Do Rumunska přijíždíme v napětí a plní očekávání 48h před oficiálním zahájením. Po odpočinkové noci nás
„Bahno“ bere na aklimatizační vyjížďku po loňských stopách vlka. Hned v úvodu nás vzal po trase rozřazovacího závodu, aby se přesvědčil o našich schopnostech a mohli jsme pokračovat dále. I přes drobné defekty jsme všichni uspěli a vydali se na část trati kategorie Extreme. Ačkoliv nás „Bahno“ šetřil, tak trasa opravdu stála za to. Obrovské výjezdy, sjezdy, boční náklony a kaskádovitý sjezd přes balvany. Kdo se po stopách vlka nevydal, nepochopí čeho je jeho stroj schopen Schopnosti jezdců i čtyřkolek jdou často až za hranice fyziky a člověk si neustálé říká „Teď umřu“. Naštěstí jsem i přes jeden kotrmelec dorazili všichni do cíle celý. Technické závady byly, ale ty už k takto extrémnímu ježdění patří.
Nastává pondělí, den D a jezdci se dle přihlášení řadí ke startu do rozřazovacího závodu. Trasa měří 11km a jezdci mají na projetí 40 minut.
„Bahno“ startuje jako
čtvrtý s odstupem několika minut na prvního jezdce Radu Lungu. Během několika okamžiků předjíždí protivníky a je již v těsném závěsu za Radu Lungu, nakonec dojíždí se ztrátou pouhých tří minut na domácího jezdce. Bohužel během závodu udělal nešťastnou náhodou navigační chybu a propadá se až do třetí řady startovního roštu první RZ, která nás čeká následující den. V letošním ročníku pořadatelé připravili speciální noční závod, který se jede v pozdních hodinách ještě před první RZ. Bohužel nedopadá zcela dle jejich představ a spousta jezdců v nočním terénu zabloudí. Jejich jediný záchytný bod svítí kdesi v dáli přes kopce, koryta, jámy a namáhavý terén. V hustém porostu často ztrácí kontakt s cílem a od penzionu vypadají protější kopce jako jedno velké mraveniště. Poslední jezdci se jako bludičky vrací do depa až v ranních hodinách. Start první RZ je naplánován na úterní dvanáctou hodinu. Jezdci v kategorii extreme před sebou mají něco
kolem 50 kilometrů. Je odmávnuto a
„Bahno“ se svým Renegade 800 se probíjí na přední příčky, během závodu ztrácíme se jezdci jakýkoliv kontakt a jedinými výchozími body jsou pro nás checkpointy. „Bahno“ se celou RZ drží v popředí a nakonec dojíždí současně s
Radu Lungu a
Rick Cecco bez ztráty a bez jakéhokoliv technického problému. Michal Míček se svým Renegade 1000 jako náš druhý český závodník dojíždí bohužel se ztrátou 1h:10min kvůli několika defektům na pneumatikách. V kategorii Crossover si z českého zastoupení nejlépe vedl Petr Kotrč, který se drží v první desítce.
Den druhý, skupina Extreme startuje v 9:30 na vzdálenost 60km. Terén je náročnější, trasa delší, ale naši borci se nesmějí podceňovat. Čekáme v potoce u checkpointu kam „Bahno“ přijíždí se ztrátou 3 minut na vedoucího jezdce
Radu Lungu, těsně v závěsu za nimi dojíždí i Michal Míček, který razí heslo hlavně dojet. O několik minut později přijíždí náš třetí a poslední jezdec v kategorii Extreme Slávek Pejznoch, kterému po ráně na řídítka odešel posilovač a čtyřkolka je tak velice špatně ovladatelná. Nakonec
„Bahno“ dojíždí do cíle se ztrátou 6 minut na vedoucího jezdce. Petr Kotrč si stále udržuje i přes technické problémy solidní příčku v první desítce kategorie Crossover.
- Den třetí, terén opět o něco těžší a vzdálenost se prodloužila o dalších 15km, tedy na nějakých 75km. Vždy je ovšem nutné započítat i odchylku, tedy 15-20% km navíc, proto pořadatel zřizuje tankovací stanici v polovině trati. Tento den bude opravdu velkou zkouškou především pro Michala Míčka, který měl v loňském roce nehodu právě na části této trasy. Naštěstí vše zvládá s přehledem a začíná stíhat přední jezdce. My se přesouváme přes minová pole kravských výkalů k dalšímu checkpointu, jedná se o tzv. „Skálu“, kterou nelze vyjet bez navijáku. Když jsme tam dorazili, Michal Míček zrovna sprintoval s lanem do kopce, aby dostal čtyřkolku za hranici zlmu skály. Favorité Radu Lungu, „Bahno“ a Ricco byli již dávno pryč a hnali se po hřebenech směrem k cíli. Po návratu do depa zjišťujeme, že „Bahna“ zastihli technické problémy. Jezdci do cíle přijíždí dosti zničeným výjezdem s hlubokými kolejemi. V náklonu už „Bahnovi“ čerpadlo nenasálo palivo a 100m před cílem v závěsu za Radu Lungu zůstává stát. Běží co mu síly stačí, aby v depu vzal kanystr a dotankoval svou čtyřkolovou bestii, startuje a vyráží výjezdem do cíle. Po několika málo metrech se z motoru ozve nepříjemná rána a čtyřkolka ztrácí přední náhon. Vzhledem k náročnosti výjezdu a vyjetým kolejím se nedaří výjezd vyjet pouze se zadním náhonem. Každý kdo „Bahna“ zná, ví, že kdyby to bylo jen trochu možné, on by to dokázal. Musí tedy sjet z trati a do cíle dojet po cestě. Celá ta komplikace stojí „Bahna“ 20 minut náskoku na Ricca a zároveň získává v závodě žlutou kartu za sjetí z tratě. Po příjezdu do depa zjišťujeme velice špatnou skutečnost. Rendovi praskla hnací hřídel předního náhonu, která je uložená v bloku motoru. Výměna je velice časově náročná a cena dílu s horskou přirážkou astronomická, „Bahno“ se s velikým sebezapřením rozhoduje závod ukončit a s bolestí v srdci odstupuje. Je to smutný den pro celou partu a všechny fanoušky. Kdyby byla sebemenší naděje návratu do závodu určitě bychom pro ni udělali maximum, ale v dané situaci to bylo jediné možné řešení. Michal dojíždí v solidním čase a Slávek kvůli dalším technickým problémům ze závodu odstupuje také.
Den čtvrtý, Michal Míček jakožto poslední zástupce českých jezdců dojíždí s hodinovou ztrátou. Ricco získává žlutou kartu a nedojíždí do cíle pro defekt zadního tlumiče. Den pátý,
Michal Míček dojíždí do cíle jako první, Ricco získává červenou kartu a závod nedokončuje. Celkově tedy Michal obhájil pro čechy krásné čtvrté místo a prvenství získává domácí jezdec Radu Lungu. V kategorii Crossover si nejlépe vedl Petr Kotrč, který obhájil krásné deváté místo na stroji Yamaha Grizzly 700. Závěrem v české reprezentaci v kategorii Extreme startovali
Pavel Saska, Michal Míček, Slávek Pejznoch. V kategorii Crossover startovali Petr Kotrč, Petr Ševčík, David Kohout, Jaroslav Kouba. Hunt the Wolf, závod který posouvá hranice možného, všem jezdcům patří obrovská úcta, protože v tomto závodě musíte jet až za hranou, musíte porušit snad všechny fyzikální zákony a dokonale se sžít se čtyřkolkou, musíte být jedno, jinak nemáte sebemenší šanci uspět! Každý den odpadala technika i lidé. První den startovalo v kategorii
Extreme 26 jezdců, den poslední jich zbyla jen třetina. Hunt the Wolf, nejbrutálnější, nejextrémnější a zároveň nejúžasnější závod, který můžete jet. Příští rok jim ukážeme jak se má jezdit…
„Viva Romania“ jsme ti v patách vlčku.