Polaris na baterky stojící před námi je k nerozeznání od
Rangera 400, kterého jsme měli nedávno v testu. Že je cosi jinak, to poznáte až po bližším ohledání, kdy se vám nepodaří najít palivovou nádrž, ani výfuk. Místo toho je tu
elektromotor a kabel ve schránce před spolujezdcem. Celý systém je celkem jednoduchý. Elektromotor se usadil nad zadní nápravou a baterie speciálně určené pro elektro vozítka jsou ukryté
pod sedačkami. Polaris jezdí jen na elektromotor, spalovací motor ani jiný alternativní pohon tu nehledejte. Výkon motoru je
30 koní a pohání ho střídavý proud.
Všechny ostatní komponenty sdílí Ranger se svým benzínovým bratrem, tedy
náhon 4x4, nezávislé zavěšení všech kol,
i další komponenty. Místo řadicí páky je na strohé palubní desce jen přepínač, kterým řadíte neutrál, jízdu vpřed a jízdu vzad. Druhým tlačítkem pak volíte
rychlost, jakou pojedete. Je tu převod do pomala, jakési L, dále rychlý převod, tedy D, a úsporný režim. Na něj dokáže Polaris najet
80 – 100 km, ale jeho maximální rychlost bude maximálně 25 km/h. Na plný výkon Polaris atakuje rychlost
50 km/h, ale jeho dojezd se zkrátí na zhruba 50 km. Baterie vydrží v plné kapacitě
100 nabíjecích cyklů, poté se jejich kapacita na dalších 100 cyklů sníží na 90% a tak to jde pořád dál. Z praxe je životnost baterií při běžném pracovním používání okolo pěti let. Náklady na provoz jsou tedy opravdu mizivé.
Do Polarisu ani n
epotřebujete přilbu, ale vzhledem k absenci předního skla (lze ho dokoupit jako příslušenství) je dobré mít alespoň něco před obličejem. „Start“ probíhá klasicky klíčkem, musíte mít zařazený neutrál a otočit doprava. Poté
zvolíte směr, kterým chcete jet a rychlost. Stroj je stále v naprosté tichosti. Teprve po sešlápnutí plynového pedálu se dává Polaris velice hbitě do pohybu. Točivý moment je k dispozici již od volnoběhu, takže rozjezdy jsou opravdu
svižné a efektní. Maximální rychlost máte na tachometru velice rychle. Motor není vybaven systémem zpětného dobíjení baterií při brzdění, takže po povolení plynového pedálu je třeba sešlápnout ten druhý, který ovládá brzdy.
Ty fungují na jedničku a jsou
hodně předimenzované i pro velké náklady. Polaris je kromě klasické sklopné korbičky vybaven i homologovaným tažným zařízením s elektro přípojkou. Jo, abych nezapomněl, Ranger EV
je homologovaný celý, takže s ním
můžete na běžné silnice a řeknu vám, je to celkem zábava. Při testování jsme najezdili dost kilometrů po městě a výrazy vyděšených chodců nebo nechápajících řidičů na křižovatce opravdu stojí za to. Primární určení tohoto stroje ale rozhodně není na lítání po městě. EV například v hojné míře využívají
zoologické zahrady, kde se vozítko pohybuje nehlučně, nebo města, které Polaris používají k úklidu v centrech. Ranger ale samozřejmě zvládne i terén, sériové pneumatiky jsou sice především univerzály do parků, ale pokud Rangera pořádně přezujete,
poradí si se vším. Zajímala mě samozřejmě i otázka brodění, protože EV nemá vzduchový filtr ani sání, měla by to tedy být vlastně ponorka. Opak je bohužel pravdou. V manuálu se píše o ponoru maximálně po podlahu, technicky by voda neměla dosáhnout k bateriím. V oblasti elektromotoru tečou opravdu velké proudy a oblouk způsobený vlhkostí by mohl nadělat velkou paseku.
Polaris Ranger EV je tedy velice zajímavou alternativou pro firmy nebo uživatele, kteří nenajezdí
stovky kilometrů denně a chtějí ušetřit provozní náklady. Elektrický provoz umožňuje jezdit v parcích, na golfových hřištích, nebo v chráněných územích. K Rangeru je možnost dokoupit celou řadu
příslušenství od sněhové radlice po kompletní vytápěnou kabinu, záleží jen na vás. No a jaká je cena? Ta lehce překračuje čtyři sta tisíc korun, což je vzhledem k téměř nulovým nákladům na provoz celkem optimistická částka.