QuadMania.cz

Příchod šest set pětadvacítky v nabídce CFMota znamenal tolik žádané překlenutí propasti mezi jednoválcovou pětistovkou a dvouválcovou osmpade, a to jak po stránce výkonu, tak ceny. Mezi oběma modely totiž zela pořádná jáma a X625 přes ni postavilo široký a bezpečný most. Tenhle stroj si okamžitě našel spoustu příznivců, protože je to prostě ideální kompromis. U pětistovky přeci jenom cítíte, že se pohybujete v oblasti takových těch menších „dorosteneckých“ čtyřkolek, zatímco osmsetpadesátka je tank se vším všudy, který se od litrového hovada liší jenom použitým motorem. V případě šest set padesátky dostáváte už opravdu velkou a tím pádem pohodlnou čtyřkolku, která však není těžkopádná, jede hodně slušně a je pořád za velmi rozumnou cenu. Navíc si můžete tradičně vybrat, jestli budete chtít krátkou nebo dlouhou a jestli s homologací T3b, nebo „motorkovou“ EU5. Tedy takhle, euro-pětka je k dispozici v krátké nebo dlouhé, „traktorovka“ se prodává jenom dlouhá, přičemž cenově se obě varianty liší jenom o tradiční „desítku“: krátká EU5 je za 189 990 Kč, stejně jako dlouhá T3b, a dlouhá EU5 je za 199 990 Kč. To jsou nižší ceny, než za kolik se X625 prodávaly před těmi čtyřmi lety, navíc v těchto cenovkách jsou schované i bonusy v podobě příslušenství zdarma. Můžete si vybrat ze dvou balíčků, v jednom jsou přední a zadní rám plus velké plexi, v druhé zadní box a kryty podvozku. Anebo to můžete všechno spojit do jednoho a za 204 990 Kč (T3b), resp. 214 990 Kč (EU5) si pořídit verzi Overland, která přijíždí vybavena všemi výše jmenovanými doplňky a přidává k nim ještě speciální grafiku.

My jsme na test nafasovali dlouhou variantu s homologací T3b, tedy s „pevným zadkem“, vyvedenou ve stříbrné barvě – na výběr je ještě černá, oranžová nebo nepostradatelná kamuflážová. Sice jsem nejprve smutnil, že bych raději jednu z těch dvou posledních jmenovaných, ale pak jsem musel uznat, že ve stříbrné se žlutými prvky vypadá X625 poměrně luxusně. Takový distingovaný stroj. Je zajímavé, jak jenom jiná barva plastů dokáže ten dynamický design od Kisky zjemnit a udělat z agresivního stroje elegána, který vypadá, že byste s ním večer mohli do centra Prahy do divadla. Ale to je jenom bohapustá teorie, protože se znáte, první odbočka na polní cestu a před divadlem zase bude stát koule bláta…

Náš testovaný kousek měl na sobě pár prvků příplatkové výbavy, což je další velká přednost čtyřkolek CFMoto, resp. jejich léty prověřeného importéra – v přehledném e-shopu si vyfiltrujete příslušenství pro daný model a pokaždé je z čeho vybírat. My jsme navíc nad rámec série měli namontovaný klasický zadní ochranný rám, potom nový přední rám od značky Rival, který čtyřkolce zase dodal na eleganci, a na něm přídavné pracovní světlo. Na vršku čtyřkolky na nás čekaly přidané úložné prostory v podobě zadního boxu značky Tesseract a předního otevřeného koše přímo od CFMota. Já jsem si nejdřív klepal na čelo, proč otevřenou plastovou vaničku místo zavřeného boxu, jenomže během dne jsem mu docela přišel na chuť a vlastně naprosto chápu, pokud si ho někdo pořídí a zkombinuje právě se zadním uzavíratelným boxem. Dáte sem třeba pilu nebo cokoli jiného neskladného, chytnete ji kurtou a nemusíte řešit, že nedovřete víko. Cokoli si potřebujete odložit, jenom tam odhodíte, což je fajn třeba i při stání na místě, kdy byste jinak pořád manipulovali s otevíráním a zavíráním. Nehledě k tomu, že ten otevřený koš stojí 3300 Kč a ne 5200 Kč. Zadní box je za necelou osmičku, má objem 90 litrů a i když se dočtete, že se do něj nevejdou přilby, já jsem do něj svoji cendurovou Araiku dostal v pohodě.

Oba boxy jsou uchyceny jednoduchými upínáky, protože X625 má už v základu velkoplošné plastové nosiče, žádné low-endové trubkové grily. Ona totiž tahle čtyřkolka není vůbec low-endová, naopak patří k tomu nejlepšímu, co si s jedním válcem pod kapotou můžete koupit. A nejde jenom o standardní výbavu, i když ta je v tomto případě tradičně velmi bohatá a můžeme se na ni rovnou podívat. O plastových nosičích už řeč byla, ty nepřehlédnete, stejně jako kompletní LED osvětlení nebo třeba fešácké 12“ lité disky. Na čumáku se na těžkou práci těší 3000lbs naviják s ovládáním ze řídítka, pod zadkem zase najdete homologované tažné zařízení. O něco výš najdete dvířka utěsněného a poměrně velkého úložného prostoru, další, i když o dost menší schránka, se nachází před pravým řidičovým kolenem. Dlouhá varianta má automaticky opěrku a madla pro spolujezdce.

Tímto se dostáváme do kokpitu, v němž se to hemží novinkami. Tedy takhle, velkoplošné chrániče páček i dvojice elektrických zásuvek (12V a USB-A) už tady byly, ovšem na řídítkách, s jejichž pohybem vám pomáhá elektrický posilovač řízení s progresivním účinkem, jsou úplně nové ovladače, které po estetické stránce posouvají jízdní zážitek o pořádný kus výš. Doposud šest-dva-pětka používala úplně ty stejné přepínače, jako snad všechny čínské čtyřkolky, a najednou jsou tady takové pěkné, za které by se nemusela stydět ani silniční motorka. Taková drobnost, ale fakt vám to přidává plusové body, co se dojmu z jízdy týče. Vy se potom celou dobu díváte na zbrusu nový displej s inverzním zobrazením, jenž svou přehledností a čitelností strčí to přechozí elcédéčko do kapsy naprosto s přehledem. Mně se ta první generace líbila, ale update ukazuje, že to jde i lépe.

Nový displej přináší i nové údaje – tlačítkem na levém řídítku si přepínáte, jestli na vás svítí nápis Normal, nebo Work. Jednoválec o objemu 580 cm³ byl totiž přepracován, dostal řídicí jednotku Bosch s elektronickým ovládáním plynu, a to umožnilo implementovat volbu mezi dvěma jízdními režimy. Tedy takhle, ono by jich tam šlo vymyslet třeba osm, ale v céefku nepodlehli iracionálním svodům a šli velmi rozumnou cestou, s kterou nemohu než souhlasit. Normal je režim, který budete používat nejčastěji, je to plný výkon s instantní reakcí na plyn, tady máte k dispozici všech těch 33 kW alias 45 koní, které ze sebe upravené jádro dokáže nově vydolovat – to máte zhruba o 10 % víc než dříve. Bez přímého porovnání vám nemůžu říct, jak moc je tahle změna znát, každopádně síly má tenhle jednobuch fakt na rozdávání a ani na silnici nebudete za brzdu, pokud zvolíte verzi EU5. Fakt se vám nemusí stýskat po dvouválci, který spoustu svého extra výkonu utopí v přebytečných kilech a rozměrech. Samozřejmě že kultivovaností se jeden válec dvěma nevyrovná, ale jel jsem už na spoustě jednobuchů a tenhle patří jednoznačně mezi ty klidnější. A má i moc pěkný zvuk, takový jadrný. Režim Work odpovídá svému označení, je to prostě pracovní nastavení, které má omezený výkon a lehce zkouřenou reakci na plyn. Tohle nastavení využijete i v technických pasážích, kdy si potřebujete dobře dávkovat pomalou jízdu a Normal by mohl být už moc zbrklý. Jak většinou nejsem příznivcem motorových módů a většinou dávám přednost jedné dobře udělané mapě, tak tyhle dvě mi přijdou fajn.

Co zůstává neměnné a za co dávám CFMotu X625-A velmi vysoké hodnocení, je podvozek. Tohle je totiž úplně jiné svezení než na nějakých low-endových levných čínských čtyřkolkách a troufám si říct, že po stránce podvozku je na tom céefko zcela srovnatelně s mnohem dražší a renomovanější americkou či japonskou konkurencí. Naladění odpružení je příjemně komfortní, nekoná se žádné nakopávání či rázy, a i když při vyšší rychlosti na polní cestě přehlédnete díru či hrbol (a není to zrovna jáma na mamuta), X625 se přes něj jenom plavně přenese. Už jsem se viděl, jak letím panna-orel, a ono nic, jen to tak houplo a pokračoval jsem dál v předem zvolené trajektorii. Uff! Moc se mi líbí ovladatelnost, a to i v těsnějších lesních prostorách, z šest-dva-pětky nemáte dojem přehnané hmotnosti, i když logicky tahle dlouhá verze nemůže být mezi stromy tak obratná jako krátká. Jenomže ta zase nebude disponovat takovou stabilitou, holt je to vždycky něco za něco. Slušný dojem zanechávají brzdy, byť jako vždy u céefka si neodpustím postesknutí, že páčka provozních brzd našla své místo na pravém řídítku, kde už máte zaměstnaný palec přidáváním plynu. Ač celoživotní motorkář říkám, že u čtyřkolek radši nechávám pravou ruku na plynování a brzdy chci řešit levou, která nemá co dělat.

Už když jsem testoval první generaci CFMota X625 před čtyřmi lety, byl jsem překvapený, jak moc dobrá čtyřkolka to je. Vůbec se nedivím její oblíbenosti. Loňské inovace nejsou sice tak zásadní, abyste původní model měli hned prodat a běžet si pro ten nový, ale dojem z jízdy posouvají zase o kus výš. Když ke kvalitním jízdním vlastnostem a pohodlné jízdní pozici (vidíte, na tu jsem úplně zapomněl, ale tu beru u X625 jako automatickou vlastnost) přidáte ještě rozumnou cenovku a pětiletou záruku, dostanete skvělého středopolaře s nadstandardním poměrem ceny a poskytovaných radostí.