QuadMania.cz

Na začátek si hned ujasněme, čím se tato čtyřkolka liší od motorky. Že má čtyři kola asi došlo každému, jinak ale těch rozdílů překvapivě není tolik. Sedím na motocyklovém sedle, před očima kontrolky, mezi nohama nádrž, pod nádrží motocyklový motor, řazení na levou nohu, brzda na pravou, vlevo spojka, vpravo plyn... no dobrá, plyn je hodně jiný. Místo otočné rukojeti se ovládá páčkou na palec ruky, to kvůli vysedávání, při kterém by jezdec vykroucenou rukou ovládat klasickou otočnou rukojeť.
Quady opravdu mají s auty společnou jen stopu na zasněžené vozovce, jinak je to veskrze motocyklová záležitost a jejich výrobě se také téměř výhradně věnují motocyklové společnosti. Osobně mi hodně dlouho trvalo, než jsem přestal po zastavení dávat nohu na zem jako u mašiny.

Kentoya Explorer rozhodně není pracovní čtyřkolka určená k převozu nákladů či tahání vleku. Vzhledem má blíže ke sportovním čtyřkolkám, ale menší rozvor i výkon ji řadí do spíše kategorie hobby-sport. Ale pozor, rozhodně se nejedná o dětskou hračku nebo relaxační vozítko na golfová hřiště! Pokud jezdec přepne mozek do polohy OFF, může se s ní v lehčím terénu pěkně vyřádit. Tento model vyráběný na Taiwanu je na západních trzích už hezkou řádku let a získal si dobrou pověst díky spolehlivosti a příznivé ceně. Na testovaném vzorku opravdu byla patrná velmi slušná kvalita zpracování.

Kentoya Explorer má zadní osu s centrální kyvnou vidlicí a sekundárním převodem pomocí řetězu. Celá konstrukce také hodně podobná motorce, odlišuje se hlavně systémem, který dovoluje výkyvy kol nahoru a dolů. Přední náprava s nezávislým zavěšením a odpružením kol je na pohled hodně složitá trubková záležitost a chce to chvíli pozorování, než člověk pochopí, který přenáší zatáčení řidítek na kola a co všechno se vykyvuje na hrbolech. Konstrukce rámu vychází z původní licence Yamaha. Celková hmotnost je 164 kg.


Velká balonová kola hrají hlavní úlohu při určování jízdních vlastností. V terénu zvládnou vše kromě lepivého bahna, na silnici vás ve vyšší rychlosti odmění drsným hučením terénního vzorku. Vysoký profil gumy funguje jako prvek odpružení a například při jízdě po dlažebních kostkách nepustí k jezdci žádné brnění.
O zastavení se starají bubnové brzdy v předních kolech a kotoučová brzda na zadní ose. Pedál brzdy aktivuje nejen zadní brzdu, ale propojeným systémem částečně také přední brzdy, páčka přední brzdy se stará jen o předek. Předek brzdí po vzoru terénních motorek spíše vlažně, zato nožní brzda na silnici brzdí jen co pneumatiky unesou.

Motor Exploreru je čtyřdobý dvouválec dvěstěpade. Chromovaný povrch prozrazuje, že se jedná jeden z těch nerozbitných licenčních modelů, které čínští výrobci s úspěchem používají do všeho od chopperů až po endura. V tomto případě se jedná o bývalý model Honda CB250 doplněný navíc o vepředu umístěný chladič oleje, který je chráněným mohutným trubkovým rámem (a za který se také čtyřkolka skvěle zvedá při nakládání na vlek). Motor slušně zatahuje od nízkých otáček a slušný krouťák vás v terénu vytáhne z každého průšvihu. Maximální výkon je slušných 18 koní a díky krátkému zpřevodování pětistupňové převodovky jsou bleskové starty doslova lahůdkou. Rychlý a elegantní odjezd podporuje také elektrický startér, který u zahřátého motoru funguje doslova na drc, jen je nutné při startování podržet páčku přední brzdy. U studeného motoru to chce chvíli laborování se sytičem pod levou rukojetí řidítek a je nutná pauza na zahřátí.

Maximální rychlost je díky zpřevodování 85 km/h - motor by samozřejmě utáhl mnohem víc, ale těch pětaosmdesát je opravdu horní mez, kterou lze ještě na silnici na tak vysokých pneumatikách a s krátkým rozvorem ukočírovat. I tak je ale nutné pevně sevřít řidítka a při ostré jízdě v zatáčkách samozřejmě vysedávat, protože jakmile se odlehčí vnitřní přední kolo, čtyřkolka se rozhoupe. Vnitřní zadní kolo je ve vzduchu skoro pořád. Když už jsme u zatáčení, musím zmínit trochu neobvyklé chování při pomalém otáčení. Zadní náprava (osa) totiž nemá diferenciál a při zatáčení není vhodné jet úplně pomalu, protože zadní kola musí projet každé jinak dlouhou dráhu (což ale jednoduchá náprava neumožňuje) a Exploreru se nechce zatáčet. Při rychlejším otáčení, to jde lépe, čtyřkolka se nakloní, vnitřní kolo se odlehčí a výsledkem je naopak přetáčivý zadek. Zvláště při pořádném přidání plynu na trávě nebo na mokru se za vámi zadek pokaždé sympaticky dravě rozvlní.
Přivyknout si na neklidné sledování stopy a škubání do řidítek při ostré jízdě na venkovských silničkách mi trvalo přes hodinu, jak ale přejde ovládání dvoustopého vozidla do krve, dostaví se požitek z boje se zatáčkami a z vyklánění v zatáčkách. Zvlášť lahůdkové byly jarní zaštěrkované silnice, na kterých se dají v menších rychlostech vychutnávat lahůdkové boční smyky.


Ale dost silnice, hurá do terénu! Tady teprve oceníte pořádné zdvihy kol a balonové pneumatiky, které samy o sobě pohltí hodně nerovností. První den jsem měl trochu obavy z menšího rozvoru a z historek o tom, že tyhle čtyřkolky se snadno převrátí a semelou jezdce pod sebou. Ale nic takového, odpružení je opravdu na úrovni a pokud nepřeženete zatáčku na velkých hrbolech, tak Explorer působí i při drsnějším průjezdu terénem skvěle stabilně. Dají se na něm zvládnout i kousky, které by na enduru nepřicházely v úvahu - třeba přejet vyjeté hluboké koleje od traktoru, ne kolmo, ale pěkně pod úhlem! Nebo takový přejezd obrubníku - netřeba zpomalovat ani našikmo, až to celé působí z pohledu jezdce dojmem jako vznášedlo.



Při řádění po venkově narazíte jen na dva problémy - první je jízda po šikmé ploše, kdy jezdec necítí, kolik zatáčení a rychlosti si může dovolit a musí vyrovnávat sklon svahu řidítky. Druhý problém tkví v tom, že většina polních a lesních cest má vyježděné koleje od traktorů a Explorer do nich moc nepasuje.
Pneumatiky mají poloterénní šípový vzor a v terénu neměly problémy. Natolik mě ukonejšily svými schopnostmi, že jsem po cestě domů udělal velkou chybu a vzal to zkratkou přes rozmoklé uvláčené pole. Po deseti metrech to nějak přestávalo jet - a dopr.... na kola se začalo nabalovat bláto a za dalších deset metrů vypadal Explorer jako bahenní sněhulák, měl o padesát kilo víc a začal se zastavovat, jak bahno ucpalo vzorek a valilo se mezi kolo a blatník. Držel jsem plyn, seskočil a zoufale tlačil botama totálně obalenýma blátem. Po několika minutách jsem úplně groggy dobojoval až na kraj pole. Později jsem se dozvěděl, že jsem měl velké štěstí, protože do takhle rozmoklého pole se nedá vjet ani traktorem.



Díky dlouhému sedlu lze na Exploreru v nouzi jet i ve dvou, spolujezdec se ale musí smířit s tím, že pro něj výrobce nevyšetřil žádné volné místo na chodidla, takže je má nacpané těsně za nohama řidiče.
Výrobce udává spotřebu 5 l/100 km, osobně jsem vysledoval spíše údaj 1 nádrž (o objemu 8 litrů) naturalu na 1 den řádění po zastrčených silničkách a polních cestách a loukách.
Explorer bude prodáván s homologací do běžného provozu, takže na něm najdeme všechny potřebné náležitosti, jako jsou směrovky a přední a zadní světlo. Na testovacím stroji chyběla jen zrcátka, naštěstí na čtyřkolce není až takový problém se bez ztráty stability mrknout dozadu přes rameno.

Víkend se čtyřkolkou utekl jako voda a plně mě vyvedl z počátečního skeptického předsudku, že čtyřkolky jsou vlastně odkrytá auta a s motocyklovým zážitkem nemají nic společného. Kentoya Explorer 250 (v nabídce je i verze s objemem 170) je ideální vstupenka do světa quadů a dokáže přinést spoustu zážitků. Cena 90 tisíc korun odpovídá ceně motocyklu obdobného objemu - a v porovnání s ryze sportovními čtyřkolkami v cenách od čtvrt milionu je relativně nízká.

Děkujeme společnosti Kentoya, a.s. za zapůjčení stroje k testu.