Vodou chlazený čtyřtaktní jednoválec vychází ze starší koncepce modelu Dinli 700. Agresivní 4x4 nenabízí jen závodní křivky, ale i motor o objemu
800 ccm. Nový motor Evolution 800 prošel výrazným progresem, jehož výsledkem je zvýšený objem a nárůst výkonu na 45 koní. Vrtání pístu je větší o 4 mm (u Dinli 700 je vrtání x zdvih 102 x 85 mm, u Dinili 800 naproti tomu
106 x 85 mm). Aby se ulehčilo řízení, Dinli 800 prošla zásadní změnou v
geometrii přední nápravy. Kompletně nový vzhled,
hydraulické brzdy, odolné šestiplátnové pneu
Maxxis Bighorn, dvojice
12V zásuvek,
přední uzávěrka,
DSAT ramena,
variátor,
dvanáctipalcové disky,
tažné,
zadní nosič, příprava na přední nosič, benzinová nádrž 20 l. To vše se vešlo do následujících rozměrů: délka 2088 mm, šířka 1213 mm, výška 1245 mm, rozvor 1300 mm, výška sedla 900 mm. Suchá hmotnost čtyřkolky je
320 kg.
Ramena/ Odpružení:
Mohutná
přední duralová DSAT A-ramena jsou zcela nezávisle zavěšená,
zadní ramena jsou složená ze spodních
A-ramen a horních ramen uchycených pouze vepředu. Při prvním okouknutí mě mile překvapily maznice, které kompletně promazávají jak přední, tak i zadní ramena. Ramena působí bytelným dojmem, dural určitě něco vydrží. Sportovnímu kabátu čtyřkolky korespondují i sportovnější
pětipolohové nastavitelné tlumiče. Při testu, kde kolka zažila opravdový křest ohněm, mi odpružení s dlouhými zdvihy nepřipadalo tak fantastické. Tuhé pružiny jsou stavěné na poněkud těžší jezdce, ale i ti budou mít co dělat. Když jsme na čtyřkolku sedli ve dvou, hned se její tlumení začalo chovat komfortněji.
Pneu Maxxis Bighorn:
Tyto
šestiplátnové pneumatiky mi daly pěkně zabrat. Ještě nové špalky znesnadňovaly pomalou manipulaci na parkovišti. V terénu jsem ale ocenila jejich záběr na zasněžených silnicích, kde mi kolka ani jednou neproklouzla a
držela jako přisátá chobotnice. Při přechodech z jednotlivých povrchů Maxxisy věděly co dělat. Nejen, že Dinli 800 při dynamičtější jízdě držela stopu, ale jezdcům jedoucím za mnou dopřávala řádnou sněžnou sprchu. Tyhle gumy nic nezastaví, a o rychlé opotřebení se opravdu bát nemusíte.
Přepínání 2x4 - 4x4 a uzamykání předního diferenciálu:
Inovací prošlo i
elektrické přepínání pohonu 2x4 - 4x4. Oproti Dinli 700 je tento přepínač navržen spíše do
sportovnější podoby. Žádný úlet, ale pořádný
kruhový přepínač, který dominuje
pravému řidítku. Ani v rukavicích si s přepínáním nedělám žádné starosti. Přepínání 2x4 - 4x4 se musí provádět v klidu stroje. I tlačítko
uzamykání předního diferenciálu prošlo malou změnou, které naleznete
na levém řidítku.
Displej:
Zde Dinli nenarušuje zaběhnuté koleje. Osvědčený
multifunkční displej se nijak neliší od
Dinli 700, najdeme jej uložený v kapličce před řidítky. Během testování jsem se zaměřila na dostatečnou viditelnost všech ikonek. Ať se jelo krokem nebo letělo tryskem, vždy jsem měla
dobrý přehled co se na displeji děje, jen na ukazatele teploty ve spodní části vnitřního displeje jsem neviděla. A to nejsem žádný prcek. Když jsem však chtěla vidět na celý displej, musela jsem sedět v těsné blízkosti nádrže. Pokud se jednalo o zařazení 2x4 nebo 4x4, to bylo viditelné po celou dobu testu velmi dobře.
Sedadlo:
Sedlo oblékl stejný návrhář, jak tomu bylo u staršího bráchy Dinli 700. Jenže není tak nějak střižené na kostnatější zadky. Běda tomu, kdo se bude chtít pohnout z
měkké středové části sedla!
Tvrdé rantly sedadla se během testu hlásily víc než dost.
Sportovnější provedení sedla je prostě tvrdší. Jeho kladným bodem ovšem je, že je dostatečně veliké pro jízdu ve dvou.
Jízda ve dvou byla kupodivu v pohodě, a aby
spolujezdec netrpěl nepohodlím, Dinli disponuje vyvýšenými
zadními protiskluznými stupačkami. Ani jednou mi noha ze stupaček nesklouzla, ani z předních, ani ze zadních stupaček. V pozici spolujezdce jsem se opírala o vytvarovaný
zadní nosič, který mě nijak netlačil ani neomezoval. Při testování „Dinliny“ jsem se nečekaně setkala s otázkou, jak že se tohle sedlo vlastně sundává? Nikde žádná páčka, ať se klíčkem otáčí jak chce, sedlo nic…
Chce to ale jen chvilku cviku: otočíte klíčkem doprava, rozsvítí se displej, hned otočíte klíčkem o jednu polohu vedle, zamáčknete a sedlo je venku! Pak už jen stačí sedlo uchopit a sundat. K ukázce sundavání sedla patří i nasazování, zde je velmi důležité, aby dva zadní zoubky zapadly do jim určených zadních kapes. Po nasazení zadní části sedla jej nakonec klasicky zacvakneme.
Plasty:
Sportovní střih Dinli 800 zkrátka nezapře. Krejčí navrhl sportovní kabátek, který v bahnitém terénu pochytá veškeré nečistoty. Sportovní křivky mají ale jednu malou chybu, a tu vidím ve zcela netypickém
provedení předních plastů v jednom kuse, což stěžuje přístup k motoru. Nikdo z návrhářů asi ještě neladil motor, nedbalé jednolité plasty se při jakékoli opravě musí totiž
sundat celé, a aby bylo možné sundat plasty, nejdříve musíte
odmontovat řídítka! K motoru je celkově špatný přístup. U staršího modelu byl motor rozhodně přístupnější.
Po celou dobu našeho testu plasty každopádně odváděly svou práci na jedničku. Studený sníh se ke mně nedostal, a ač je tato 4x4 sportovním rebelem, plasty má víc než dostačující. Celkový dojem žlutočerné verze je opravdu vyvedený. Modrobílé „race“ polepy dotvářejí celek nové závodní tváři Dinli. Do budoucna bude možnost osazené předního nosiče, který má již nyní připravené záslepky v přední části plastů. To však u sportovního charakteru celého stroje nebude nejspíš až tak vyhledávané. Pokud by se vám nelíbila žlutočerná verze, nezoufejte, barevných kombinací má Dinili 800 hromadu - oranžová, černá perleť, černá matná, červená, žlutá, bílá. Mně se tedy nejvíce líbí právě testovaná kombinace barev - žlutočerná!
Naviják:
Nikdy mi nedošlo, jakou zkouškou prochází naše čtyřkolky, když je zaparkujeme na parkovišti. Kolemjdoucí nenechavci sahají, hejbají a tahají za všechno! Abyste nenechavce odzbrojili, je naviják opatřen bezpečnostním odpojováním pod sedlem. Zatočíte, odepnete a navijákem bez klíčků už nepohnete! Testovaná novinka Dinili byla osazena elektrickým navijákem
ROCK 3000 liber, který dostal doping v podobě
syntetického lana - je ohebnější, netřepí se a nerezaví. Luxusní dálkový ovladač navijáku tu nechybí. Je jen velká škoda, že se Dinli 800 nedodává již v základní výbavě právě s tímto navijáčkem, ovšem jeho cena bezmála 5000 Kč není až tak závratnou investicí.
Světla/ blinkry:
Stroj je vybaven dálkovými i tlumenými světly, brzdovými světly a kompletní elektrickou výbavou. Přední kulatá očíčka jsou velmi oblíbená nejen u Dinli 800.
Kulaté provedení předních světel ladně zapadá do
sportovní vizáže kolky. Zadní světlo je mírně nudné, ale zadní i přední provedení blinkrů nemá chybu! Během testu Centhor Evolution z kolony čtyřkolek prostě vyčuhoval a jeho čistá zář klopených světel byla nepřehlédnutelná. Celkem nás jelo 6 kusů kolek a všichni jsme se shodli, že světla na Dinli jsou
opravdu dobře viditelná.
Vychytávky:
Dinli 800 má
dvojici 12V zásuvek pro připojení širokého sortimentu příslušenství - GPS, GSM, světlomety, atd. Tyto zásuvky naleznete v přední části masky čtyřkolky v těsné blízkosti displeje. Docela jsem se pozastavila nad zmenšením předního kastlíku, který se dle mého od Dinii 700 zmenšil. O toto zmenšení schránky se postaral sportovní design stroje. Přece jenom, Dinli Centhor 800 Evolution se oproti Dinli 700 dimenzionálně změnil.
Shrnutí testu:
Dynamická odezva plynu je adekvátní osmistovce. Během testu jsem jezdila s pěti kolegy, co jezdec, to jiný stroj: Yamaha, Honda, Polaris, Suza, Kawa… Všechno motory o obsahu 700 ccm a výš. Při pojezdech na zasněžených silnicích jsem s Dinili 800 neztrácela ani metřík. Jediné, kde jsem ztrácela, bylo v zasněžených sněhových pláních.
Variátor sice spíná hned, ale musí se
točit, točit, točit! Šplhání do kopce s připojením předku je hračka, a když se mi zdálo, že výjezd nezvládám, hned jsem
uzamkla přední diferenciál a nahoře jsem byla co by dup.
Během celodenního testu jsem uzávěrku využila jednou, maximálně dvakrát.
Odpružení je celkově
tvrdší, po celodenním ježdění jsem se domů vracela unavená jako kotě. Na druhou stranu, díky své tuhosti podvozek snese
agresivnější sportovní jízdu. Oproti první generaci Centhoru je
řízení o mnoho
snazší, přesto stále patří mezi
ostřejší. A jak tomu bývalo u starších modelů, tak ani Dinli 800 bych se nebála doladit posilovačem řízení.
Při rychlejší jízdě mi kolka připadala už ovladatelnější, každopádně i v pomalých trial pasážích se s použitím trochu síly manévrovat dalo. Sice jsem si 4x4 nemohla hodit tam, kam jsem chtěla, ale její
výkon motoru mi nahrazoval nedostatky podvozku.
Závoďák tělem i duší je vhodný spíše
pro pokročilého jezdce, určitě ne pro ženu. I když tuto kolku zařadil Journeyman mezi „profesionální pracovní čtyřkolky“, určitě ji nepřiřazuji jen a jen na práci. Je totiž laděná pro každou rebelii, která vás napadne!