QuadMania.cz

Jízda

Před jízdou je třeba si zopakovat, s čím máme tu čest. Hromová kočka má pod kapotami litrový V-twin  s výkonem posazeným především do středních otáček a především s obrovským točivým momentem, díky kterému se ATV stává ve stoupáních takřka nezastavitelnou. Po spuštění motoru mě i všechny okolo polévá vlna respektu. Z výfuku se line mohutné dunění a motor se při stisku plynové páčky vytáčí až neuvěřitelně rychle. Řadím tedy H a vyrážíme (mimochodem takhle hladce jdoucí řazení jsem zatím na jiné ATV nezažil). Od zastoupení A-C v žebráku je to na testovací trať nějakých 5 km po silnici. Není to nic zábavného, ale kupodivu se to dá celkem bez problémů přežít a drift na mokré silnici je celkem zajímavá kratochvíle. Po sjezdu z asfaltu je hned jasné, že s plynem je třeba zacházet nanejvýš opatrně. Motor nejede od nejnižších otáček tak, jak bych si představoval, o to větší zrychlení ale zažívám, když ho popoženu nad 4000. Zadní kola jdou rázem šejdrem a ATV se s duněním žene kupředu. Honbu za rychlostí zastavuje až rozbitá cesta, která v kombinaci s absencí posilovače řízení dělá čytřkolku ve vyšších rychlostech téměř neovladatelnou. Raději tedy ubírám plyn a jdeme zkusit, jak se Thundercat popere s krátkou tratí. Tento stroj samozřejmě není určený na divokou jízdu a skoky, nebo nedej bože závody. I dřevorubec si ale občas rád odpočine od práce a vyzkouší, co v tomto stroji dřímá. Průjezd zatáčkou je trochu ošemetná záležitost, je třeba hodně vysednout a citlivě zacházet s plynem, vysoká stavba příliš jistoty nedává. Výjezd ze zatáčky je pak opět ve znamení divokého hrabání zadních kol. Překvapením je malý skok, který čtyřkolka zvládá s opravdouvou lehkostí a jezdec má pocit, že se jen zhouply tlumiče. Následující utažená zatáčka se pak dá celkem bez problémů projet dveřmi napřed. Stačí jen přidat trochu plynu. Trať ale není to pravé, takže raději pokračujem do pořádného terénu. V cestě nám stojí brod přes říčku. Jeho průjezd je se zapnutou 4x4 takřka nudnou záležitostí. Zkoušíme tedy, jak se dá „plavit“ proti proudu. I tady ale narážíme na téměř neomezenou prostupnost a ani v hloubce se Thundercat nepřestane s jistotou a gejzíry vody všude okolo hrnout vpřed. S umytou čtyřkolkou hledám další výzvu. Jediná možnost, jak dokázat, že nevyjede vše jsou snad jen blízké skalky. Přepínám na 4x4 a Arctic Cat se ochotně hrne do kopce, až na kluzkých skoro kolmých kamenech začínají pneumatiky ITP prokluzovat. Vše řeší, co jiného, než přidání plynu. Podobné je to i ve sjezdu. Litrový dvouválec brzdí dokonale a stačí se jen zaklonit nad zadní sedačku a držet brzdy. Ty fungují perfektně, dobře se dávkují a zbytečně neblokují kola, když nepotřebujete.

Závěr

Shrnuto a podtrženo. Arctic Cat je čtyřkolka pro zkušené jezdce, kteří vědí, co chtějí. Bude vynikající pro dlouhé expediční cesty, nebo vyjížďky do extrémního terénu. Stejně dobře poslouží samozřejmě i k tomu, na co je primárně určena, tedy těžké práci v extrémních podmínkách. Naopak bych se zdržel závodění a podobných nesmyslů, na které tato čtyřkolka opravdu nepatří.