Hlavní hvězdou dne byl úplně nový model
Yamaha YFM250R, který zájemcům otevírá dveře do světa sportovních quadů. Pět exemplářů této novinky doplňovaly pro srovnání ještě starší model Yamaha YFM350R a vysloveně závodní záležitost Yamaha YFZ450. Z nabídky
pracovní sféry byly připraveny čtyřkolky Yamaha YFM 350IRS Grizzly, Yamaha YFM 450FA Grizzly, Yamaha YFM 700FWAN Grizzly a jako třešnička na dortu ještě vozidlo kategorie Side by Side z označením
Yamaha Rhino 660 4x4, homologované pro provoz na pozemních komunikacích. Hned si s Vláďou rozdělujeme, kdo bude na čem jezdit - Vláďa otestuje
sportovní modely, já se soustředím na recenze
pracovních ATV, které najdete v
další části článku.
Yamaha YFM250R
Jak psal Filip, hlavní hvězdou dne byla Yamaha YFM 250R. Sloganem nového přírůstku už tak početné quadové rodinky se třemi ladičkami ve znaku je „
Something Else“. Parametry se řadí do sportovních čtyřkolek. Jestli se YFM 250R někde bude cítit nejlépe, tak to bude hlavně na rychlých tratích - novou čtyřkolku odlehčenou na pouhých 142 kg pohání čtyřtaktní vzduchem chlazený jednoválec s manuální 5-ti stupňovou převodovkou. Přední odpružení dvestěpadesátky tvoří nezávislá
A-ramena se zdvihem 190 mm, vzadu je použita centrální pružící jednotka bez přepákování se zdvihem 200 mm. I přední brzdy dokládají sportovní ráz stroje, třmeny si propůjčil z quadu Grizzly 700 a kotouče ze sportu YFZ450. Zadní brzda je převzata ze třistapadesátky. Co se designu týče, novější quady Yamahy převzaly vzteklé úzké světlomety ve stylu R1 a díky tomu vypadají nádherně agresivně! V Lešanech na nás čekaly všechny dostupné
barvy - takže na fotkách potkáte modrou, černou, šedivou s vínovým rámem a přední „kapotou“ a konečně extra černo oranžovou barvu, určenou pouze pro speciální edici 2008.
I když po prvním kole stejně všechny stroje dostaly barvu zasychajícího bahna... Tolik základní představení hlavní novinky YFM 250R, teď už je čas osahat dvěpade pěkně na živo. U naleštěných kousků na startu se ihned vytváří hlouček. Asi největším překvapením je
velikost. Když stojí zaparkovaná vedle obrovských pracovních mašin, je řekl bych hodně malá. Probíhá mi hlavou, jak jen se na ní čahoun Filip asi složí? A jak se to projeví na stabilitě za jízdy? To už moje dumání přerušuje rozjezd do zaváděcího kola s instruktorem. Už v prvních metrech mě drobná čtyřkolka překvapuje stabilním a jistým
podvozkem. Motor si vede taky slušně. Ještě kousek a budeme moci kroužit každý sám.... Pouštím se do prvního „ostrého“ kola. Hlavou se mi honí pořekadlo: co je malé, to je hezké. Doplnil bych to ještě slovem
hravé. Přesně tak se dvestěpadesátka za jízdy projevuje. Zábavy nabízí víc než dost, stabilní podvozek dovoluje prolétnout rozbité úseky různorodé trati slušnou rychlostí bez větších problémů.
Motor je ale nutné držet ve vyšších otáčkách, jelikož objem 250 ccm ho neřadí mezi velkoobjemové buchary se silným spodkem. Do zatáček je potřeba poslat YFM 250R pořádně pod plynem a
vysednout, co to dá. Quad jde za odměnu okamžitě do ovladatelného driftu, který mi pod helmou ihned vykouzlí nadšený úsměv!
Za jízdy si ani chvíli neodpočinete. Yamaha YFM 250R stále vyžaduje intenzivní práci tělem, i když mám pocit, že na ní chvílemi lítám jak hadr na holi. Ale ve stoje je to hračka a také motokrosová pasáž jí dělá dobře. Když se však prolétnu ve vyšší rychlosti vzduchem, návrat na zem doprovází klapnutí dorazů. Při
dopadu také postrádám přítomnost v terénu tolik důležitých nášlapů v sériové výbavě, jsou k mání pouze za příplatek. Jak tak následuji jezdce před sebou, najednou zmizí v jámě a ztrácí se v hnědém gejzíru bahna. Tak tohle místo si budu pamatovat, tady to chce brodit pomaleji. Jenže za hodinu se ve výjezdu z brodu
vyhrabou koleje a mám problém výjezd zdolat. Jsem skoro na vršku a dvěpade se pověsí na břicho. Na potřetí se zadaří. Ještě projet posledních pár zatáček plynulým driftem, několik skoků a jsem v cíli. Parkuji YFM vedle stejně bahnem zahalených sestřiček a ujasňuji si první dojmy - dokonalý podvozek a super stroj především pro začínající čtyřkolkáře se
sportovními choutkami, která ale má co nabídnout i zkušeným jezdcům. Během odpoledne jsem si na ní dal ještě několik kol a jen těžko se mi s ní loučilo.
Yamaha YFM350R
A je tu příležitost pro přímou konfrontaci třistapadesátky, která už nějaký ten pátek brázdí terény, s dvěstěpadesátkou, co ještě před nedávnem zaměstnávala inženýry u rýsovacího prkna. Nedá se přehlédnout velký kontrast velikostí. Třistapadesátka je o hodně
větší konstrukce než mladší sestra. Při natočení motoru se také projeví větší objem motoru hlubokým pobrumláváním linoucím se z koncovky výfuku. Řadím jedničku, míjím startovní čáru a v prvních úsecích tratě se seznamuji s vlastnostmi Yamahy YFM 350R. Rozdíl mezi novou dvěpade a touto mašinou je značný - pár desítek kil navíc o sobě dává vědět.
Výška sedla nad zemí je o něco větší, takže těžiště stroje se posunulo směrem nahoru. Rázem je potřeba hledat nový styl jízdy, který bude této těžší čtyřkolce sedět. Projet zatáčku plynulým driftem vyžaduje větší úsilí a přemlouvání. Lehkost a jistota, kterou jsem zažil na podvozku dvěstěpadesátky, u Yamahy YFM 350R poněkud postrádám. Naopak větší výkon motoru je znát. Prudší výjezdy zdolávám s klidem a bez většího vytáčení motoru. Po několika okruzích si s těžkopádnější třipade začínám rozumět a i na ní si jízdu vychutnávám až do úplného vysílení rukou.
Yamaha YFZ450
Po krátkém odpočinku a hlavně vyčištění brýlí vyrážím opět do boje. Rád bych se podíval na zoubek nejostřejší závodní čtyřkolce YFZ450. Stojím u ní a pomalu se připravuji na první zkušenosti v sedle
závodní čtyřistapadesátky. Ještě při výjezdu do prvního kola na mě mechanik volá, ať si dám pozor, že je opravdu ostrá. Kývám hlavou a ani chvilku nepochybuji. Hned v prvním kole oceňuji dokonale jistý a tuhý podvozek, který hravě spolkne každou nerovnost rozježděné trati. Žádný problém nedělají čtyřipade ani vyjeté
koleje, které začínají být stále hlubší. Surový výkon motoru, kterým YFZ450 disponuje, mě naprosto fascinuje. Jeho zvuk ve vyšších otáčkách bych přirovnal k řvoucí šelmě, na rozdíl od příjemného předení motoru YFM 250R. S
plynovou páčkou se musí zacházet s citem, protože okamžitá a prudká akcelerace závodní čtyřkolky docela trhá za ruce.
Právě díky tomu ale je řízený drift úplnou hračkou. Při výjezdu ze zatáčky stačí brnknout o plyn a už se řítím po boku ven. Naprostá paráda! Ovšem jen za předpokladu, že plyn včas zaklapnete nebo to rychle srovnáte řídítky, jinak se v kalupu otočíte čelem vzad. V sedle čtyřistapadesátky si nejvíce užívám závěrečnou pasáž trati plnou
motokrosových prvků, které jí prostě sedí. Právě tady vynikne výborný podvozek, ostrý motor i dobře fungující brzdy. Yamaha YFZ450 se pro mě stala víc než milým překvapením. Možná proto, že jsem se jí na začátku bál a ona mi ukázala, že není až tak zlá potvora.