QuadMania.cz

Can-am vyrábí čtyřkolky od roku 1997, jako součást skupiny BRP, která však funguje v jiných odvětvích průmyslu od roku 1942. Řada Outlander se dostala na trh v roce 2005, dva roky poté, co Can-am přivedl na trh první dvoumístnou čtyřkolku. Outlander byl hned od začátku nekompromisním strojem s maximálním výkonem a perfektním podvozkem. Během svého vývoje doznal jen drobných změn týkajících se veskrze zvyšování výkonu a drobného faceliftu. Nám se do ruky dostal model 2008, od nuladevítky se liší jen v drobnostech.

Design

Designově Outlander nenadchne, ani neurazí. Přední část působí díky ostrým hranám a ochranným rámům hodně agresivně. Od řidítek dopředu se kapota zužuje, takže čtyřkolka působí lehčím a sportovnějším dojmem. Zadní části jednoznačně dominují neskutečně široké zadní pneumatiky na nezávisle zavěšených plechových discích. Ve vrchní čísti zadní i přední kapoty jsou praktické schránky na nejnutnější věci. V přední schránce je pak přístup k provozním kapalinám. Hrdlo nádrže je vpravo u sedačky spolujezdce a bohužel se nedá zamknout (uzamkyatelný uzávěr ej v příslušenství). Díky montáži prvků nutných pro silniční provoz již v továrně stroj,  na rozdíl od konkurence, kde jsou homologační prvky často zvoleny velice necitlivě, nepřišel o svůj typický vzhled. Can-Am je jediná továrna vyrábějící čtyřkolky z výroby homologované pro provoz na pozemních komunikacích. Snad jen zrcátka ala čínský skútr by bylo lepší vyměnit. Co by se snad nemuselo líbit policistům je hliníkové madlo nad SPZ, které zakrývá její vršek. Na první pohled zajímavým a viditelným prvkem je opěrka na sedačce spolujezdce, která je asi 5cm vyvýšená nad řidičovu. Spolujezdec ma k dispozici mohutná pogumovaná madla a dostatek opory v zadní opěrce. Pro sólo jízdu pak stačí jednoduše sedačku odepnout, nicméně v prudkých výjezdech a při neopatrném zacházení s plynem se opěrka, která vás udrží na ATV může hodit. Řidič má stejně jako spolujezdec dostatek prostoru, vše je kde má být, snad jen dodatečně namontovaná konzole s přepínačem blinkrů a klaksonem by zasloužila lepší umístění. V Kanadě silniční homologace víceméně neřeší, čtyřkolka celý svůj „život“ pracuje v lesích, a tak není třeba řešit silniční provoz. Pod přepínači blinkrů je pak mimo klasických ovládacích prvků tlačítko, jehož stisknutím vyřadíte omezovač při zařazené spátečce. Pochvalu si zaslouží vyhřívané rukojeti namontované na námi testovaném kusu, při rychlém silničním přesunu přišly vhod. Palubní deska je klasického ražení. Najdete na ní samozřejmě ukazatel rychlosti(pozor na míle), kontrolku uzávěrky, blinkrů, světel, vstřikování, dálkových světel a hladové oko. Vpravo je pak stupnice stavu paliva a ukazatel zařazeného rychlostního stupně (P, R, N, H, L). Pod ručičkou tachometru je displej s ukazatelem hodin, tripu a celkového nájezdu, který se ovládá tlačítkem po jeho levé straně. Napravo od kulatého budíku je pak velký spínač výstražných světel a trochu nešťastně umístěná spínačka, kterou při plném rejdu zakryjí široká řidítka.

Technika

Z technického hlediska je každé řešení tohoto stroje tak trochu výjimečné. Gró tvoří samozřejmě motor. Vidlicový dvouválec od rotaxu o objemu 800ccm a čtyřmi ventily na válec nepotřebuje více komentovat. Donedávna se jednalo o největší motor v ATV. Podvozek je řešen klasicky, nezávisle zavěšená kola s pohonem 4x4 a dvěma diferenciály. Zajímavé ej ale řešení brzd. Na přední nápravě jsou klasicky dva kotouče s jednopístkovými brzdiči. Co je ale netradiční je jejich umístění přímo na poloose u výstupu z diferenciálu. Zadní brzda je na hnací hřídeli kolmo ke směru jízdy, opět zajímavé, leč funkční řešení. Cílem umístění brzd je odlehčení neodpružených rotujících hmot a tím lepší ovladatelnost. Pro zajímavost námi testovaný stroj absolvoval dva offroad marathony, při kterých skončil v kotrmelcích, od toho podřené kapoty. Pokud ovšem dojel, tak na předních pozicích.