Text: Honza Zajíček | Foto: Jiří Jevický | Datum: 29.11.2019 | Zobrazeno: 6533×
Řada Blade je u taiwanského výrobce TGB stálicí a stejně tak už se dá mluvit i o dvouválcovém litru. Ten se pro letošní rok dočkal řady vylepšení, která nejsou jenom povrchová čili vzhledová, ale i technická. Vzali jsme ho proto vyvětrat, abychom zjistili, jak moc mu omlazovací kúra prospěla.
Spíš než na nějakou revoluci a zlepšování maximálních výkonu se inženýři v Taiwanské zlaté včele (TGB – Taiwan Golden Bee) soustředili na pilování detailů a na zvýšení spolehlivost. Jenže tím prvním, co člověku padne do oka, je exteriér čtyřkolky a i ten udělal oproti svému předchůdci pořádný krok kupředu. Tedy musíte k novince přicházet zepředu, pokud jdete směrem od brzdových světel, bude to s rozeznáváním modelového ročníku výrazně horší, protože zadní partie zůstávají identické. Pohled z profilu už ale leccos naznačuje a při pohledu zpředu se pak nové linky projeví v plné kráse. Jiná maska, úzké světlomety a celkové jednodušší linie ve finále propůjčují čtyřkolce agresivnější vzhled. A když na tu masu s provozní hmotností 451 kilogramů koukáte z podhledu, budí to vážně respekt.
I když se může na první pohled zdát, že jsou to změny čistě vzhledové, tak jsou také funkční. Snadno rozeznatelný výraz dávají kolce především matrixová světla s LED technologií. Sice jsme během krátké vyjíždky nemohli vyzkoušet jejich svítivost v noci, ale je veřejně známé tajemství, že tradiční žárovky LEDkám nesahají ani po kotníky. Kdo často pracuje v zimě až do tmy nebo se vydává na dlouhé výlety a expedice, tohle určitě ocení. Úplně nově tvarovaná mřížka také zostřuje výraz inovovaného quadu a i ona má svůj funkční význam. Dá se snadno odmontovat, takže se majitel rychle dostane k chladiči při jeho čištění. Do třetice je tu pak jinak tvarovaný ochranný rám. Jeho vrchní trubka už není před čtyřkolkou, ale končí tak nějak napůl pod přední maskou a od ní už jdou spodní trubky rovnou k přední nápravě, zatímco u předchozí verze se obtáčely kolem spodního nárazníku pod maskou. Benefit nového řešení je jasný – vyšší nájezdový úhel.
Ještě důležitější je ale to, co se událo pod kapotami. Co je dobré, do toho není potřeba sahat, takže základ se dvěma válci do V zůstává stále stejný, dokonce i se stejnou specifikací - objem 997 kubíků, výkon 83 koní v 7000 otáčkách. Přesto má ale i on drobné vylepšení, když ojnice sedí nově na jehlových ložiskách s japonským původem. Dále se pracovalo jak nad motorem, kde našlo své místo vstřikování od francouzského výrobce Synerjet, tak hlavně za ním. Revizí prošel celý variátor, který má odolnější konstrukci a mimo jiné používá také řemen od značky Mitsuboshi. A ať vás vůbec nenapadne smát se tomu jménu, protože tahle japonská speciálka na řemeny všeho druhu letos slaví 100leté výročí! Podobné změny, na první pohled nijak výrazné, na druhý o to důležitější, se objevují i na podvozku. Ramena mají nové odolnější uložení a jejich pohyb tlumí nitrogenové tlumiče EVO, které ale známe už z EVOluční verze předchozí generace. Technický briefing máme za sebou, tak šup do sedla!
Při usednutí za řídítka mě hned trkne pocitově o něco širší stavba mezi kotníky než je člověk běžně zvyklý. Litrový dvouválec se zkrátka někde projevit musí, ve finále to ale nevidím jako žádné mínus, spíš je to charakteristický znak velkého quadu. Velkého musím zdůraznit, protože je to vážně kus železa. Je to i hodně prostorný koráb jak pro řidiče, tak díky prodlouženému rozvoru i pro spolujezdce, o kterém vlastně vůbec nevíte. Naštěstí se díky obrovské opěrce zad a velkým madlům nemusíte bát, že ho někde po cestě zapomenete. Pracovní prostor řidiče bude všem majitelům předchozích generací důvěrně známý, tady je vše při starém, včetně digitálního budíku. Vše je jak má být, ovladače jsou dobře po ruce a displej se pěkně čte. Tady není co řešit, takže startuji, řadím H a vyrážím.
Přes velký objem a výkon mě hned při rozjezdu příjemně překvapí měkká a čitelná dodávka výkonu, které jsem se předem trošku bál. Přeci jen je to litrový dvouválec. Bylo to ale zbytečné a i během ježdění v technických pasážích jsem s ním neměl nejmenší problém, dávkoval se fakt krásně. Do nohou, které jsou vážně jen pár centimetrů od motoru, jsou cítit lehké vibrace. Ty bijí v rytmu dvou válců, takže můžou být pro jezdce zvyklého na jednoválec trochu nezvyklé, ve finále ale nejsou nijak nepříjemné a za chvíli o nich člověk ani neví. Zvlášť když plyn zmáčkne nadoraz a zjistí, co těch 83 koní se čtyřkolkou dokáže. Na jednu stranu to není nic zběsilého, co by i nezkušeného pilota vyděsilo, na druhou stranu to ale skoro půl tunu materiálu umí rozhýbat velmi svižně až k 90 kilometrové hranici, kterou má kolka vyznačenou na zadní značce. A věřte, že by v klidu jela i dál, kdybychom mohli a měli na to dostatek prostoru.
Velký podíl na jistotě a čitelnosti má dlouhý rozvor, ale ani ten v rychlostech nad 80 kilometrů na silnici nezachrání chování špalkových gum. Tady to chce jemnou práci s řídítky a čtyřkolku pevně držet v rukou, protože umí pěkně zavrtět boky. Pokud ale budete citlivý a při jízdě budete používat hlavu, dočkáte se opět jen naprosto čitelného chování, které nevyděsí. Tuhle věc ale určitě nekonstruovali pro dojíždění po silnici, takže hups na polňačku.
Tank. Nepřemožitelný tank. To se mi vybaví, když letím mimo zpevněnou cestu. Velikost a váha, tyhle dvě veličiny mají svou nezanedbatelnou roli v jistém chování, jenže kdyby nefungoval podvozek, bylo by to prd platné. Tlumiče EVO si plní své povinnosti na jedničku, čtyřkolka se krásně a jistě vede a na běžné polní či lesní cestě se zkrátka ani nezapotí. Vlastně nemá ani moc význam si stoupat do stupaček, stačí se jenom nechat vézt. Když přitom bude člověk odvážný a uvidí, kam jede, rychlost nebude moc vzdálená od té silniční. Jen pozor, aby nepřišla náhlá potřeba brzdit. Blade sice mohutně brzdí motorem, takže většinou brzdy ani nijak extrémně nepotřebujete, když už ale na ně dojde, tak by mohly být silnější. Vzhledem k výkonům, kterých litrový dvouválec dosahuje, si troufnu říct, že o dost. Občas je to totiž ve stylu „brzdím vším, co mám a doufám“. Když s tím ale člověk počítá, dlouhé výlety a expedice nebudou rozhodně problém.
Dlouhá stavba a celková mohutnost čtyřkolky se samozřejmě projeví když začne lesní porost houstnout. To je jasné a musíte se s tím smířit. Když s tím budete počítat, tak zase nebude moc věcí, které by vás zastavily v rozletu. 83 koní výkonu vás dostane skoro všude, posilovač řízení s proměnným účinkem vám pomůže udržet v kondici vaše ruce, a to ještě pořád máte v záloze dva uzamykatelné diferenciály. Do této doby jsem si vystačil s pohonem 2x4, jen když jsem parkoval na kořen kvůli focení, zapnul jsem zadní diferák. Přišly ale i větší špeky, přejezdy vyschlých potůčků, struh, krátké, ale zato prudké výjezdy, a tam už se o slovo přihlásil pohon 4x4, výjimečně i uzávěrka předního diferenciálu. To už je naprosto logicky znát větší odpor řídítek, do té doby si s nimi ale jenom hrajete. Vlastně jediné, co se v těchto trialových pasážích dá kolce vytknout je nájezdový úhel. Ten je sice oproti předchůdci lepší, přesto se našlo pár situací, kdy se přední rám opřel o hlínu. Komu nevadí, že bude jeho kolka ošoupaná od používání, ten s tím dokáže žít, ostatní si musí dát trošku větší pozor.
Jinak se tenhle dříč nezalekne téměř ničeho a upřímně si moc nedovedu představit běžnou situaci, která by ho zahnala do úzkých. To už musí být opravdu špatný povrch s nulovou trakcí a extrémním terénem. Pro tyhle případu je v základní výbavě vodotěsný naviják, takže se není vážně čeho bát. Když už jsem u té výbavy, na Bladu najdete za svých 249 990 korun dva nosiče, 14palcové hliníkové ráfky s pneumatikami Maxxis Bighorn, chrániče řídítek nebo třeba 12v zásuvky na palubě. Jedna je v bočních plastech, druhá schovaná v pravé přihrádce. Její otvírání by tedy mohlo být vyřešené o kus lépe. Tváří se ale aspoň voděodolně.
Nový Blade je stroj, který se rozhodně těžké práce nebojí a dokáže jí udělat hodně. Není to čtyřkolka čistě pro zábavu plnou driftů a skoků, na to je moc dlouhá, těžká, ale proto si ji ani nikdo kupovat nebude. Spíš na práci a na dlouhé výlety, při kterých člověk nemusí řešit, kudy pojede. Drobná vylepšení, která nový stroj dostal do vínku, jsou určitě přínosem, i když se při samotné jízdě zas až tolik neprojeví. Jízdní vlastnosti měla už předchozí generace vytříbené, takže se inženýři mohli soustředit na zvýšení spolehlivosti a odolnosti, což prověří až čas a najeté kilometry. Ty budou každopádně v sedle TGB BLADE 1000i LTX EPS 4x4 o pohodě, pohodlí, rychlosti a radosti.
20.02.2024, Redakční testy
Litrový dvouválcový Blade už je v nabídce TGB nějaký ten pátek, a protože to je slušná mašina, není třeba nic zásadně mě...
20.02.2024, Redakční testy
Litrový dvouválcový Blade už je v nabídce TGB nějaký ten pátek, a protože to je slušná mašina, není třeba nic zásadně mě...
21.07.2023, Redakční testy
Kategorie šestistovkových čtyřkolek je obrovsky nabitá a jsou to vlastně ty nejlepší a nejsilnější jednoválce. My jsme v...
02.07.2020, Redakční testy
Šestistovkový Blade následuje svého velkého litrového bratra a přichází pro letošní sezónu s drobnými úpravami. Jednou z...
Dnes, Redakční testy
Tak rychle se nemění ani vlády v době politických krizí, s jakým tempem přichází značka Linhai s novými top modely. Zkra...
20.06.2024, Redakční testy
Je to čtyři roky, co na trh přišel největší jednoválec od CFMota, model X625. Ten přebral žezlo od pětistovky a v loňské...
29.05.2024, Redakční testy
Rychlost, s jakou Číňané mění své modely, nás Evropany nepřestane udivovat. Přijde mi, že každý rok jezdíme k ASP Group,...
První jízda na třetí generaci dvouválcových Gladia...
Segway AT5 L EPS Limited: Nebezpečná konkurence ve...
Linhai 650L EPS Promax 4x4: Nová vlajková loď
Copyright © 2008-2024 Quadmania.cz, Kontakty – ISSN 1214-7125 – RSS kanál Loga Quadmania.cz ke stažení, V:0.94s