QuadMania.cz

Ráno jsme už všichni stáli u přejímek, která své vrata otevřela sedmou ranní, po 30 minutách jsem o 50 Euro lehčí, ale za to mám vše v pořádku a už jen dolepit startovní čísla, která jsem dostala. Po přilípnutí zadních čísel letím na přejímku, kde z nepochopitelných důvodů vidím cedulku vypni motor a dotlač mašinu. Cca 200 metrů sprintu do stodoly, no asi si umíte představit jak jsem Can Ama tlačila, zchvácená a polomrtvá odevzdávám poslední papír, kde mi nalepí nálepku na mašinu i na helmu a jde se zpět k autu, kde se dopřevlíknu, hodím do sebe snídani a pak už šup na start.
Cestou v depu potkávám Martina Miřejovského, který se hlučně hlásí a ukazuje mi palec levé ruky, no nevypadalo to dobře a pohmožděný palec bude jistě bolet. Martin kývl hlavou, že je to cajk a že se těší na trať, která oproti minulému roku byla o poznání sušší a zaklikatěnější. Letecká trať byla z části jednokolejnou, což se zejména po startu a dohnání prvních sportovních čtyřkolek projevilo na plný pecky. V tu chvíli jsem děkovala bohu, že sedím na 4x4 a nemusím se potýkat se zaseknutou kyvnou někde ve výjezdu, čemuž se nevyhnul ani náš jezdec Miřejovský. S ním jsem se pravidelně setkávala během 90minutovky, tu si visel za kyvnu, tam zas rval trhačku do mašiny, támhle se rozplétal z jiné čtyřkolky, ale dosti rýpání, po pravdě závodní trať byla pro sportovní mašiny opravdu náročná, zejména v začátku, než se trať rozjezdila a slabá místa byla vychytána.
Velkým překvapením kategorie Quad Pro byl Maxmiliana Freunda, který nasadil dravé tempo, které dokázalo akceptovat jen pět jezdců za ním a to jich na startovním roštu stálo 22. Když se za mnou objevila šestičlenná smečka, která si dýchala na paty tak těsně, že by se mezi ně nevešel ani list papíru, bylo mi jasné, že jim raději zmiznu do strany, než abych je zbytečně brzdila. Dravci jeli zaklesnutí do řídítek tak, že jim jen stěží v myšlenkách probíhalo i něco jiného než závodní manévry. Za Maxem dojel Risteinbiter Kevin z RMX racing teamu, který si za zády pohlídal Rayczyka Damiana. Martin Miřejovský dojel na 9. místě.
Další vypsanou kategorií byla kategorie Quad ( u nás by se nazývala QUAD PŘEBOR) , ve které se na startovní rošt poskládalo 28 jezdců. Což už je pěkná bramboráda, trať byla prvotřídně připravená, ale na takovou kanonádu jezdců byla krátká a v některých místech i poddimenzovaná, ale podmínky byly pro každého stejné a s leteckou tratí si nejlépe poradil Hossfeld André, na druhém místě dojel další jezdec z RMX racing teamu Kruger Ralf, a na třetím Galaxy4bike dres dovezl Ronald Hackebail. Ten si třetí příčkou dosladil nezdar z minulých závodů, ve kterých mu umřelo lanko plynu.
Kategorie 4x4 byla obsazena 12 jezdci. Mezi Can Am stádo se vetřely tři stroje Polaris a jedna Yamaha. Pohon všech 4 kol nás v rozjezdu posunul mezi mrštné sportky, ty nás začaly předjíždět až v samém závěru závodu, když načechraná trať začínala vysychat. Skoky z kopce byly nemyslitelné, ale ne až tak vzdálené realitě.Ačkoli jsem odstartovala z poslední pozice, hned ve druhé zatáčce jsem se usadila na třetí příčce a tu jsem si uhlídala až do konce. Na prvních místech se děla rošáda nevídaná, chvilku jsem peleton vedla já, chvilku Gropl, pak nám ale zlatý pohár vyfoukl Blau Enrico. Jurgen Gropl držel páčku plynu tak křečovitě až mu část odpadla, do cíle dojel i za cenu polo odpadlé ruky, ono se jen s částí plynové páčky, závodí hodně špatně. Já doplatila na trhačku, která se mi vyškubla v nepravou chvíli a bylo vymalováno, na stupně vítězů nás pořadatelé volali takto: 1. Blau Enrico, 2. GRÖPL Jürgen, 3. Ollie Roučková.
Po vyhlášení, převlečení a nakrmení, jsme jeli směr Praha, což znamenalo dalších 6 hodin v autě, samozřejmě se počítalo i s přestávkami. Sice jsou ty přesuny šílené, ale už se těším na další závody, které se pojedou v Marisfeldu.

Jürgen GRÖPL shrnul závod 4x4:

"Celou sobotu pršelo nad regionem Walldorf, ale k večeru se počasí umoudřilo a bylo vidět, že jsou vytvořeny ideální podmínky pro neděli. V neděli ráno mlha ještě stále visela nad Walldorfem, velmi rychle se rozfoukala a slunce na sebe nenechalo dlouho čekat. V námi sledované 4x4 třídě na začátku byla velmi uvolněná atmosféra, jak se blížil start tep byl slyšet z reproduktorů. Holeshot urval Kop Christian ze stáje RMX na Polarisu, ale po několika zatáčkách jsem se prosadil a udělal si cestu a ujal se vedení... Za chvilku mi vedení vzala Ollie Roučková a Nico Richter... Přišlo něco co se nemělo stát, je to utržený plyn, zbyl mi jen 1 cm krátký plyn s čímž pro mě začaly problémy. Můj palec byl příliš krátký, páka se stala 10krát těžší... Nicméně, ve 4. kole skončil Nico z dosud neznámých důvodů. Závod byl velmi náročný a připravil některé řidiče o kondici. Ke konci závodu jela Ollie jasně v čele, ale měla problémy s elektronikou a chtě nechtě před sebe pustila Enrica a jeho litrového Can Ama ... Po několika sekundách skočila Ollie do závodu a s jejím speciálem bojovala znovu až se usadila zase na prvním místě, ale musela tvrdě bojovat z nepřízní elektriky a znovu zůstala stát 200 metrů od cíle, tentokrát hrála štěstěna pro mě a než Ollie nahodila mašinu usadil jsem se na druhém místě. PS: Díky Hanso-Dieter Fischer, že jsem mohl vyzkoušet TFX Systém zadního odpružení!"

• Baboons fotogalerie: http://www.baboons.de/gallery/cross-country/2013/deutsche-cross-country-meisterschaft-2013/gcc-walldorf-2013/xc-quad-pro-xc-quad-xc-quad-senior-xc-atv