Boje o stupně vítězů proběhly v úvodu prvního značkového seriálu čtyřkolek v rámci sedlčanského
OffROAD Maratonu. Journeymany jeli společně s ostatními quady a užitkáči, kterých bylo na startu přes sedmdesát. Mezi nimi byla i jména jako
Josef Macháček nebo
Jarda Vojna. Ten jel zároveň jako host Journeyman Cupu a se svým
Gladiatorem 510 RX se dokonce umístil na druhém místě v kategorii užitkových čtyřkolek. Před závodem se na adresu původně asijských čtyřkolek ozval nejeden posměch, ale Jardovo druhé místo ukazuje, že Journeymany mohou soupeřit se značkovými stroji. Kromě toho bylo i dost lidí, kteří nevěřili, že Journeymany vydrží extrémní zátěž dvouhodinového závodu na členité a hodně prašné trati. Ale opak byl pravdou a kromě jednoho stroje, který odstoupil následkem skutálení po nepovedeném sjezdu, dorazili všichni do cíle.
Příště v Dobřanech
Hlavním smyslem značkového seriálu je poskytnout dostupné závodění pilotům, kteří doposud nemají se závoděním žádné zkušenosti. Účastníci Journeyman Cupu stáli na startovní čáře poprvé a tříhodinový závod na těžké trati byl pro všechny hned na začátek velkou výzvou. Kromě strojů zátěž vydrželi i piloti a do jednoho si zaslouží uznání, protože závod byl kvůli
prachu neustále vířenému sedmi desítkami čtyřkolek opravdu těžký na výdrž. Po dojetí do cíle bylo na závodnících vidět, že jim dal závod opravdu zabrat, ale úsměv na zaprášených tvářích ukazoval, že Journeyman Cup splnil svoje poslání. Vítězství si odvezl
Bohuslav Licehamr, a to i přesto, že v průběhu závodu musel vyměnit zničený ráfek. Druhý nejvyšší počet kol dokázal za dvě hodiny odkroužit
Petr Endl, mladý mechanik značky, který byl den před startem ze svého prvního závodu tak nervózní, že si pohár určitě zaslouží. Třetí místo patří
Vláďovi Novotnému, redaktorovi serveru Motorkáři.cz, který na Journeymanovi seděl poprvé v depu před závodem a na trati se nebál užitkovou čtyřkolku posílat do vzduchu, kdy to šlo.
Další závod Journeyman Cupu se pojede 26. května, a to v rámci 24hours OffROAD Maratonu v Dobřanech. Na startu se opět objeví i Jarda Vojna a kromě něj i ostatní, kteří sebrali odvahu změřit své síly ve vyrovnaném seriálu.
Osobní dojmy od Vládi
Do redakce přišla velice lákavá nabídka se prvního závodu zúčastnit za řidítky soutěžního stroje. Volba padla ne mě. Po pravdě řečeno,
tři hodiny v sedle čtyřkolky na offroad trati jsem si nedokázal představit! Snad jen to, že to bude pěkná makačka. Navíc čas na jakékoliv přípravy nebyl. Moje zkušenosti se čtyřkolkou byly na úrovni začátečníka, přeženu-li, mírně pokročilého. I tak jsem se na první zážitky při opravdovém závodě hodně těšil. Slunečné počasí slibovalo perfektní podmínky. Ještě než jsem se postavil na start, obešel jsem si
trať dokola pěšky a při pohledu na některé úseky mi běhal mráz po zádech - no to bude kotrmelců! Do závodu jsem nastoupil na připravené, úplně sériové čtyřkolce
JourneyMan 260 XT Sino o obsahu 260 ccm. Pohár JourneyMan Cup se jel společně s ostatními quady a pořadatelé upravili maratón „pouze“ na dvě oproti vyhlášeným třem hodinám. Na startovní čáře tak stálo v první řadě asi 50 sportovních nebo užitkových čtyřkolek a také 8 účastníků našeho poháru.
Chvilka napětí, lehká nervozita, to je posledních pět minut do mého prvního ostrého startu v sedle čtyřkolky. Je
odstartováno a vyrážím vpřed. Jelikož už delší dobu nezapršelo, přes všudypřítomný prach toho moc vidět není. Zjišťuji, že místa, které ve mě budily obavy, až tak zlé nejsou a dají se zdolat. Dokonce na skocích odlepuji celou čtyřkolku od země. Závod mě začíná opravdu bavit a s mašinou se víc a víc sžívám. Po celou dobu jedu převážně ve stoje, a proto se mi
páčka plynu, nastavená spíše jízdu v sedě docela špatně ovládá. Po 35 minutách jízdy se tedy vydávám do depa, kde mi technik upravuje nastavení, doplním tekutiny a hurá zpět na trať. Přenastavení se vyplatilo a hned se jezdí lépe. To však je trať už hodně rozbitá a jedna zatáčka po prudkém padáku se mi stává osudnou. Přesvědčil jsem se, že čtyřkolku
převrátit opravdu jde! Nicméně tato zkušenost mě neodrazuje, ba naopak, kroužím dál. Stále více získávám pocit jistoty.
Na stupních vítězů
V poslední půlhodině už ubývají síly docela rychle, rozbitá trať dává zabrat! Snažím se ale jezdit co můžu. Když před sebou po dvou hodinách konečně zahlédnu
šachovnicový prapor, je to skvělý pocit, protože mým cílem bylo hlavně tento závod dokončit. Povedlo se a zjišťuji, že pouze jeden stroj Cupu nedojel pro drobnější technickou závadu. Troufám si tvrdit, že jeden takovýto závod se vyrovná nejméně roku běžného používání čtyřkolky. Když pak došlo na vyhlášení výsledků, nestačím se divit, v závodě jsem se umístil na třetím místě a vezu pohár pro naší redakci!
Myslím si, že
JourneyMan Cup je skvělou možností pro každého, jak si zazávodit na dostupné a přitom spolehlivé čtyřkolce. Zážitků a nových, stejně nadšených kamarádů, za takovýto závod pozná každý zúčastněný víc než dost a o to tu hlavně jde!