QuadMania.cz

Agresivní karoserie a design spolu s podvozkem dávají Wildcatu pikantní vzhled, ale je to právě masivní odpružení, které ukazuje na opravdovost divokého dobrodružství. Poslední generace legendárního Arctic Catu je interně označovaná Wildcat a má pouze jediný úkol: pohřbít všechny protivníky. Právem je považována za jedno z designérsky nejpovedenějších SidexSide za posledních pár let. Předně je třeba poznamenat, že v oblasti designu karosérie se revoluční nadčasovost nedá zapřít, žádná nuda všedních dní. Uklidňující lineup se tváří divoce ze všech úhlů, boky jsou prolité kočičí elegancí, stejně tak i zadní výraznější pojetí je proklatě zajímavé. Jakmile se rozzáří zadní světa, design zádi je dotvořen.

Motor:

Litrový dvouvál se vstřikováním paliva V-Twinen z Prowler XTZ 1000 má tendence paralyzovat převážnou většinu testujících jezdců. Výbušný motor oplývá hladkým chodem, necuká, nevzpíná se ani neprská. Ale musíte jej nejdřív nechat 3 – 4 minuty běžet, než se zahřeje na provozní teplotu nepříjemně pocukává. Tak jak dávkujete nohou plyn, tak vás kočičí šelma vystřelí, bahno, voda i písek vám padne k nohám a vy si můžete s neutuchající energií pohrávat celý den, aniž byste se unavili.
Křivka motoru je nadupaná, tam kde si myslím, že nemohu přidávat, tam mám další prostor k dynamice a krutému přidání. Po lehčím sešlápnutí se z výfuku ozve hurónské zabručení a kočičí novinka vystřelí aniž by se na cokoli ptala. Je to živel, který vás lapne do sedadel hned, i když by jí pár kobyl na víc neuškodilo. Ale to už by byla vyšší dívčí, na tu si ještě budeme muset počkat, vždyť tento kus je zatím jeden z pár kusanců brázdících evropské země.
K motoru s dynamickou akcelerací bych ještě dodala, že se ke všem komponentům dostanete hravě, výměna oleje není nijak znepřístupněna. Provzdušněná tvář padla i k motoru, kde se mechanici i běžní uživatelé nezapotí (co se týče běžných oprav). Motor není jedinou věcí umístěnou za sedadly, je tu také chladič a většina přenosových součástí. Trojice chladičů pracuje, jeden po druhém se sepne dle potřeby a i když byl sepnut jen jeden chladič, povím vám, že to byl šrumec. Až jsem si říkala, že sebou jezdci nemusí vozit fén, jak větrák funěl.

Z předního pohledu můžeme vidět tenkou, lehkou trubkovou základnu Wildcatu. Tento podvozek nese designové prvky z první třídy, a nasává do jezdců darebácké myšlenky. Revoluční pětibodové zavěšení vzadu a dvě A-ramena vpředu jsou postaveny na plně nastavitelných tlumičích Walker Evans. Walker Evans je prominentní jméno ve světě off-road závodů, a pokud někdo ví o zmírnění ran v nerovném terénu, tak to je posádka Evans.
Tyto Dual-Rate tlumiče mají několik funkcí, které jsou pro běžného uživatele přívětivé. Umístění motoru umožňuje rozložení hmotnosti 40/60 (přední / zadní). A právě světlá výška patří k dalším kočičím zbraním, Wildcat 1000i vyniká světlou výškou jak v přední tak i zadní části. Od zadní části tohoto stroje najdeme neuvěřitelných 18 palců, vpředu je to ohnivých 17 palců. Tyto číslovky se tváří krutě ke svým konkurentům, ti se jim jen stěží mohou přiblížit. K podvozku patří i posez jezdců, ten je ve Wildcatu 1000i pojat závodněji, sedíme cca o pět centimetrů níže než u jeho konkurentů. Záměrné snížení těžiště však na pocitu nižšího posezení nepřidává. Hned po usednutí do sedadel nebylo všechno jinak, než se z prvního pohledu zdálo. Jakmile jsem kobyly pod kapotou probudila a otestovala jejich šplhací schopnost, hodně jsem se pobavila při přeskakování nerovností. Ramena chodila prvotřídně, spolu s posilovačem řízení a tlumičem řízení jsem si celek podvozku a strunového ovládání pochvalovala. Ač si myslím, že přední ramena mají až moc vystrčené spojovačky, zdá se že to kočce při přelézání kamenitého terénu vůbec nevadí. Jediné na co jsem byla upozorněna, byly drifty. Se silným motorem a novými gumami se Wildcat snadno kouše a během mikrosekundy se převrátí. To je jediná nepříjemnost, kterou jsem ohledně podvozku zaznamenala, a opravdu se při rychlejším nájezdu a nepřiměřeném rejdu Wildcat nervózně nakláněl.
Na silnici se Wildcat chová velice kultivovaně, bez problémů projíždím větší díry na cestě a stroj reaguje jen zhoupnutím bez ztráty trakce. Řízení jde velice snadno, za jízdy ani na místě jezdce zbytečně neunavuje, ve skocích je novinka vyvážena adekvátně a při dopadu ani nevíte, že jste dopadli z několikacentimetrové výšky. Při sepnutí náhonu 4x4 nepociťuji výraznější změny ohledně ztvrdnutí řízení či jiných negací vyvolávaných od podvozku, ba naopak kočka se stává ultimátnějším lovcem.

Kokpit:

Kokpit Wildcatí novinky je postaven tak, aby zahrnul všechny ovladače nezbytné při jízdě vsedě. Nižší posez není až tak citelný, plných pět centimetrů dostane jezdce i řidiče hlouběji do útrob stroje, což je oproti ostatním SidexSide tak trošku odlišné. Sedadla jsou širší, s ergonomickým vedením těla. Obě sedadla jsou plně odnímatelná, stačí jen zmáčknout pojistku v zadní části a sedadlo jde ven lehce.
Docela mne překvapila váha jednotlivých sedadel, sedačky lze stejně jak tomu je u Polaris řady, použít jako sedátko u ohně. Ale pozor při sesednutí ze sedadla se sedačka převrátí. Pod sedadlem spolujezdce nacházím malý prostor pro nářadí. Do sedadel nás přišpendlí tříbodový pás. Bohužel se u tak drahého stroje potýkáme zase pouze a jen s tříbodovým. Polohovatelný volant - tady si konstruktéři moc nevyhráli, tuctový volant s nudně tvrdým půdorysem moc neoslní. Do ruky padl dobře i při přehazování rukou se mi volant jen tak nevysmekl, v hrubším terénu přikládám plusy právě posilovači a tlumiči řízení, oba komponenty jsou spolu sladěny tak, že se do volantu jen tak nějaký ráz nedostane.
Viditelný pětipalcový displej nabízí analogové a digitální informace včetně hodin, motohodin, palivoměr, mód, set / reset tlačítko, počítadlo kilometrů, denní počítadlo, převod, rychloměr, otáčkoměr, uzávěrka diferenciálu, drive select, dálková světla, indikace stavu baterie, teplota a tlak oleje. Během jízdy jsem nad děním displejového rozhraní měla stále přehled. V kokpitu nacházím jednu z mála odkládacích ploch, kterou tvoří menší uzamykatelná přihrádka, kterou i v rukavicích lehce otevřete. Fofrklacek, řadící páka, podobná automobilovým, chodila s přesností, kvalty zapadaly, nekymácela se ani mi při jízdě nepřekážela, a místo mezi jezdcem a spolujezdcem rozhodně neubírala.

Posilovač řízení:

Usměrnění Wildcatu pomáhá elektronický posilovač řízení. Systém je navržen tak, aby otáčení udělalo z kočky hračku, a když hladové kameny procházejí volantem, nemají sebemenší šanci. Posilovač řízení i s tlumičem jsou dodávány hned v základní verzi. Při otáčení kol na místě jsem nemusela zapojovat svaly, ani při jízdě jsem se neunavila, zdá se to jako nudná fráze, ale ono to bylo spíše ku prospěchu vyjížďky.

Shrnutí:

Celkový dojem designu, výkonu a podvozku jsou na dost dobré úrovni. Na zelenou barvu si nemusím zvykat, znám jí z předešlých modelových řad, plasty jsou připraveny k zátěžovým zkouškám přijatelně a podvozek - to je symfonie herních kreací. Docela se mi líbí základní výbava, která zahrnuje uzavíratelné dveře, posilovač řízení, tlumič řízení. Tříbodový pás, ten mi vadí u každého stroje s takovouto cenovou relací, čtyřbodový je prostě lepší. Akceleraci má Wildcat dostačující, jen při nájezdech do zatáček má Wildcat tendenci převracení se, opravdu neodpustí nic. Tady se vyplatí sebou vozit spolujezdce, který zatíží druhou stranu stroje. Při šplhání do kopců kočka lezla s opravdovou lehkostí, aniž bych se bála co bude za horizontem.
Možná bych ještě zmínila pro někoho dobré pro někoho špatné náklonové čidlo, které stroj při převrácení vypne. Ale jakmile se čidlo rozhodne zastávkovat je k němu obtížnější přístup. Čidlo naleznete umístěné ve středovém tunelu, pod řadící pákou.
Baterie se nachází v zadní části kokpitu pod krytem středového tunelu. Stačí povolit 4 šrouby, a jste u baterie, relátek atd. K plusům bych přidala nádech, ten je ukryt tak, aby se do něj dostávalo co nejméně prachu a nečistot.