Jízda
První cesta vedla od prodejny Can-amu několik kilometrů po státovce, čtyřkolka je překvapivě stabilní i ve vysokých rychlostech (pozor na to, ukazatel má velké číslice v mílích a až menší jsou km/hod). Do stovky není sebemenší problém čtyřkolku udržet na silnici a předjíždět auta, hodně k tomu přispívají široké zadní gumy. Od sto dvaceti už je to trochu srdcová záležitost a
140 už je spíš plavba. Na dálniční honičky ale tento stroj rozhodně není, takže vzhůru do terénu.
Tradičně zapínám nejdříve jen zadní nápravu a pomalu se rozjíždím. Dvouválec dovoluje plynulý přechod k vyšším rychlostem a
než se stačím vzpamatovat, ručička ukazuje osmdesátku. Na zmrzlé šotolině plné zmrzlých kaluží se tohle tempo stává záhy osudným a najednou se sunu pro okolí efektním driftem, už se vidím na boku, ale podvozek vše pobere bez větších problémů a zmáčknutí brzdy vše řeší.
Po zapnutí 4x4 je jízda už o něčem jiném, výkon se dá efektivně přenášet na zmrzlou louku. Podvozek je hodně komfortní, ale stále dává velice slušnou odezvu.
Sjíždím z louky na blízkou mez a zkouším kam se dokáže tahle potvora vyhrabat, nakonec je třeba rezignovat, hranice téměř neexistují, ani v nejprudším výjezdu, který se mi podařilo najít
nebylo třeba dát ani polovinu plynu. Při sjezdech pak perfektně sekundují netradičně umístěné bzdy. Jdou dokonale čitelné a čtyřkolku zastaví s naprostou lehkostí a ani po celodenním ježdění nevadly.
Abychom jen nechválili. Americká a japonská konkurence vybavila své topmodely
posilovačem řízení. Ten u Outlandera chybí. Řízení je dobře zpřevodované, dává dobrou odezvu a je tak akorát rychlé. Problém nastal při rychlé jízdě oranicí. Po překročení osmdesátky mi čtyřkolka chtěla vytrhnout řidítka z ruky. Na druhou stranu na takové skopičiny není čtyřkolka určená, ovšem kdo by neodolal.
Dostat ATV do dlouhých driftů není sebemenší problém, obzvláště pokud se vám to daří s náhonem na všechna čtyři kola. Motor takřka není možné utahat a převod L hodnotím jako nadbytečný, nicméně věřím, že v kanadských horách pro které byl tenhle Can-am postaven se uplatní.
Spolujezdec
Outlander Max XT
je homologován pro dva, čehož jsme samozřejmě využily. Díky mamutímu tahu motoru o spolujezdci téměř nevíte. Poznáte to až v zatáčkách, kde je hodně znát zatížená zadní náprava. Není to na škodu, ale je třeba projíždět zatáčku trochu jinak a synchronizovat se s jezdcem na tandemu v náklonech.
Závěr
Dostatek výkonu v každé situaci, perfektní podvozek, dokonalé brzdy, místo pro spolujezdce, neotřesitelná image jedněch z nejlepších strojů na trhu a perfektní spolehlivost. Na druhé straně absence posilovače řízení, často špatně zvladatelný výkon hlavně na kluzkém povrchu a v neposlední řadě cena, kterou je třeba zaplatit za špičkovou techniku ze zámoří. Rozhodněte se sami, ale
Outlandera 800 rozhodně nelze doporučit začátečníkům. Pro ně je tu stejná modelová řada s poněkud přívětivějšími motorizacemi. Pokud však víte co chcete a jste ochotni za stroj bez kompromisů zaplatit adekvátní peníze, je tenhle Can-am právě pro Vás.