QuadMania.cz

Měnit se ale jinak bude spousta věcí – jak v našem časáku, tak třeba ve sportu. I když tady ještě pořád visí otazník, v době uzávěrky totiž měl zasedat výbor autoklubu ohledně budoucnosti českého mistráku v quadkrosu, aby se rozhodlo, jestli konečně dojde ke sloučení obou tříd a k dalším úpravám tak, jak by to uvítali prakticky všichni jezdci. Schůze konaná v pátek 20. listopadu bohužel výsledek nedala a jednání činovníci odložili na jindy, takže období nejistoty bude ještě nějakou dobu pokračovat. Necháme se překvapit a jezdci taky. Když už jsme u toho sportu, tak je před námi svátek všech vytrvalců – Dakar. Šampion Macháčkova formátu nám sice v jiných disciplínách chybí, ale Pepa to vynahrazuje vrchovatou měrou aspoň za nás čtyřkolkáře, takže nezapomeňte fandit jemu i ostatním klukům z naší výpravy. Příště uvidíte, jestli jim to pomohlo…
Quad právě dorazil na stánky, tak vyrazte pro něj a dobře se bavte.

Journeynews

Další sezona je už skoro minulostí, ale nekompromisně se blíží ta příští. Kromě jiných mašin se můžete těšit i na tyhle kousky, co se k nám dostanou prostřednictvím JourneyManu.
Protože stěžejní čísla prodejů z novinek, o kterých teď bude řeč, bude dost pravděpodobně vytvářet Gladiator, tak není od věci začít u něj. Skoro se nechce věřit, že tahle mašina prakticky rok co rok prochází nějakou inovací (Japonci by se mohli zamyslet…), takže tahle další vás tak nějak už ani nemůže překvapit. Jde o další vývoj letošní novinky s označením X5, který se jaksi už samozřejmě očekává. Gladiator X5 totiž tentokrát dostává vstřikování…

Polarisí potěr

Svezení s Polarisem se neodmítá. Co na tom, že je to takový prcek jako TrailBoss 330 a že už má pro další rok nástupce. Pár minut za jeho řídítky ukázalo, jak příjemná může být malá čtyřkolka made in U.S.A.
Tenhle TrailBoss jezdí za PT-Moto OffRoad maratony, takže to není žádná leštěnka ze salonu, ale mašina, co má už něco za sebou. Právě nasazení v nejtěžším domácím terénním klání dokládá, že ani malý Polár není žádná chudinka a že dost vydrží.
Tyhle malé stroje doteď celkem trpěly svojí vizáží, nebudeme si nic malovat, prostě vypadají příšerně. Jako by zrovna přiletěly na exkurzi z osmdesátých let, kdy podobná čtyřkolka znamenala jenom nástroj pro tahání dvoukoláku s hnojem (naštěstí si toho už taky někdo ve fabrice všimnul, a tak od sezony 2010 bude všechno jinak). Jenže kvality Polarisu jsou jinde – on prostě funguje…
… Motor sice papírově dává 19 koní, ale je to jiných 19 koní než u mnohých lacinějších konkurentů. Tihle tam fakt jsou a taky jedou. Poznat je tedy hlavně to, že TrailBoss má hrnek s objemem 329 ccm, což je víc než běžné třístovky, které se k třísetkubíkové hranici snaží blížit zespoda. Ódy tu na něj zpívat nebudu, ale na tenhle objem je s TrailBossem celkem sranda…

Interní souboj

Občas přijde do redakce dotaz, jak je to s tím nafťákem od Arctic Catu. Jestli jako žere nula nula nic, jede jako oktávka ftédíčku a přitom je krásný a chlapský jako litrový Thundercat. Tak čtěte dál a uvidíte.

Jak nejlíp porovnat sedmikilo v naftě než proti sedmikilu v benzínu a absolutně ideální je, když jsou obě mašiny od jednoho výrobce. Tak tohle se vám může stát u jediné čtyřkolkové značky na světě – u Arctic Catu. Amíci sice pohrdají vším, co jenom trochu smrdí naftou, a jezdit tam ropákem do práce se rovná společenské sebevraždě třetího stupně, ale když jde o čtyřkolku, tak benzinofilní národ udělal naprosto bezprecedentní výjimku – před dvěma lety poslal Arctic Cat na trh sedmikilo, co o svíčkách a karbci neslyšelo ani jako čtyřkolkové miminko. Z předcházejícího plyne pro začátek i jedno dost zásadní poučení – pro zábavu si tohle nikdo nepostavil, bavit se za velkou louží s naftou by tam totiž nikoho ani nenapadlo…

Bavič

Bavoráček. Řeknete si, když se poprvé potkáte s tímhle Kymcem. Ksichtí se jako potomek jedničkové řady mnichovské značky a náhon na zadek je tu taky. I když připnout předek se tomuhle klonu sportky a pracanta taky může.
Řada Maxxer je pro Kymco tou asi nejdůležitější a historicky nejúspěšnější. Představuje totiž volnočasově sportovní čtyřkolky v objemech od padesátky do aktuálního čtyřkila. I když ne vždycky jde o stejnou koncepci – menší modely jsou klasický sportovní potěr s variátorem a náhonem na zadek, nový Maxxer 400 ale představuje výjimku, když umí hrabat všema čtyřma…

Pásová magie

Zima je za dveřmi, a tak nebude na škodu, oprášit pár informací o součástkách, co udělají z vaší mašiny tank, který nezastaví závěje ani rozbředlá kaše. Takže o pásech s Vaškem Přibáněm z Andy Motors.
Jak je to dneska s těma pásama?
Pásy jsou na trhu tak asi pět let a dneska je vyrábí na slušné úrovni asi čtyři výrobci. Vesměs je ta konstrukce dost podobná. Jednu dobu se dost tlačilo plastové vedení koleček i celé vnitřky, ale teď už se od toho zas ustupuje a výrobci se vrací ke kovu, protože ten líp snáší nízkou teplotu.
Dají se pásy nějak rozdělit?
Základem je, že je rozlišujeme na vyloženě zimní a celosezónní (4 S). Většina výrobců už dneska dělá ty 4 S, které nemají dole kluzák, ale kolečka, aby mohly fungovat bez…

Jízda na vysavači

Znáte to, jezdit na jedné mašině, to za čas omrzí, tak ji vyměníte za jinou a všechno se za pár měsíců opakuje, pak si koupíte čtyřkolku a hned je zase co objevovat, pak jdete do vodního skútru, ale pořád cítíte, že tomu něco chybí. S motorkou i s quadem se špatně jezdí ve vodě a se skútrem zas moc štěstí na louce taky neuděláte, lámete si hlavu, jak z toho ven. Je tu řešení – chce to vznášedlo!...

Extrémismus

Tohle tady ještě nebylo! Kros se jede na dvacet minut, extrémní maratony na dvě hodiny, a když se je to fakt hardcore tak na čtyři nebo šest. Pond de Vaux je masakr a to je dvanáctihodinovka. Jenže u nás se v říjnu odjela čtyřiadvacítka – závod pro tvrďáky.
O víkendu 10. a 11. října zaplnili Sedlčanskou kotlinu nejextrémnější závodníci, co kdy u nás jeli, aby se poprali s časem, všichni mezi sebou a nakonec každý sám se sebou a pokusili se absolvovat extrém světového formátu: ATV 24 HOURS RACING EXTREME.
Kdo dřív považoval jakoukoliv - kdekoliv jetou čtyřhodinovku za peklo tak tohle bylo ultra zlo, šílený očistec se závěrečnou pozvánkou šachovnicového praporu do ráje.
Do tohoto maximálního extrému se v letošním nultém ročníku odvážilo přihlásit čtrnáct týmů z toho 10 týmů čtyřkolek a čtyři od motorek…

Zraněný mistr

Martin Fox Liška letos obhájil titul ve čtyřistapadesátkách. Bavili jsme se spolu v létě o tom, jak se jede na nových tlumičích a mašině, i o tom, že ani mistr nemá u nás na růžích ustláno. Od té doby se pár věcí změnilo a kromě toho, že je Fox zase mistrem republiky, tak navíc jede jinou mašinu. K rozhovoru navíc přišel s ortézou na pravém rameni.
Takže, Martine, nakonec šla KTM k ledu?
Jak už jsme řešili spolu minule, největší problém jsou u KTM díly a nesmyslné dodací lhůty, tak jsem přesedlal na Yamahu. Mám ale ještě v plánu jednání s dovozcem KTM o podpoře, tak jako to mají třeba enduráci. Jestli to nedopadne, tak pojedu příští sezonu Yamahu, kterou jsem už teď jel dva závody…

Titul, tentokrát vydřený

Představ si hypotetickou situaci, kdy bys rok strávil v kómatu na hadičkách. Jsi blázen do čtyřkolek a nevynecháš ani jeden mistrák. První, co tě po probuzení napadne, že jsi se včera praštil do hlavy, ale o víkendu razíš na závody tak jako tak… Pak si otevřeš zánovní Quad, co ti leží na stolku vedle pohotovostního lahváče od kámošů, přelistuješ na sport a… No jasně David Tušl, ale hergot, co to má za mašinu? Pak se koukneš dopředu na datum a zas padáš do limbu. Jo, historie se opakuje.
Davide, zase titul, není už to nuda?
Věř mi, že titul se nikdy neomrzí. Nejdůležitější ale je, jak titul získáš. Jestli vedeš celou sezonu či závodíš o bodíky v poslední rozjížďce. To druhé jsem však nikdy neměl zapotřebí. Je dobré vyhrát většinu závodů a tím si udělat dostatečný bodový náskok, ale na druhou stranu by bylo super vyhrát titul v závěrečném kole posledního závodu pár metrů před koncem. Tohle potěšení měl zatím jen Pepa Císař, který si musel takhle brutálně vydřeného titulu velmi vážit. A tímto mu dodatečně gratuluji. Doufám, že příští sezonu si spolu pořádně zalítáme...