QuadMania.cz

Články

Novoroční vyjížďka - 4

Text: Ollie Roučková | Foto: Ollie Roučková | Datum: 07.01.2013 | Zobrazeno: 6607×

Čtvrtý ročník se mezi jezdce zapíše jako bahenní pomník všech rochnilů milujících adrenalinové zapadávání bez hranic. Hrabošení, vykopávání, vyprošťování, tahání, strkání, šťouchání a bezesporu i hektolitry potu, to všechno si vrchovatě užil Capri, který se nebojí zpestřit každou vyjížďku svým velkolepým zapadnutím.

Kapitoly článku

Novoroční vyjížďka
Video
Kompletní fotogalerie

Soupis jezdců byl dlouhý, soupiska čítala na několik listů a to si představte když cca 90 jezdců zasedne za řídítka a vytvoří konvoj. Ještě než jsme se všichni sešli, přilítávám do dvora kde měl Vorlík připravený parkovací plac spolu se snídaňovým bufetem. Teplý čaj, koláčky, placky a sekačka, jedním slovem - ňam! Ani stádo kobylek by mě od toho vražedně dobrého žrádélka neodradilo. Něco okolo deváté hodiny se polehoučku začínala plnit parkovací plocha, jezdci ze všech Quadmaniackých kluboven přijížděli odkudkoli, ale jen málokdo přijel po vlastní ose.

Richard nezklamal a dorazil se speciální silniční výbavou, hned za Richardem přilítli po vlastních kluci od Decibel teamu, kterých byl pěkně pestrý rejstřík. Rambajs to byl prvotřídní a to to ti kluci jen lechtali. Mezi posledními svůj vůz zaparkoval Včistič s Jindřiškou, ti si prostě potrpí na pozdní příjezdy. Ručička na digitálních hodinkách ťuká na desátou, což je pokyn pro pořadatele. „Oblíkat a odjezd“. Meteleskum pleskum, najednou sedím za řídítky s helmou na hlavě, od obzoru k obzoru samá čtyřkolka. Vorlík včele kolony a kluci co znali terén i cestu na každé křižovatce s přehledem zastavují provoz. Ačkoli nás jelo opravdu hodně, kolona byla svižná, až na některé pasáže kde se zadohrabkám moc nechtělo. Bahna bylo požehnaně i na 4x4.

Novoroční vyjížďka se po necelých 20 Km změnila v demoliční derby:

Jak jen to Capri dělá, že na každé vyjížďce, na které se ochomýtnu, zapadne až po řídítka?! Showman jak se patří, s grácií si zapadne a poté do vyprošťovacích akcí povolá celou kavalérii. Pro tentokrát tomu byla jen trojice čtyřkolek: troje navijáky, troje lana a jedna lopata. Po úpěnlivém snažení se Capriho podařilo vyprostit, ačkoli to vypadalo, že v jílovito/bahnivé propasti bude muset nechat alespoň boty. Ani boty, ani čtyřkolka, prostě všechno se po hodině a půl dlouhém kutání, vykopalo. Ale stroj to odnesl, ten musel být odtažen do cíle na laně.

Připoutejte se prosím:

V mezipauze pískovna ožila a kdo měl jen trochu suché hadry, jel si je zráchat do kaluží. Nejživějším jezdcem byl nejmenší účastník, kterému taťka vymyslel zlepšovák na přepravu mini Quadu. Jakmile se dorazilo do pískovny dětská čtyřkolka se odpojila, a rarach tahal za plyn, ale

pozor táta nejdřív musel malou čtyřkolku umejt, přece závodník nebude sedat na špinavej stroj. Pár vodnických kreací nám předvedli i o krapátek starší jezdci, dokonce ani Jindřiška se vody nebála. Vojta lítal sem tam a zase sem a tam, ten zé své čtyřkolky chtěl naroubovat ponorku, a ona ne a ne letět po hladině. Začalo se smrákat, počasí se rychle měnilo, sem tam padla nějaká ta kapka pak zase foukalo a do toho všeho se chýlil čas oběda. 89 hladovců se zdekovalo z pískovny, ale co čert nechtěl další karambol zastavil kolonu. Po domluvě se kolona rozdělila na dvě etapy, jedna jela do hospody kde na nás čekala epesní žranice a ta druhá část kolony se postarala o další umrtvenej stroj. Už už to vypadalo na lano, ale Mařena se nevzdal, svůj stroj na parkoviště dovezl pěkně sám. Po zaparkování mašin na parkplace se šlo do hospody, kde na všechny čekala skvostná žranice. Všeho bylo dost a nikomu nevadilo, že z nás při každém kroku odpadává bahno. No nebo spíš, obsluha rezignovala při prvním náporu zabahněnců a na nás opozdilce už byli vlídní...