QuadMania.cz

Značku Linhai na českém trhu již od roku 2014 zastupuje známá společnost ASP Group z Letkova u Plzně, v jejímž portfoliu čtyřkolkových producentů zaujímá pozici takové té vstupní brány do světa ATV/UTV. Je to samozřejmě především díky velmi příjemným cenám, za něž ovšem Linhaie nabízejí více než adekvátní užitnou hodnotu. Jestli hledáte takové to „nejlepší poměr cena/výkon“, u Linhaie jste na správné adrese. Už loni jsme se o tom přesvědčili u již zmíněné M550L EPS. Základní krátká „pětpade“ stojí 120 tisíc, prodloužená s posilovačem 140 tisíc (dlouhá verze bez posilovače už v nabídce není). Za tyhle peníze dostanete silný půllitrový jednoválec, nezávislé zavěšení všech kol a skvělou výbavu, do níž namátkou patří třeba LED osvětlení, naviják, ochranné rámy či hliníková kola se značkovými pneumatikami. A teď přichází M565L EPS, za nějž si dovozce řekne 149 990 Kč za verzi T3b, resp. 151 990 Kč za EU4. Desítku navíc proti pětpade, dává to smys? Vždyť vypadá úplně stejně…

Video

Omyl, nevypadá. Jsou to jen ty již zmíněné detaily, ale ve finále to vnímáte opravdu hodně. Zaprvé, když se na čtyřkolku podíváte, nemůžete si nevšimnout velké opěrky pro spolujezdce, kterou M550 nemá, a jeho úplně jinak řešených madel. Resp. madla z pětpade na blatnících zůstala, ale na nich jsou uchycena ještě další, takže se pasažérce bude sedět podstatně lépe a přestane vás mlátit do zad a ječet na vás, že chce okamžitě domů, protože vzadu lítá jak nudle v bandě. A proti pětpade je tady navíc i přední trubkový nosič, zadní mají oba stroje.

Další změny vidíte okamžitě, když si sednete za řídítka. Před sebou totiž máte úplně nový velký a přehledný LCD displej a proti tomu starému maličkému je to opravdu nebe a dudy. Ne že by ukazoval více informací, ale dělá to způsobem, jaký je očím podstatně libější. Na tohle se dívat chcete. Ten starý jste přetrpěli, protože jste si říkali, že to takhle u užitkového vozidla asi má být, ale radost vám to nedělalo. Pod displejem je podstatně více kontrolek, což má svůj důvod – přibyly kontrolky zařazeného převodu. A nová M565 má také jinak řešenou řadicí páku. V obou případech jde o přímý posun v jedné lajně, nejsou tady „hrábě“, když páku při změně převodu přesunujete do jiné „ohrádky“, ale zatímco dříve bylo potřeba zmáčknout boční tlačítko a s pákou se trochu poprat, přičemž poměrně často jste museli se čtyřkolkou zahýbat, aby převod zapadl, a následně vám čtyřkolka zařazení signalizovala písmenem na displeji, teď jde řazení krásně zlehka, nic nemačkáte, jen přesouváte a zařazený převod hlásí podsvícená kontrolka. Co mě trochu zarazilo, že při startování vám musí svítit zelené N, se zařazeným kvaltem (L/H/R) a překvapivě ani v režimu P, který je tady proti 550 navíc, je oživování motoru blokované.

À propos motor, tak ten je taky nový. Podle označení je rozdíl v objemu pouhých 15 kubíků, v reálu ovšem ani to ne – zatímco pětsetpadesátku pohání jednoválec o objemu 493 cm³, v pět-šest-pětce má 499,5 cm³. Jenom tak málo? A to jako má smysl? Jo. Protože objem je jen jednou z částí tématu jménem motor. Ty další kapitoly se jmenují vrtání, zdvih či komprese a jsou mnohem důležitější. Komprese čtyřventilové hlavy se tedy zvýšila jen mírně (z 10,2 na 10,3:1), ale především je nový jednobuch krátkozdvihovější: namísto 87,5 x 82 mm jsou vnitřní rozměry nového agregátu 91 x 76,8 mm. To je skutečně velká změna a pozná se to i na výkonových parametrech, namísto kombinace 32 koní/38,8 Nm má pět-šest-pětka 39 koní/46,5 Nm! Zatímco pět-pade jela osmdesát, novinka ze sebe dostane přes 90 km/h.

Ale čtyřkolku si asi těžko kdo koupí kvůli překonávání rychlostních rekordů. Tohle je pracovní záležitost, a odhlédneme-li od toho displeje a řadicí páky, pro řidiče je to hodně podobná jízda jako u M550. I s odstupem času je poznat také ten silnější motor, citelný rozdíl je hlavně v těch vyšších otáčkách a rychlostech, kdy cítíte, jak se mu chce dopředu. Pořád to není úplně nejjemnější jádro, má určitou hrubost, která však u pracovního stroje nepřekvapí a ani nevadí. A taky má sílu, námi testovaná T3b měla „pevný“ zadek, takže na silnici člověk musel počítat s nějakým prokluzem v zákrutách, ovšem v terénu to projelo úplně všechno bez sebemenšího zaváhání. Ale nejezdili jsme žádný hardcore ani netahali valníky nebo klády z lesa. Pro tyhle kratochvíle jsou tady ještě pomalý převod a možnost připojit a posléze i zamknout přední diferák. Co překvapilo spíše negativně, byl poměrně často spuštěný větrák chlazení a ukazatel teploty u svého maxima.

Podvozek těží z poměrně dlouhého rozvoru, takže je Linhai pěkně stabilní i v rychlejších zákrutách, zůstává i spíše tvrdší naladění odpružení – když se couráte, víc to drncá, lepší je trochu svižnější pojetí jízdy, kdy tlumiče více zatěžujete. Pro tyhle kratochvíle přijde vhod opravdu příjemná jízdní pozice pro stání vestoje, a i když je M565 hlavně pracant s poměrně širokým sedlem, nemáte pocit, že by vám to při přiměřeně tvrdém sportování překáželo. Samozřejmě že na offroadové závody existují lepší stroje, ale v nějakém tom opuštěném lomu nebo na uzavřené dráze se dokážete vyblbnout solidně. Brzdy mají odpovídající účinek, ani nekoušou, ani nejsou jen do počtu. A super je samozřejmě ten posilovač.

Jenže jak už jsme říkali, Linhai M565L EPS je především pracant, kterého si pořizujete k baráku nebo rovnou farmě. Vypadá pěkně, je solidně zpracovaný (já bych uvítal akorát lepší ochranu zevnitř proti blátu, hlavně pro elektrická vedení) a má skvělou základní výbavu – nosiče, vzadu úložný prostor, byť právě kvůli nosiči trochu hůře přístupný, homologované tažné, rámy, litá kola se značkovými pneumatikami, LED světla, dálkově ovládaný naviják, kryty páček, komfortní sezení spolujezdce… A jestli bych za něj dal o tu desítku víc než za M550L? Bez mrknutí oka. Jen bych se musel chvíli rozmýšlet, jestli tedy „traktorovou“ T3b, nebo „motorkovou“ EU4, a potom jestli černou, červenou nebo pískovou – testovaná bílá už není v nabídce. Asi bych šel do té pískové. Co vy?