QuadMania.cz

Články

Rebelka na třístovce

Text: Ollie Roučková | Foto: Eli | Datum: 30.08.2012 | Zobrazeno: 4469×

Po Jindřišce vám přinášíme rozhovor s další jezdkyní, která se aktivně zúčastňuje quad akcí. Kanárkově žlutý Access v sedle s amazonkou Janou. Riderka patří k začínajícím jezdcům, v rozhovoru se dozvíte nejen to, jak se se 4kolkou popasovala, ale i názor Eliho, který bdí nad každým krokem.

Kapitoly článku

Amazonka na Accessce
Kompletní fotogalerie

Ahoj rebelko, koukám a pátrám po tom jaké jsi sedlala čtyřkolky, jaké to byly a co nám o nich prozradíš?
Ahoj, než jsem osedlala Accesse (Tweety, tak mu říkám), tak před ním jsem měla Hyundai EHO 300. Špatná nebyla, účel plnila, terén zvládala a vzhledově se mi líbila, ale bylo s ní hodně práce, tak jsme ji poslali do světa. Měla jsem ji chvíli, takže jsem nestihla poznat co vše by jestě zvládla.

Proč jsi zakotvila právě u Accessky?
My jsme se s Elim (můj přítel, pro ty co nevědí) dlouho dohadovali co mi pořídit. Vybírali jsme jak ze sportek, tak i z pracantů. Ale jelikož byly omezené finance (kupoval se i Raptor ), tak bylo rozhodnuto, že to bude něco "levného", ale funkční a něco to musí vydržet. Když jsme vezli Hyundai novému majiteli, tak jsme se cestou zpět byli podívat právě na Accesse. Ujela jsem s ním par metrů a věděla jsem, že domů pojede s námi. „

A má vůbec Accesska nějaké záporné vlastnosti?
„Řekla bych, že pro začátečníka jako výběr kolky nejlepší volba, aspoň z mého pohledu. Je to živý, dá se s tím více vyblbnout než třeba s pracantem. Výjezdy, louže, potok zvládne v pohodě. Vyrovná se každé kolce. Samozřejmě nadneseně řečeno je to přeci jen 3kilo, ale v terénu je to úplně jedno. Na silnici trochu postrádá. Když jsme zkoušeli co dá, tak zatím max. 107 km/ hod. Ale jelikož Tweetymu šetřím gumy a nechci ho zbytečně trápit, tak se přes 80 km/ hod. málokdy dostaneme :) Jako největší klad vidím ve štelování tlumičů, nastavím si jak zrovna potřebuji pouhým otočením čudlíku. Zápor je v malém chladiči, nízkém podvazku a občas nemá rád vodu.“

Jaké úpravy na ní máš a jaké plánuješ do budoucna?
„Má laděný výfuk, větší trysku, svíčku NGK a to je vše. Úpravy provádět žádné nebudeme, při prodeji by to nemuselo klapnout. Kdybych věděla, že mi zůstane napořád, tak bychom udělali vývody a vyvedli chladič výš.“

Kdo ti pomáhal s výběrem mašin a šla bys do nového stroje nebo raději ojetinu?
„Po pravdě Accesse jsem dostala, nekupovala jsem ho, takže s tím žádné zkušenosti nemám. Pokud by ovšem tato situace nastala, šla bych po jetém než novém stroji. Pochopitelně po rozsáhlé prohlídce, ale v závěru vyjde ojetý kus lépe než nový. Hlavně se nemusíš zdržovat zajížděním nějakých 500km, abys mohl poté pořádně řádit.“

Jaký terén ti nejvíc vyhovuje a co si myslíš o závodech, nelákají tě?
„Nedá se říct, který terén je pro mě nejvíce top, ale řeknu ti, který moc ráda nemám.
Je to pole, kde jsou jen hrboly, díry a já mám co dělat, abych to ustála a nevystoupila si. To víš, že lákají a hodně. Zatím jsem na to, ale nesebrala odvahu. Chtěla jsem si zkusit prvně nedělní závod na Kladně, když byla QP5, ale než jsem se rozhoupala, tak už byli připravení na startu a akorát by museli zase čekat, tak jsem to nechala plavat.“

Jak dlouho jezdíš na 4kolce a byla nějaká průprava na motorce?
„Na 4kolce jako sama za sebe jezdím asi půl roku, jinak je to něco přes rok co jsem se k nim dostala. Průprava na motorce nebyla žádná. Z těch mám určitý respekt, co jsem se jako "malé" děvče vyflákala na Simsonu a měla na noze popáleninu 2 až 3 stupně.“

Znáš to holka a zabahněná mašina nejdou moc dohromady... Jak to berou doma, že jezdíš?
„Zrovna nedávno mi babča říkala, že pokud se mi něco stane tak letím a k tomu dostanu dvojnásob. Je taková správná, Eli by mohl vyprávět. Ale patří k těm lidem co to neodsuzují, když vidí 4kolku, ale naopak by chtěla ještě svézt. Jinak to všichni berou v pohodě. Dokonce jsem k tomu uvrtala i sestru, takže ta teprve začíná jezdit.“

Co kamarádky na to, když sedíte v kavárně a bavíte se o tom co bylo o víkendu a ty vytáhneš z rukávu, žes lítala někde v bahně...?
„Moc se s nimi teď nevídám. Rozprchli se a nebo mají děcka, já zase pořád "trajdám" někde na kolkách, takže toho času moc není. Nejvíce si, ale o 4kolkách povyprávím u kámošky na vlasech. Má přítele co jezdí na pitbiku, tak se dělíme o zážitky.“

Plánuješ se podívat i do zahraničí, Rumunsko, Maroko, Ukrajina... Lákají tě neznámé terény?
„Neplánuji, ale kdybych se měla někdy někam na kolce přeci jen vydat, tak by to bylo určitě Rumunsko. Z fotek to je nádherné místo, z vyprávění to nemá chybu a s dobrou partou lidí to musí být super zážitek a žádná nuda. Navíc nás jednou Viktor (Vcistic ) vzal na vyjížďku do Německa, takže zahraničí už mám za sebou.“

Kde čerpáš novinky, týkající se 4kolek a módní výstřelky hadrů?
„Nedá se říct, že bych to zrovna nějak vyhledávala, když na to zrovna narazím tak to zkouknu, ale to je asi tak vše. Pokud zrovna nejdu po něčem co chci. Spousta věcí je na netu a hlavně už tak profláklém facebooku…“

Do druhé poloviny rozhovoru jsme zapojili i Eliho, který nám nezávisle na riderce odpověděl na stejné otázky z jeho pohledu.

Jani přišel okamžik, kdy sis řekla, a jde 4kolka z domu?
„Přemýšlela jsem o tom snad jen jednou a to, když jsem vážněji bourala a mela jsem tak trochu strach, že by se mi to přístě nemuselo vyplatit. Jsem teď, ale ráda, že se tak nestalo.

Eli, přišel okamžik kdy Jana řekla, že půjde kolka z domu?„

Takový okamžik kdy Janča chtěla poslat čtyřkolku z domu tu byl, a byl jen jeden.
Bylo to když si hned první den na Accese rozbila tlamu. To jsem i já chtěl dát kolku pryč, měl jsem o Janču strach, nebyla to její první nehoda.“

Jani co se ti na 4kolkách nejvíc líbí a co bys oželela?
„Kdyby bylo na mě a mohla si vyrobit kolku podle svých představ, tak by to byl Access, sportka variátor min. 550 s oplechovaným podvozkem, tlumiče fox, tlumič řízení, úložný prostor vzadu jako má CA, Bighorny...... no, kdybych to měla celé sepsat, tak by to byla taková menší kniha… Co se týká mého Tweetyho, tak využívám vše, není nic co bych na něm oželela. Co se týká ostatních 4kolek, tak každý používá to svoje, takhle nevím co je jinde k ničemu.“

Eli, jak to vidíš co se Janě nejvíc na 4kolkách líbí a co by oželela?

„Myslím že se jí nejvíce líbí to uvolnění, ten relax, ta sranda když se jede na nějaký sraz. Líbí se jí že může jezdit sama, jezdit kudy chce, a užívat si tu jízdu. Když jezdila jako ,,batůžek,, tak jí to taky bavilo, ale nebylo to ono. A mě to moc nebavilo, nemohl jsem jezdit tak jak bych chtěl. Tak pořízení druhé kolky byla jasná volba.
Co by přímo oželila to nevím, zřejmě asi nic.... jen možná ruční brzdy (páčky), nejraději brzdí nohou.“

Jani jaké máš plány do budoucna, obměníš třístovku za něco silnějšího?
„Určitě obměnovat budu, ale kdy to bude netuším. V merku mám dva stroje Raptor 700 a KingQuad 700/750. O tyto krasavce mám zájem a měla jsem možnost si je osedlat. U Raptora bych si musela zvyknout, že je to řadička a tím pádem úplně něco jiného než variátor, ale zase o dost živější a hravější než třeba Access. KingQuad by už tak těžký na ovládání nebyl, ale musel by být pro mě s posilovačem řízení. Co to nakonec bude se necháme překvapit.“

Eli, jak o vidíš s obměnou do budoucna, co si o tom myslíš?

„Chtěla by to obměnit, ale Access 300, je celkem bez údržbová kolka, dolívá se olej, mění se destičky, plus to co Janča rozbije…. Accesse má hlavně na naučení, do budoucna bych pro ní chtěl nějakého pracanta, asi nejvíce se jí líbí Suzuki KQ. To by se líbilo i mě, alespoň by mě tahala z bahna.“

Jani asi mi utrhneš hlavu, ale prásknu na tebe že strašně ráda padáš. Nedávno tomu bylo salto přes řídítka, povídej jaké pády máš za sebou a jakých chyb si se dopustila?
„Ollie, Ollie... o mých pádech musí vědět snad už všude a všichni. Tato otázka bude odpovědí nejrozsáhlejší.. .

Mám za sebou 3 pády a zbývá mi už jen 6 životů:
1: Přijeli na víkend Pohodáři ze Severu a my jsme s nimi měli domluvenou vyjížďku, jenže nám nechtěl jet ještě tehdy Hyundai, tak jsme si narychlo z půjčovny půjčili Delta force 300. To že jsme asi po dvou hodinách museli spravit závadu na svíčce bylo to nejmenší. Pak přišel výjezd kde jsem jela za Jindřiškou a Milošem86 kde se stal můj první pád, to jsem čtyřkolku poslala do polohy panna orel. Chybou bylo, že jsem se do toho nepostavila a nahoře neubrala.. Kdo to měl vědět, když jsem začínala. Utěšilo mě to, že nejsem první a ani poslední. Škody na kolce - upadaná zrcátka, utržené světlo, rozbitý kufr, ohlá řídítka a nosiče.

2: Vlastnila jsem Tweetyho pár hodin, když přijel Eli s kámošem, že jdeme jezdit. Moc se mi nechtělo, ale prý jen na 20 minut a aspoň ho vyzkoušíme, souhlasila jsem. Ujeli jsme cca 2 km, koukám za sebe zda něco jede, otočím se zpět a než jsem stihla zareagovat na to, že kluci brzdi a zmáčknout brzdy rukama ( brzdím totiž nožní ) , tak jsem to napálila do kolky přede mnou mým pravým předním do jeho levého zadního kola. No a pak si akorát pamatuji jak mi Eli říká, že mě poveze do nemocnice a já na to s klidem, že jsem v pohodě. Nakonec si mě tam na 2 dny nechali se středním otřesem mozku, naraženou krční páteří a pár modřinami. Když mi to pak vyprávěli, tak jsem měla velké štěstí. Kolka totiž přitom nárazu spadla na mě, byla jsem nějakou chvíli v bezvědomí a úplně zpitomělá z toho šoku. Nejlépe by to asi popsal Eli. Kolka a škoda - ulomená zrcátka, ohlá řídítka a nosič, poškrábaný plasty.

3: Na vyjíždce v Chřibský u Pohodářů jsem narazila na trubku zarostlou v trávě a letěla pěkně saltíčko přes řídítka. Odnesla jsem to pár modřinami, ale na ty už jsem zvyklá. U kolky to bylo ohlé rameno….“

Eli a co ty Janiny pády?

„No jooo, Jančtová a její nehody, to snad nemá cenu ani komentovat. Nedá se říct že to byla vždy její vina, ikdyž malou vinu za to vždy nesla. Nehody měla celkem tři, trošku to shrnu, bylo by na dlouho to celé rozepisovat. První nehodu měla na zapůjčeném ,,pracantu,, Delta Force 300, což byla asi nejužší kolka co jsem kdy viděl, i kolo je snad širší. :D Stalo se to tak že jela prudší výjezd, dala prostě plnej, seděla si na sedačce, no a skoro nahoře to skočilo, zvedlo se to na zadní. A už se obě kutáleli dolů, Janča i kolka. Tady se jí naštěstí nic nestalo, jen pár modřin. Víc to odnesla kolka. Druhý pád měla na nově pořízeném Accessu. Přijel jsem z práce a jeli jsme accessku projet. jeli jsme ještě s jedním kamarádem, jen kousek od baráku. Odbočovali jsme ze silnice na polní cestu, Janča si nevšimla že odbočujeme a trefila kamaráda. Čtyřkolka vylétla převrátila se a spadla na Janču. To už vypadalo hodně zle, Jančtovka byla v bezvědomí, kolka vzhuru nohama, tamhle zrcátko, tady sedačka, tamhle blinkry, no na pohled hnus. Hned sem vezl Janču do nemocnice, kde si jí taky nechali na dva dny. Byla celá pohmožděná, a měla otřes mozku. A třetí nehoda, za což vůbec nemohla se stala tak že jela v trávě a trefila trubku která koukala ze země cca 30cm, ale v trávě nebyla vidět. To Janča ,,jen,, přeletěla řídítka a měla s toho jen pár modřin.“

Jani opravy a ty?
„Asi takhle zvládnu si vyměnit olej, dolýt vodu do chladiče, vyprat filter atd.. Zkrátka takové ty lehké práce. Co se týká větších závad nebo spíše oprav, tak dělá Eli, někdy i děda a já pouze asistuji a komentuji zda to dělají správně. V terénu mám na opravy Pirdu a jeho kouzelnou vestičku, pokud by toto selhalo, tak přijde na řadu Jura s božským CA a zapřáhne Tweetyho za sebe.“

Eli, opravy jak je na tom Jana?

„Tak nějak si Janča něco zvládne udělat na kolce. dofouknout gumy, vyměnit olej, vyčistit a vyměnit vzduchový filtr, občas umýt kolku....do toho se jí ale moc nechce. Když jsme někde na cestách tak většinou s opravou pomáhá Pirda, má vždy všechno co je potřeba. A když to co potřebujeme nemá u sebe, tak to vyrobí, je totiž něco jako McGayver… A doma opravuji vše já s dědou, děda je automechanik a moto mechanik, takže tomu dost rozumí. Do servisu jsem dával kolku jen jednou, kvůli nastavení variátoru, s tím jsme si nevěděli rady.“