Je vidět, že výrobci naslouchají hlasu zákazníků i nás novinářů a pro Kymco to platí na sto procent. V prvním testu
Maxxeru 400 jsme byli ze čtyřkolky poměrně nadšení, jen nám chybělo pár koníků a vadily nám laciné polepy. No a teď tu stojí
Maxxer 450 se stříkačkou a pár kosmetickými změnami designu. Teď už by jen stačilo napsat, že jsme spokojení, čtyřkolka je perfektní a měl bych volno na kafe. Asi by to ale nebylo to pravé, vzali jsme tedy Maxxera na místo prvního testu –
milovický tankodrom, se všemi druhy terénu, které si jezdec může přát, a dali mu pořádně do těla.
Na první pohled je 450 od 400
téměř k nerozeznání. Poznáte ji vlastně jen díky absenci žebrování na motoru a samozřejmě polepům. Nejdůležitější z nich nese nápis
EFI. Ano, Kymco je jedna z prvních tchajwanských vlaštovek, která používá ve svých strojích vstřikování. A je třeba dodat, že velice úspěšně. Kymco chytlo na první protočení startéru a to v jakémkoliv režimu, od studeného motoru, po opravdu hodně ohřátý motor v parném tropickém dni.
Ale ještě na chvíli zpět k designu. Přední maska ala BMW se nám líbila už v prvním testu, diskutabilní byl snad jen polep s imitací karbonu na předním plastu. Ten je u čtyřistapadesátky nahrazen podstatně
decentnější variantou. Stejná jsou i povedená litá kola, bohužel stejně jako na čtyřstovce obutá do univerzálních pneumatik, které si s bahnem příliš nerozumí. Na druhou stranu Kymco je homologované pro silniční provoz a s těmito pneumatikami si užijete jízdu jak po silnici, tak
ve středně těžkém terénu.
No a teď k samotné jízdě. Jak jsem již psal, motor vždy naskakuje
naprosto perfektně. Už při přidání plynu na místě je cítit větší ochota k vytáčení. Nový motor je živější a je z něj cítit, že má chuť jet. Po zařazení rychlého převodu na dokonale přesné převodovce přidávám plyn a čtyřkolka se díky decentní hmotnosti žene
energicky kupředu. Koně navíc jsou opravdu znát hned při prvním svezení a další jízda to jen potvrzuje. Při troše snahy se dá Kymco dostat na zadní a ani v prudších výjezdech mu nedochází dech. Na kluzkém prašném povrchu je ale díky nízké trakci
sériových gum sem tam potřeba připnout náhon na všechna čtyři kola. S ním je čtyřkolka stabilní a nechá si líbit opravdu dost. Překvapivá je i lehkost zatáčení i při zařazeném pohonu všech kol.
Za silnějším motorem nezůstává pozadu ani podvozek. Ten bez problémů pobírá nerovnosti i při
rychlejší jízdě, nicméně zůstává dostatečně tvrdý i pro sportovní jízdu, která Vás na Kymcu bude neskutečně bavit. Čtyřkolka je nezáludná a nechá si hodně líbit, podvozek je dostatečně stabilní, takže
driftování do zatáček není žádný problém, stejně jako jízda po dvou kolech. Překvapivě dobře se Kymco chová i ve vzduchu, kde si s ním díky přijatelné hmotnosti můžete dovolit
hodně. Dopad je vždy kontrolovaný a podvozek odpouští i menší chyby. Bohužel opět je tu vada na kráse v podobě brzd. Brzdný účinek je plně dostatečný, bohužel s jeho dávkováním je to slabší. Není moc přesné a čtyřkolka ráda blokuje kola. Tady by to chtělo ještě zapracovat.
Přes drobné nedostatky má u mě Kymco velice
vysoké hodnocení. Kymcu lze připsat k dobru perfektní motor, dobrý podvozek, dokonalou převodovku a dlouhé servisní intervaly. No a navíc je tu koncept
dokonale zábavné čtyřkolky s variátorem pro jezdce, kteří se chtějí bavit bez velkých nákladů. Když navíc připojíte tažné zařízení, odvede i nějakou tu základní práci. Můžete se svézt s kamarády, co mají pracanta
4x4, stejně jako si vyjet se sportkami na trať. To vše za cenu necelých
sto šedesát tisíc opravdu není špatné.