Šťavnatý, ale čitelný design
Vizáž Grizzlyho, nebo že by měl i pár rysů od EMU? Nová 600 EFI převzala
plasty ze staršího karburátorového strejdy. Znakem totožných plastů je zaslepené kohoutkové přepínání reservy. Na můj vkus je zbytečně moc
schovaný motor, nikde nevykukuje ani žebírko... Boky jsou zakrytované, pod předními blatníky je další kryt a i pod sedlem místo motoru vidím hliníkové síto. Sice tak má Linhai úplně vše schované, ale hlavně u bočního krytí je to krok k lepšímu. A ačkoliv nevidím motor, už mě nic nepálí do nohou, ja
k tomu bylo u předešlého modelu, u kterého hicoval motor tak, že mi ani vyšší boty nepomohly. Od pekla ke chladiči - v přední masce je zasazen velký olejový chladič s novinkou roku 2011,
přídavným chladičem. Tahle chladící armáda už uchladí vše! Přední kulatá světla nejsou k zahození a zvukový doprovod blinkrů i varovek je už jen maličkostí…
Co ukrývá Linhai 600 EFI 4x4
Čtyřtaktní vodou chlazený dvouválec, stříkačka EFI Delphi, elektronické zapalování, digitální barevný multifunkční display, automatická CVT - variátor, elektronicky přepínatelný pohon 4 kol, nezávislé odpružení/Mc Pherson systém - zadní i přední, uzamykatelný odkládací prostor, 12V zásuvka třeba pro GPS…
Novic mezi motory je nejsilnějším motorem firmy Linhai
S véčkovým šestikilem si čínští konstruktéři vyhráli, dva motory propojené do jednoho a obludné véčko je na světě! I tady se razí heslo „počkej si na příští rok!“ Uspěchané představení modelu s karburátorem (4 roky před tím, než motor začal 100% fungovat) se nepovedlo a véčkový karburátorový motor od Linhaie nestál za nic. Nynější model Linhai 600 EFI 4x4 má
vstřikování od Delphi, což špatné jméno po karburátorových předchůdcích rozhodně napravuje!
Brzdou vyjížďky nebudete
Čeká mě několik kilometrů rozmanitého tankodromu a pod sebou cítím mechanické vrtění největšího véčka od Linhaie. V rukou mám ještě neposkvrněná řídítka a pod zadkem pořádné balony na ITP ráfkách. Párkrát zmáčknu páčku plynu, jde zlehka. Ohromné sedlo je pohodlné, k řídítkům se nenatahuji. Díky elektronickému
startéru naskočí motor bez zakuckání, z výfuku se ozýval zvuk tlumeného bublání. Při rozjezdech není šestistovka žádná formule, přihlížím však k minimálnímu počtu najetých kilometrů, kdy si vše ještě nesesedlo. Čtyřtaktní motor vcelku pěkně
táhne, necuká, nedusí se, jeho příjemné zpřevodování poznávám
ve spodních otáčkách, tady je síly dost. Sice je obrovský a těžký, ale poskytuje i tu vytouženou zábavu za řídítky. Jen řazení trochu hapruje, je to snad následek ještě nezajetého stroje?
Ovladače
Ovládací prvky na řidítkách jsou na svém
obvyklém místě, vše je pohodlně v dosahu. Obvyklé tlačítko Override je umístěné na typickém místě, na které se snadno dosáhne. Je zvláštní, že u třístovky mi bylo toto tlačítko nepříjemné, ale u tohoto modelu jsem s ním nevedla žádnou diskuzi. I u šestistovky
omezovač funguje pouze při
stálém stlačení, načež kolka vystřelí ku zpětnému chodu.
Tlumiče
Pokud opravdu tlačím na pilu, podvozek se rychle dostane na své
limity. Základní tlumiče mají měkčí charakter, i když jsou zadní tlumiče
pětistupňové (pozor - pouze zadek se nastavuje, přední tlumiče nejsou štelovatelné), stále je toto nastavení laděné spíš pro těžší práci, při níž je měkčí podvozek příjemný. Tankodrom, ve kterém se objevily pláně poseté roletami, se šestistovce líbil, ale kámen úrazu byl při skocích - tlumiče šly
na doraz. Při normální jízdě byl ale podvozek hravý, docela jsem si tu hravost oblíbila.
Tak jak to vidím já
Během ježdění se mi šestistovka zdála hravá, ale řízení bylo těžké. Prala jsem se s ním, možná tomu dopomohly předsazené ráfky ITP, které jsou na oko pěkné a v terénu účelné, jen já na tuto kombinaci nemám dostatek síly. Motor chodil jako švýcarské hodinky, jen to řazení si musí sednout... Občas jsem si nebyla jistá, kterou rychlost mám zařazenou, rychlosti nechtěly pocvakávat, občas jsem je přemlouvala, ale po domluvě se rychlost chytla. Chybělo mi displejové rozhraní se všemi dostupnými funkcemi, Linhai prostě zapomněl na ukazatel rychlostí, tak tomu bylo i u třístovky. Tahle čtyřkolka se cítí nejlíp při těžké práci, i v rychlejším tempu, pokud jsem používala málo plynu a klidně se kochala výlohami obchodů, rázem jsem se stala terčem očí kolemjdoucích - design je "futurama"jako blázen a zezadu je to opravdový macek. Nezávislé odpružení klidně kopírovalo terén. Vizuálně působí přední tlumiče jako dvě úzké užovky. Užovky se dostanou rychle do svého maxima, ale pro klidnější jezdce jsou dostačující. Na můj vkus má tak robustní stroj málo odkládacích přihrádek (pouze jednu), a tak nezbývá nic jiného, než stroj osadit kufry. A chybí i maznice, těch tu je poskromnu! Oproti předešlému modelu jsou všechny brzdy změkčené.
Řízení kvůli širšímu rozvoru i ITP ráfkům sice ztěžklo, ale znásobil se požitek z jízdy. 4x4 mají obvykle tendence se převracet při pojezdech na šikmých plochách, ale Linhai 600 EFI se při těchto přejezdech podobal sportce. Z kolmých kopců se čumák nezarýval do země a hned rázně vyjel do protějšího kopce. Docela se těším, až šestistovka bude zajetá, až jí budu moci ozkoušet ve větším tempu. U takhl „syrové“ kolky rychlost není až tak výrazná, jak tomu bývá u jiných šestistovek. Linhai má sice stále co zlepšovat, i tak je ale poměr ceny a využití dost dobrý!
Nu a co dodat? Tohohle véčkového velikána si přijďte otestovat, véčkové motory mají své specifika.