QuadMania.cz

Lidi, kdy já naposledy jel na čtyřkolce bez posilovače řízení? Deset let to musí být tutově. V poslední době na co jsem sednul, to na svých kapotách mělo nápis EPS, a to většinou jezdím na takové té střední třídě kolem pětistovky, šestistovky. Proto když jsme přebírali na test nového Promaxe, ztuhl mi úsměv na rtech, jakmile mi předávající řekl: „Jo, a nemá to posilovač.“ Sakra, budu s tím vůbec umět jezdit? Ale nakonec jsem byl rád, aspoň jsem viděl, do jaké míry ten posilovač na jiných strojích je či není potřeba.

Pojďme si ale nejdřív něco říct o Promaxu jako takovém. Jedná se o nástupce modelu 500 4x4 AR, tedy krátké pětistovky, která dodnes nevypadá vůbec zle. Jenže doba jde dopředu a dneska prostě musíte mít LED světla, když chcete zaujmout. A to se Promaxu jednoznačně daří, vypadá moc pěkně na fotkách a naživo ještě lépe. Fakt mu to hodně sekne, ten čumák je super. Tohle že má stát akorát 130 tisíc, o desítku víc než starý AR? Tipovali byste mnohem víc. A to jsem vám ještě neřekl, že přední blinkry, poněkud nečekaně motocyklové a umístěné pod světly, mají sekvenční funkci, tedy že se rozsvěcejí postupně!

Poněkud zaražení po tom představení vpředu zůstanete při prohlídce zadní části. Tam se totiž nezměnilo nic a hledí na vás žárovkové blinkry po stranách a uprostřed je jedno světlo, které jako by ze zádi vypadlo Monsteru od Ducati. Není to ošklivé, jen trochu nečekané, také byste zde hledali LED světla. Nicméně až někde omylem nacouváte do stromu, budete za žárovky rádi. Mně se to dokonce málem podařilo, když jsem se zasekl v jednom výjezdu a vypadalo to, že mě čeká už jen neřízená cesta zpátky pozadu do lesa. Naštěstí – ale to vám řeknu dál.

Co nepřehlédnete, je moc pěkná výbava. Ale i na to jsme u Linhaie zvyklí. Čtyřkolka přijíždí na litých 12“ kolech s pneumatikami Bulldog, vzadu má homologované tažné, vpředu 3000lbs naviják s dálkovým ovládáním, velké kryty páček, 12V zásuvku před řídítky, ochranné rámy a velké trubkové nosiče vpředu i vzadu. A spolujezdec dokonce dostává opěrku zad. Promax je sice krátká čtyřkolka a při provozu ve dvou to samozřejmě nebude taková pohoda, jako na dlouhých modelech, ale homologovaný pro dva je.

Po nalodění se na palubu zjistíte, že je Promax příjemně kompaktní – ne malý, ale taky žádná velká krabice. Působí mrštně už při stání na místě. Sedlo je příjemně široké a dobře polstrované, odnímá se velice snadno po stlačení západky v zadní části a pod ním najdete motor a v zadní části malou schránku na drobnosti. Jízdní pozice je naprosto přirozená, ruce máte na řídítkách a na nich ovladače známé i z ostatních Linhaiů – brzdová páka pro všechny brzdy je nalevo, páka vpravo patří ruční brzdě, která působí na kotouč na kardanu. Na levé rukojeti řešíte takové ty běžné provozní věci, jako blinkry (včetně varovných), světla nebo startování, vpravo potom máte plyn a klasický přepínač pohonu – 2x4 a 4x4 červený čudlík, po překlopení krytu potom můžete aktivovat ještě uzávěrku předního diferenciálu. Námi testované provedení bylo s homologací L7e, čili se zadním diferákem, a ten se uzavíral elektricky červeným čudlíkem vedle přístrojové desky. Ta je též stará známá z jiných Linhaiů spíše té starší provenience, novější M565L už má modernější. Ale tenhle modře podsvícený displej neuráží a ukazuje vše potřebné.

Startování u Linhaiů je tradičně trochu krkolomné, levou rukou jak držíte přední brzdu, tak mačkáte startér, ale aspoň si trochu protáhnete šlachy před jízdou. Jednovačkový jednoválec o objemu 492,8 cm³ má hluboký zvuk a trochu tvrdší chod, ale to také znám z jiných Linhaiů, nejsou to žádní tichošlápci. Důležité je, že vibrace zejména ve vyšších rychlostech (a že osmdesátky dosáhnete bez problémů) nejsou vyloženě otravné, na Promaxu dokážete bez problémů fungovat dlouhodobě. Řazení je v jedné ose, stačí zmáčknout čudlík na boku páky, umístěné nalevo od řídítek, a z neutrálu přesunout buď o jednu pozici dopředu na H, nebo dozadu na zpátečku, kterou doprovází pípání. Poslední pozicí je pomalý převod L, ten je úplně vpředu, parkovací režim, který má třeba velká M565, tady chybí a musíte se spolehnout při stání pouze na ruční brzdu. Řazení není úplně silnou stránkou Promaxu, občas se čtyřkolkou musíte na místě trochu zahýbat, abyste dokázali zvolit jiný převod.

Pětistovka ze sebe vydoluje točivý moment 38,8 Nm, který dovolí 371 kg těžké čtyřkolce pustit se i do složitějších akcí. Nemá sice zátah větší pět-šest-pětky, ale zase je obratnější a zvládne i poměrně náročné výjezdy. Ba co víc, když jste jelita, dopředu špatně zvolíte strategii a zůstanete stát uprostřed hodně prudkého, cca šestimetrového výjezdu se zatáčkou kolem stromu, dokáže vás z toho bez problémů dostat. S nulovým prostorem pro rozjezd jsem si akorát cvaknul 4x4, zařadil L a ani moc nepřidával, nechtěl jsem příliš divokou akcelerací ztratit trakci. Takže se stalo, že jsem uprostřed začal hrabat koly a vzápětí se zastavil. Nalepený na řídítkách, abych se nepřevážil dozadu, jsem se modlil, aby to brzdy podržely, urychleně si zapnul zadní diferák (jak jsem ho mohl nechat otevřený?!), k tomu připnul ten přední, opatrně dal plyn a – jako by mě někdo vytáhl na navijáku! Na ten naštěstí nedošlo. Parádně mě Linhai z téhle šlamastyky dostal.

V tuhle chvíli se také projevilo to, jak velikánský rozdíl je mezi čtyřkolkami s posilovačem a bez něj. Pokud jste svaloví typové a máte rádi, když se se strojem trochu perete, berte určitě bez asistence. To máte místo posilovny, takhle zpocený jsem po pár hodinách testování čtyřkolky snad ještě nebyl, a že byla docela kosa. Ten chybějící posilovač vnímáte neustále. Ne že by řízení šlo nějak extrémně ztuha, ono jde celkem normálně, jak by jít mělo, akorát jak vám s ním nic nepomáhá, každé větší zatočení znamená větší či menší posilovnu. Ale to mi nevadí, aspoň ta svoje kancelářská párátka trochu namakám. Kde mi ale posilovač hodně chyběl, bylo při jízdě v náročnějším terénu přes hrboly. Tam totiž posilovač má i tu fajn funkci, že vám tolik nepřenáší kopance do řídítek, resp. je zvládáte tlumit s naprostou lehkostí, zatímco bez něj se s řídítky docela dost perete a je to fyzicky výrazně náročné. A hodně jeho absenci pocítíte i při zapnutém předním diferenciálu, což ale beru naopak jako klad. S posilovačem totiž zamknutý diferák lehce přemůžete a ani vám nepřijde, že byste dělali něco špatného. Bez posilovače to víte hned…

Kvůli absenci posilovače je Promax vhodnější do méně složitého terénu, kde jeho ovládání není tak náročné. Pokud se pohybujete hlavně po polních a lesních cestách a ne po tankodromech, budete v pohodě. Podvozek je tradičně trochu tvrdší, ale nastavitelný a s dostatečnou světlostí 253 mm, brzdy také adekvátní výkonu a zaměření stroje. Žádné jedovky a s tvrdším chodem páčky, ale v pohodě. Co se mi rozhodně líbilo, byla obratnost krátkého stroje, aniž by nějak výrazně utrpěla stabilita při rychlé jízdě po silnici, a vyzdvihnout musím také pěkný rejd. Na rozdíl od některých čtyřkolek s velkými motory není Promax nedotáčivý, nemá tendenci při otáčení tlačit přední kola ven po tečně.

Za málo peněz hodně muziky, to je heslo, které se dá vztáhnout na většinu Linhaiů a nový Promax není výjimkou. Má bohatou výbavu, slušné jízdní vlastnosti a vypadá k světu. Vybrat si můžete ze tří barev, buď testovanou červenou, nebo černou či pískovou, a dokonce si můžete i zvolit homologaci. „Motorková“ L7e se čtyřmi kotoučovými brzdami a zadním diferenciálem, kterou jsme testovali, stojí 129 990 Kč, za traktorovou T3b s trojicí kotoučů a „pevným zadkem“ dáte 131 990 Kč. To jsou parádní peníze, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že větší M565L v dlouhé verzi a s posilovačem stojí akorát o 20 tisíc víc. Tohle vypadá na velký souboj v rámci jedné stáje!