Jízda
Motor krmený karburátorem chytá i za studena bez protestů. Z laděné koncovky se line
hluboký tón, který se po přidání plynu mění v poměrně hlasitý řev předvádějící sportovní ambice. Spojková páčka jde mačkat bez problémů dvěma prsty a jednička zlehka zapadá. Motor je
sportovněji naladěný a při rozjezdu je třeba mu dát přeci jen trochu víc plynu. Pak už jen stačí řadit vyšší rychlosti. Vytáčení motoru je hladké a akcelerací může Access konkurovat japonské konkurenci. Navíc má oproti některým japonským konkurentům dost širokou stavbu, která dává v zatáčkách i na rovinách vynikající stabilitu.
Brždění před zatáčkou je celkem snadná záležitost.
Zubaté kotouče v kombinaci s opletenými
hadicemi fungují dokonale. V průjezdu zatáčkou je znát delší rozvor. Do driftu je potřeba čtyřkolce trochu pomoct,
průjezd je pak ale rychlý a hranice, kdy se začínají vnitřní kola odlepovat od země hodně daleko. Při prvním svezení jsem jel na sŕiově nastaveném stroji, to ybl bohužel kámen úrazu na roletách, naprosto neprogresivní podvozek mě málem donutil opustit stroj za jízdy. Při dalších jízdách se podařilo podvozek přenastavit, ale stále bych si představoval trochu něco jiného, například přední tlumiče na menším Tomahawku 300 s
dvojicí pružin by dle mého fungovaly lépe. Na druhou stranu pro běžné vyjížďky je podvozek dostačující a pro závody většina jezdců sáhne po komponentech z široké nabídky prodejce těchto strojů.
Z pískovny plné výjezdů a ostrých tobogánů jsme se přesunuli na rozestavěnou MX trať. Na zmrzlé půdě čtyřkolka samozřejmě klouzala a jízda do zatáček se podobala spíš baletu. Zajímavější ale bylo chování na lavicích. Tady byl tvrdý podvozek ideální volbou a skoky byly omezené pouze schopnostmi a pudem sebezáchovy jezdce. I při vyloženě nepovedeném výjezdu a dopadu na jedno z předních kol se čtyřkolka srovnala a já mohl pokračovat v jízdě.
Závody
S Accessem jsem absolvoval několik závodů seriálu
ITP Cupu. Čtyřkolka je kromě odstranění nepotřebných dílů vpodstatě bez úprav a i v takové podobě je schopna
konkurovat mnohem dražším strojům. Po každém závodě je však pečlivě čtyřkolku vyčistit a zkontrolovat všechny díly náchylné k zanešení. Když to zanedbáte, dopadnete jako já s ucpanou tryskou v karburátoru.
Závěr
Access Warrior nabízí za
rozumné peníze velice slušnou muziku a lze jej doporučit jak hobby jezdcům, tak i zkušenějším závodníkům. Výhodou jsou
podstatně nižší náklady na údržbu oproti japonským a americkýcm strojům, levné náhradní díly a pšičkové zázemí. Kde má Access mezery je hmotnost, která je o nějaké to kilo vyšší, než bych si představoval. Pokud vás tedy zaujal nějaký seriál amatérských závodů, nebo se jen chcete s kamarády sem tam svézt na trati, bude pro vás Warrior to pravé.