QuadMania.cz

Po alkoholovém mixu jsem se brzy odebral ke spánku:

Spalo se mně výtečně, hlavně bylo teplo, jen Pavča si postěžovala na mé chrápání, ale to se není čemu divit. Hned jsem od ní vysondoval Ibalgin proti bolení hlavy. Nevypil jsem toho moc, ale spojení s únavou a mixování mě neudělalo dobře. Po ranní hygieně jsem vykoukl ven, drobet pršelo a bylo zataženo což nevěstilo nic dobrého, naštěstí se vyčasilo, a bylo nám závodníkům dokonce vedro.  Jezdci pomalu přijížděli do depa a kluci pracovali jako šrouby. Využil jsem času a po nastrojení se jsem vyrazil startovat. Přes noc jsme měli čtyřkolky schované v hale, což bylo super, mašina chytla na první zátah a po nahřátí jsem se mohl protáhnout a vyzkoušet po dlouhé době i pár skoků. Brzy došlo k rozpravě jezdců před závodem a mohlo se jít na první trialy. Ty byly dohromady 4, s tím, že pokud bude špatné počasí či nedostatek času, čtvrtý se nepojede.
Já jsem zakotvil u trialu číslo 1. Dle mého středně těžký, i když na první pohled na něm nic moc nebylo, dal nám zadohrabkám celkem zabrat, mimo Saara, samozřejmě. Opice ze mě ne a ne slézt tak jsem raději nespěchal, chtěl jsem mít jeden do oběda zajetý a pak dojet zbytek. Koukal jsem se jak jedou ostatní, po chvilce se ošklivě převrátil Can-Am hned přede mnou, ale naštěstí se nikomu nic nestalo. Dokonce se zde nešťastně převrátil v závěrečné části i Láďa se svým žlutým Can-Amem, který musel po urvané řadičce odstoupit ze závodu a zbytek dne strávil jako pořadatel s vestou na zádech. Začal jsem promýšlet strategii a jak pojedu, to je sice dobré promyslet a přemýšlet nad teorií ideálních stop, couváním atd., ale praxe po ostrém startu je úplně jiná, většinou horší. První kopeček nám dal zabrat, spoustu zadokolek vyhupla předníma a jen hrabala a hrabala, či visela za kyvku. Poté nastal lesní úsek v kopci, kde nám museli pořadatelé často pomáhat s couváním. Na zetlelém listí pro zadokolku nemožný úkol. Jako poslední byl výjezd po trávě přes hrbek, kde jsem málem slítnul, ale nakonec jsem to ustál. Kousek přes hlínu a hurá po zmoklé trávě do cíle. Monstr tam udělal parádní svíčku ale naštěstí za cílem, takže bez trestných. Jeho mašina zůstala bez hnutí sedět na zadku vzhůru k nebesům.
Po naobědvání všech přítomných v hale se opět všichni rozjeli po trialech. Mně osobně bylo po párcích v rohlíku ještě víc blbě než předtím. Dorazil jsem k trialu číslo 2., který byl takový na pohodu, odpočinkový ale rozhodně se tam body nasbírat daly. Nakonec mě u dvojky bylo snad nejhůře, ale po vjetí do sekce to všechno ze mě spadlo, ale blbnul jsem a dělal zbytečné chyby. Když jsem se díval na video z mé kamery co vozím na helmě, zastyděl jsem se. Jako málo kdo z jezdců jsem se krásně nahodil ve smrduté kaluži, ve které byly vyhrabány hluboké koleje, nakonec jsem se z ní po rozhoupání doslova vyškrábal. Saar dokonce předvedl koupačku, když ho jeho Honda vyklopila na bok přímo do kaluže. Nikdo nestačil ani pomoct a už byl z kaluže venku, neuvěřitelná pohyblivost!
Trial 3. jsem si nechal na konec. Již v průběhu závodu jsem se postupně dozvídal, že jde opravdu o hardcore na závěr letošní sezóny, a to se také potvrdilo. Skoro každý zde okusil méně či více bolestivých pádů. Každý počítal s velkou pohodou jako minulý rok a teď tohle! Na všechny sekce byl sjednocen čas na projetí a to 4 minuty, což u třetího trialu bylo zcela nemožné. Většinou se ale čas pohyboval okolo hrozivých 20 minut. Od pořadatelů to byl krapet záměr, na konec sezóny chtěli s výsledky drobet zamíchat, tak ať máme kde ty trestňáky sbírat. Šlo o výjezd a dva kopečky v lese, hlína se brzy rozhrabala a na jednom místě se vytvořily jámy od zadních kol, které pro zadokolky byly skoro nepřekonatelné. Po slalomu, kde se část odcouvala a část jela rovně přišla sekce v lese mezi stromy, kde byly opět vyhrabané díry od kol mezi kořeny. Ony malé, ale prudce zlomené kopečky s vyhrabanými dírami od kol dělaly většině jezdců problémy, až na Monstra, který počáteční úsek projel skoro na jedničku a každý jenom koukal. Trojka byla těžká a naopak krásná svou atraktivitou pro diváky. Jirka Lán starší zde také padal jako skoro každý a poté se sháněl po brzdové kapalině, která mu vytekla z mašiny. Jeho synátor, taktéž Jirka si tuto sekci drobet zkrátil, ale i tak si zaslouží velký obdiv. Ve svých 14 letech předvádí dobré výkony a zcela jistě dostane časem mašinu do ruky a bude válet první lajnu. Za to Offer zde udělal kaskadérskou show pro přihlížející. Padal hned několikrát a jednou to vypadalo že čtyřkolka padne přímo na něho. Plno z nás by to po jeho zkušenosti asi už dávno vzdala, ale on ne a ne. Furt se zvedá a pokračuje v jízdě. Zkrátka tvrdý chlapík, mimochodem mezi těmito jezdci je věkový rozdíl přes 30 let. Zkrátka ATV trial je pro všechny. Nakonec si zcela jistě každý po této sekci mohl oddychnout. Nikomu se nic nestalo, krom jedné pohmožděné ruky a naražené nohy z řad pořadatelů, kteří si ostatně velice mákli, jak na jedničce tak hlavně na trojce. Cizích pomocí za 25 trestných tam bylo až moc…
Po odjetí všech trialů se nastoupilo na sranda závod o krásný dort s logem ATV trialu. Jak je již zvykem, šlo o srandu kterou ale spoustu jezdců bralo jako pořádný boj. Šlo o nejrychlejší čas. Po odstartování musel jezdec dokrosit a objet sud, vrátit se a zabrzdit ke gumám, v klusu předat štafetu kolegovi co udělá to samé, po doběhnutí do cíle se stopnul čas. Po sranda jízdě spoustu závodníků blblo a skákalo po dráze, já jsem využil čas a šel jsem si dát sprchu před vyhlášením. Sedlčany nemají chybu, co se týče zázemí. Na to že tam bylo všude metr a půl vody, vše fungovalo. Po vyhlášení sedlčanského závodu se hned přešlo k vyhlášení šampiónů sezóny ve všech kategoriích. Hala byla plná lidí a dobré atmosféry a každý čekal na vyhlášení toho opravdu nejlepšího šampióna sezóny, který musel nasbírat co nejméně trestných bodů za celou sezónu. Pája dělal vše co nejnapínavější a nakonec se rozhodovalo mezi třemi nejlepšími jezdci. Ovšem jak již všichni tušili vyhrál Saar Rat. Stal se prvním držitelem putovního poháru pro toho nejlepšího ATV trialistu, zcela jistě zaslouženě! Sranda byla už samotné odhalování skútru pro Saara. Vše bylo pečlivě zakryté a nic nešlo poznat. Po odhalení při známém songu od Queenů se zjevilo cosi starého a dosti rozpadlého, popadané plechy a samotný zjev stroje každého rozesmál. Po chvíli dojel nablejskaný skútr přímo k Saarovi. Všichni jsme mu pogratulovali a mohlo se slavit a jít na tombolu. Pod zakoupenými lupeny se skrývaly super ceny jako legální Windows, či notebook a třeba letecký zájezd, který jsem vyhrál já ve formě Red Bullu. Kdo tam zkrátka byl, dost se nasmál a užil si skvělou atmosféru. Na spoustu jezdců přišla únava či povinnosti a většina z nich odjela směrem domů i když mohli zůstat až do neděle. Po sobotním ponocování do jedné ranní jsme se všichni vzbudili do deštivého nedělního rána. Nepršelo sice moc ale na cestování zpět na Moravu žádný ideál…
Nicméně se určitě již všichni těší na další ročník ATV Trial Cupu, skvělou partu jak z řad pořádajících, tak i účastníků a samozřejmě na super závodění v těžkém terénu. Doufám, že mohu za všechny spokojené závodníky poděkovat celému týmu za skvěle provedenou sezónu, spoustu srandy, zážitků i pádů které bere člověk s odstupem jen s humorem. Na konec děkuji svým věrným mechanikům co se postarají o mou mašinu, když je to třeba. Poděkovat chci obchodu F-moto z Neslovic za materiální pomoc. Děkuji vám všem, a hlavně těm, co pro nás tyto závody dělají!