených pneumatik a dokonce vypomohli půjčením celého jednoho „obutého“ kola.
Druhým nepřítelem čtyřkolek bylo
jemné, řídké bahýnko, které dokonale utemovávalo chladiče a kdo neměl chladič pořádně zakrytovaný tak brzo končil a musel čistit. Na uvařeném motoru skončil i jeden z favoritů
Pepa Hort. Jinak trať byla rychlá a na mnohých místech dostatečně široká a dlouhá pro rychlostní rekordy. Závod to byl vydařený a o adrenalin nouze nebyla. Ve sportkách v sobotu na bednu dojel jako první
Marek Dobiáš, hned za ním se ztrátou jedné minuty
Erik Lesák a třetí
Honza Bažant všichni na Suzuce LTR 450. V traktorech jako první projel cílem
Martin Malát na svém speciálu Gladiátor 510, druhý
Jarda Chytil na Can-amu 800 a třetí
Rudolf Kolitsch na speciálu Rotaxcickin 800.
V neděli již svítilo sluníčko a čtyřkolky se postavili na trať až po poledni a bylo zřejmé, že
závod bude rychlejší než ten sobotní. Mnohé úseky byly již suché a tvrdé a startovní pole značně prořídlé, což dokazovala náročnost mokré sobotní tratě a týmy s nedostatečným technickým zázemím nedokázali stroje připravit na
nedělní tříhodinovku. Na startu se proto sešlo o třetinu méně závodníků a to dávalo dobré šance všech zúčastněných na bodované umístění. Hned po startu se do čela v kategorii
TR dostal Pepa Hort z Polaris týmu následován Rudou Kolitschem z Cickin týmu. Vítěz sobotního klání Martin Malát se na dlouhou dobu
usadil na místě třetím. A podle rčení dva se perou a třetí se směje to i dopadlo. Pepu Horta zradil zanesený chladič a jeho XP 850 se přepnulo do nouzového režimu, aby se motor neuvařil, a s tím se závodit nedá.
Rudu Kolitsche zradila jeho „zběsilost“. Když zjistil, že se ocitl na čele závodu jeho radost vyvolala euforickou reakci při, které nezvládl svůj Rotaxcickin stroj a při průjezdu kolem depa se netrefil na sjezd brodu přes potok a přímo do potoka zahučel. Než ho vytáhli,
stálo ho to tři místa a tím získal bramborovou medaili. A v neděli se tak mohl radovat z vítězství tak jako v sobotu Martin Malát, druhý dojel Milan Junek a třetí Karel Irlbek. Ve sportkách se žádné překvapení nekonalo. První dvě místa obsadili
Marek Dobiáš a
Erik Lesák a jako třetí jim sekundoval
Zdeněk Mucha.
Průběžné pořadí se ve sportkách nic zásadního nemění. V čele je
Marek Dobiáš s 137 body hned v závěsu
Erik Lesák se 133 body a třetí je
Honza Bažant ovšem s propastným rozdílem 56 bodů od druhé příčky.
Průběžné pořadí v kategorii TR se mírně zamíchalo. První příčku uhájil
Milan Junek z Cickin týmu se 104 body. Na druhé místo se 100 body se dotáhl
Martin Malát z týmu Journeyman. Třetí pozici hájí shodně získanými 93 body
František Šíma z Polaris Týmu a
Rudolf Kolitsch z týmu Cickin.