Design
„Krátký“ eSkový Hunter vypadá hned
na první pohled robustně, ale když potkáte prodlouženou verzi, máte pocit, že si z vás někdo dělá dobrý den. I na standardní verzi S nemáte větší problém posadit dva cestující (také by na to měl mít homologaci), ale prodloužená verze L je opravdu o
celých 25 cm delší a to v prostřední části stroje, kde poskytuje luxus v podobě obrovského místa pro oba. V podstatě krom tohoto rozdílu nenajdete větší odlišnost mezi těmito dvěma typy. My jsme prodlouženou verzi okamžitě označili pracovním názvem autobus.
Jak se tedy sluší na „pracovní stroj“, je zde cítit robustnost z každého detailu. Přední maska má
výrazně tvarované prolisy, které mají minimálně simulovat ochranný rám, ale podle mne jde jen o plast, který se spíše prohne nebo praskne, než by něčemu zabránil v kolizní situaci. Nějaký rám se skrývá až pod plasty. Čtvercové světlomety s integrovanými blikači jsou posazeny až k okraji kapot a v podstatě jen
podtrhují zaměření stroje. Blatníky a krycí plasty jsou hodně vysoko nad pneumatikami a jejich zakřivení má jednoduchých 90° v každém rohu.
Trubkový nosič vpředu je nad celou přední kapotou, ale
není až tak hustě zpříhradován a možná by si zasloužil o nějakou tu trubku navíc. Ale pokud tam dáte celý přední vak nebo kufr, není co bych vytknul. Klasická nádrž mezi koleny a na ní navazující sedlo, které je dle mne
měkčího provedení, naznačuje, že zde nebudete mít s pohodlím problémy, jen je otázka jak dlouho zůstane neprosezené. Do ruky padnoucí řidítka, dva velké digitální budíky integrované do jedné středové kapličky. Jen obě páčky se mi zdály lehce dál od řidítka, než bych si představoval. Ale není to žádná krize, jen s tím musím počítat a víc povolit sevření palce. Už mě ani nepřekvapují shodné přepínače a řešení
4x4/4x2/DIFF lock s Yamahami.
Nad tím vším trčí zrcátka, z kterých jsem nebyl zrovna nadšený. Samozřejmě mimo silnici je to jedno, ale na asfaltových přesunech bych lepší výhled ocenil. Řadička je na levé straně před kolenem a
při zařazení parkovací polohy vás ťukne do kolena. Je poměrně dost nakloněna vzad. Celá zadní část se od sebe u obou verzí neliší, má stejné plasty i zadní nosič, který je oproti přednímu v té podle mne „správné“ konfiguraci. Zadní blikače a odrazky jsou na gumových silentblocích a jsou nosičem kryté.
Toto vše stojí na
nezávisle zavěšené 4x4 a 12“ kolech. Klasický trubkový rám obepíná motor a rozvodovky. Opět bych tipnul, že
úspěšnou předlohou je šestistovka Grizzly a možná se vše montuje ve stejném areálu na Taiwanu. Prostě i barva krycích prachovek je stejná. Ve „viditelné“ kvalitě, jak jsem ji měl možnost shlédnout, jsem nepotkal žádné nekvalitně odvedené partije nebo zakryté nedodělky. Vše co jsem prohlédl, bylo přichyceno sponkami nebo šrouby. Pouze lakování podvozkových dílů se mi zdá o chlup slabší než u japonské konkurence. Navíc jsem našel lehké barevné odlišnosti i na krycích kapotách. Ona černá a černá se dost lehce pozná.