Jízda na běžných silnicích plných zatáček, skoků a převýšení, stejně jako rychlost strojů dosahujících v maximech přes 300 km/h a i přes náročnost celého závodu průměrnou rychlost přes 200 km/h, to je hlavním lákadlem k navštívení jednoho z britských korunních závislých území v čase
od 30. května do 12. června.
Jen to nejlepší – sajdkáry
Zvláštností této události však jsou závody Sidecar TT, ve které se střetávají ti nejlepší ze sajdkárových závodníků. První ze dvou závodů této kategorie zvládl vloni nejlépe anglický pár Conrad Harrison a Mike Aylott, kteří dosáhli svého premiérového vítězství. Oba závodníci na své Hondě Shelbourne s objemem motoru 600 ccm dosáhli ve třech kolech, tedy 113 mílích, času 59 minut a 34,820 vteřiny a s průměrnou rychlostí na hranici 180 km/h a porazili tak o 17 vteřin další Angličany Johna Holdena a Andrewa Winklea. To byly také jediné dva týmy, které dokázali svůj čas dostat pod jednu hodinu. Třetí místo totiž obstadil Angličan Tim Reeves s Francouzem Gregory Cluzem, kteří na svém šestistovkovém
stroji dojeli v čase jedna hodina a 8,410 vteřiny.
O čtyři dny později následoval druhý plánovaný závod této kategorie. V tom dokázal využít své zkušenosti se závoděním i tratí místní Dave Molyneux, který si s parťákem Patrickem Farrancem na Kawasaki DMR dojel pro své celkově již 17. vítězství v závodech Isle of Man TT. Zároveň tak oslavil pětadvacáté výročí od svého prvního vítězství v roce 1989, kde ještě s Colinem Hardmanem dojeli na prvním místě s průměrnou rychostí 104,56 mil v hodině. Pro srovnání, druhý o něco pomalejší závod dojeli Molyneux s Farrancem za hodinu a 1,355 vteřiny, když jejich průměrná rychlost byla 183 km/h a čas v posledním kole byl 19 minut a 54,027 vteřin. Paradoxně v prvním závodě měli nejlepší čas jednoho kola ještě lepší, ovšem k umístění na stupních vítězů to nevedlo. Za povšimnutí také stojí
posun všech jezdců na stupních vítězů o příčku dozadu, jelikož Harrison a Aylott byli druzí a Holden s Winklem obsadili třetí příčku a patřili tak mezi nejúspěšnější jezdce akce.
Historické milníky
Molyneux se svým sedmnáctým zápisem do vítězných dějin ovšem nebyl jediným, komu se něco podobného podařilo. V kategorii Lightweight poprvé vyhrál Dean Harrison, syn vítěze sajdkárového závodu. Tím se poprvé ve více než stoleté historii stalo, že otec se synem zvítězili během jednoho závodního setkání ve dvou rozdílných kategoriích.
Kategorie Lightweight zanechala i českou stopu, když se po trénincích devátý Michal Dokoupil nakonec v závodu umístil na 10. příčce. Ač měl na vítěze téměř čtyřminutovou ztrátu, dokázal se svou Kawasaki o objemu 650 ccm v
silné konkurenci rodilých a téměř místních Angličanů a severních Irů udržet top 10.
Největší radost po celém závodním dění měl ovšem jiný závodník, Severní Ir Michael Dunlop. Ten dokázal zvítězit rovnou ve 4 závodech různých kategorií. První vítězství získal v závodě
PokerStars Senior TT, který si dlouhodobě drží největší prestiž. Závod označovaný jako „závod modré stuhy“ je tradičně sponzorovaný největším poskytovatelem online pokeru, který má právě na ostrově Man své ředitelství i technické centrum. Jako odměnu místním pak drží finanční ochrannou ruku nad tímto kláním. Šestikolový závod dlouhý přes 226 mil, tedy více než 364 kilometrů, dojel v nejrychlejším a zároveň rekordním čase jedné hodiny, 45 minut a 33,291 vteřiny. Ve svém druhém kole zajel navíc i rekord na jedno kolo, když stlačil svůj čas na 17 minut a 11,591 vteřiny.
Jelikož se mu podobný kousek podařil i v závodě Superbike TT a Superstock TT, kde jel na litrovém motocyklu BMW, a v juniorském závodě supersportů, připsal si celkově již 11 vítězství v závodech na ostrově Man. Právě továrna BMW čekala dlouhých 75 roků, než se její motocykl opět octl na první příčce – naposled tomu bylo v roce 1939, když v seniorském závodě s
motocykly o objemu 500ccm zvítězil Georg Meier.
Ostrov nabídne něco pro každého
Pod čtrnáctidenní hlavičkou závodění ovšem nehledejte na ostrově Man pouze motocykly. Právě unikátní spojení anglické přírody plné zelených luk a pahorků s vřesovišti dělá tu pravou atmosféru onoho závodění na běžných silnicích. Všudypřítomné kamenné zídky, dřevěné telegrafní sloupy a typické stavby anglické architektury udělají z vašeho výletu i kulturní zážitek. Ať se jedná o
starobylé hrady, nebo obří téměř 22 metrů vysoké
kolo lady Isabella, která sloužila k vypumpování vody z místních dolů od konce 19. století. Pro milovníky přírodních krás se nabízí překrásný výhled z
nejjižnějšího cípu ostrova v Port of St. Mary, kde si ve velké panoramatické kavárně vychutnáte nejen šálek horkého nápoje, ale také překrásný výhled do okolí.