QuadMania.cz

K testu nám byla dovezena osvědčená třístovka Tomahawk, která kromě namontovaných blasterů byla naprosto v sérii, tedy s černou plechovou koncovkou a svodem. Ta po startu sice něžně ševelí, ale bohužel tím v sobě dusí taky tolik potřebné koníky, kteří skrz restrikci na koncovce nemají kudy ven. Třístovka se sériovým výfukem sice nejede špatně, ale chybí jí především výbušnost. O tom se přesvědčuji záhy na jedné z dlouhých rovinek milovického tankodromu, kde se mi daří tříkilo dotlačit až k devadesátce, ale trvá to opravdu dlouho. Námi testovaný kousek navíc jeho majitel používá především k přemísťování po silnici, kde je občas potřeba předjet auto a akcelerace je dost důležitá. Silniční nastavení je patrné i na podvozku, který jde hodně tvrdě, na druhou stranu se se čtyřkolkou dá dobře jezdit po dvou a krásně se trhá do driftů. Jako další test kromě rovinky jsem si vybral jízdu po zadních. U třístovky je třeba samozřejmě zařadit pomalý chod a kleknout si na zadní sedačku, což zaručuje zvednutí předku do vzduchu, ale není to ono, motoru se moc nechce a na dlouhé jízdy po zadních to není. Vracím se k mechanikovi, který během pěti minut přehazuje koncovky. Chvíli ale před námi leží oba dva systémy vedle sebe a rozdíl je patrný. Na laděném výfuku je nádobka pro zachování krouticího momentu a celý svod je samozřejmě vyveden v nerezu. Místo plastového krytu u levé nohy je tu karbonová náhražka, která vypadá opravdu moc pěkně. Celý systém je vyvinut přímo pro tuto třístovku, takže by měl mít ideální délku i parametry, samotný svod je totiž často stejně důležitý jako samotná koncovka. Tu si může jezdec objednat podle barvy svého stroje, tělo je vždy nerezové a na konci najdete probarvený karbon, v našem případě červený, můžete objednat i další barvy a duhově zabarvený nerez. Montáž je na první pohled opravdu jednoduchá a podle mechanika jí zvládne i opravdový laik. Vše je dotaženo a připraveno, oblékám se a startuju třístovku na druhou jízdu, motor naskakuje okamžitě a hodně mě překvapuje zvuk. Ten je hluboký a motor najednou zní minimálně jako půllitr, po přidání plynu mě ale nepřekvapil žádný jekot, ale stále příjemné bublání. Už přidání plynu na neutrál je znát, že motoru se lépe dýchá a vytáčí se podstatně volněji než se sériovou koncovkou. Po zařazení a prvním rozjezdu mě překvapuje úžasný točivý moment už od nejnižších otáček, což byl jeden z cílů při výrobě tohoto výfuku. Špičkový výkon se ve výsledku o moc nezvýšil, ale jeho průběh je se Sharonem dokonale hladký a mnohem hutnější než se sériovou koncovkou. Při prvním testu na rovince se nestačím divit. Maximálka se o moc nezvýšila a usadila se na hodnotě lehce pod stovkou, co je zajímavější je čas, za jaký se na ní dostanete, neměli jsme k dispozici žádné přesné měření, ale k dosažení stejné rychlosti jsem potřeboval cca o třetinu kratší vzdálenost než se sériovou koncovkou. Celkově se hodně zlepšila i reakce na plyn, kdy nemusíte mít páčku stále na doraz, ale s plynem se dá mnohem lépe pracovat. To dokázal i druhý test jízdy po zadních kolech. Po zvednutí předku si jezdec může v klidu přidáváním a ubíráním plynu regulovat míru náklonu, vše ale zůstává díky linearitě průběhu hodně předvídatelné. Celkově je tedy laděný systém pro Access rozhodně velkým plusem, za 8 650 korun dostanete koncovku v krásném designu, který si navíc můžete sami zvolit a především kompletní laděný svod z nerezu, který je optimalizovaný pro dobrý průběh výkonu. Celý komplet si navíc dokážete bez problémů sami namontovat. Nezanedbatelná je samozřejmě i hmotnost samotné koncovky.