QuadMania.cz

Yamaha přichází se zajímavými modely, které opět přinášejí stylové pojetí designu a ani u Raptora 700 tomu není jinak. Nicméně proti předloňské radikalizaci vzhledu se letošní model až tak moc neliší a zásadní změny vzhledu by se daly spočítat na jedné ruce. Kde jsou ty doby kdy nás Yamaha u Raptora šokovala například obměnou hlavní masky? Na druhou stranuje je tady však nový fenomenální model sportovní UTV - YXZ1000R.
Stříkačková Yamaha je doma ve všech nejrůznějších podmínkách, výškách i teplotách. Novinku jsme otestovali pěkně od podlahy na několika Rally závodech, ale i při klasických vyjížďkách (na fotografiích tak oproti sériovce uvidíte: rozšíření, roadbook, plexi, větší pneumatiky, trhačku, nášlapy, tlumiče Protlum, jiná řídítka...). V případě Raptora hraje prim motor, Yamaha zapracovala na hlavě, pístu, časování vačky i palivových mapách pro vstřikování. Modifikace vyústila ve zvýšení kompresního poměru z 9,2:1 na 10,0:1 a i když výrobce tradičně neuvádí hodnoty, tak upozorňuje, že vyšší je i výkon a to o rovných 10 % což by mělo být o pět koní víc než u minulého modelu. Pocitově je tu mírný nárůst síly znatelný, hlavně při rozjezdech je živější a hravější. Yamaha dbá vždy na dobrý průběh motoru, ani nový Raptor nevybočuje z řady.

Doba plastová:

Yamaha jako by odlehčovala a to co bylo hliníkové/železné je nahrazeno plastovým provedením. To se týká například držáků světel, ale také sedadla - tady se kompletně odlehčovalo, postrování je vybranější. Kupodivu to nemá vliv na delší cesty prosezené v sedle, jen vás při vysednutí nesmí Yamaha nakopnout z boku, jinak hodně rychle pocítíte jak jsou tvrdé okraje. Plastové patky jsou dostatečně veliké a prostorné, noha ze stupaček nesklouzne a když je potřeba se zapřít do patek, prostoru je tu dost. Přední plastový nárazník je opět beze změny, což je velká škoda, přece jen by se na Raptora hodil robustnější nárazník, který by lépe ochránil ramena. Je pravda, že pořizovací cena by si pár vytunění opravdu zasloužila, třeba jen nárazník s nášlapy s pěkným vygravírováním od Yamahy. Další změnou je vnitřní část hrdla nádrže, ta je sice ve stejném místě, ale vnitřní uzpůsobení je užší a klasický narážecí kanistr do nádrže nenaimplantujete (pakliže nemáte speciální nástavec).

Tak jak?

Sací vačka dostala nový profil, nový je tu také i píst a řídící jednotka, která dostala jiné mapy pro vstřikování i zapalování. Hlava má nově už jen jeden výfukový svod i jednu koncovku výfuku a třeba systém přisávání čerstvého vzduchu do výfuku pro čistější spaliny (Yamaha má tak nižší spotřebu benzinu cca o 8 %). V praxi jsem nižší spotřebou benzínu až tak nepocítila, v přímém porovnání se starším modelem jsme najeli takřka stejný počet km, a to jsme za to tahali oba dva v podstatě stejně. Na nádrž jsem v průměru najela něco okolo 110 km.  Nový Raptor obdržel pozměněnou přední nápravu, trojúhelníková ramena jsou oproti minulému modelu pevnější a nechají si víc líbit, zato nové osazení zadním tlumičem model sestupuje o pár levelů níže. Zadní tlumič je sice plně nastavitelný, ale v porovnání se staršími poctivými variantami tento tlumič zdaleka nedosahuje jejich kvalit.
Rozmanitý terén během ročního testu mi nabídl celou škálu enduro výjezdů, místy jsem doslova šplhala po jednom kole, a ani v trialu se sedmistovkové enduro neztratilo (oproti 450 je průběh motoru klidnější a nemusím do výjezdů nalítávat v rychlosti), ale pro lepší stabilitu stroje doporučuji rozšíření, klasické úzké provedení odskakuje a neodpustí mírné prohřešky. Ohledně vyvážení si náš testovaný Raptor vedl opět na výbornou, ač se jedná v uvozovkách o velký, robusní motor, tak si s Raptorem dělám co chci. Když potřebuji cokoli vyřešit stačí lehké vrknutí plynu a Yamaha se vzepne na zadní, nebo se vyšle do kontrolovaného smyku. Při jízdě na MX trati se s Raptorem hodně nadřu, je to velké kladivo co umí utlouct, přece jen je to CC speciál..
Ten kdo od sedmistovky očekává burácivý zvuk z výfuku, tak bude velmi zklamán. Sériovka si jen tak tiše ševelí, a ti kdo nepoznaji sedmistovku se vás budou neustále ptát, co že to máte za obsah. Brzdný systém je adekvátní, tady neni co vytknout, brzdy nevadnou, nejsou tvrdé a nekladou odpor i když jsou v zápřahu po celý den. Při sundání kotoučů je znatelné odlehčování, oproti starým modelům se opět šetřilo na materiálu. Po drobných úpravách Yamaha žehlí nerovnosti dost dobře, k tomu také napomáhají o palec větší přední pneumatiky. Ohledně servisních intervalů tady Yamaha chytá kladné body, přece jen se jedná o Cross Country speciál, který rád chroupe kilometry.

Redakce časopisu Quad Raptora shrnula takto:

• Buchar od tří ladiček: Yamaha stvořila celou řadu legendárních čtyřkolek, které se buď dodnes vyrábí, nebo je dodnes hojně potkáte v terénu. Raptor je ten první příklad. Nikdy neměl být klasickou krosovou sportkou, ale cross-country má vyloženě v genech.

Vedle dvoutaktní Banshee 350 to chtělo mít v nabídce i něco méně divokého a víc využitelného pro běžné projížďky, cross-country apod. Od roku 2001 to tedy dostal na starost právě Raptor (například sportovní YFZ 450 přišla až o tři roky později), tehdy vybavený motorem z endura XT 660 o zdvihovém objemu 660 ccm. Velký jednoválec se suchou vanou měl tou dobou za sebou už bohatou historii sahající až do sedmdesátých let, o prověřenosti pohonu tak nebyla diskuse. Zásadním znakem tohoto motoru je pětiventilová hlava válce, kterou Yamaha začala tlačit už v osmdesátých letech. Tady ovšem na rozdíl od čtyřválcových motorů řady Genesis stačila jedna vačka v hlavě (SOHC) a ventily ovládané vahadly (lze jim díky tomu jednoduše seřídit vůli pomocí šroubků na vahadlech). Motor plnil duální karburátor Mikuni BSR33 a v převodovce se dalo najít pět kvaltů plus zpátečka.

• Rám klasické koncepce nepřekvapí – ocelový svařenec s odmontovatelnou ocelovou podsedlovou částí a hliníkovou zadní kyvkou, vpředu běžná lichoběžníková náprava.

Doba byla jinde, a tak první zásadní upgrade přišel po pěti letech – motoráři převrtali válec o 2 mm, čímž se dal použít větší píst o průměru 102 mm. Při zachování zdvihu 84 mm se zdvihový objem jednoválce dostal na 686 ccm a čtyřkolka změnila označení YFM 700R Raptor. Co je ale zajímavější, je přepracování hlavy, která přišla o jeden ventil, a stala se z ní klasická čtyřventilová. Další zásadní novinkou bylo nahrazení karburátoru vstřikováním – tentokrát Yamaha sahala do vlastních zdrojů a použila systém Yamaha Fuel Injection (YFI) s průměrem difuzoru 44 mm. Výkon motoru se sice oficiálně neudává, ale měl by být cca 45 koní.
Japonci vzali přestavbu z gruntu, a proto došlo i na vylepšení rámu – základ zůstal až na drobná vylepšení stejný, ale podsedlovku ukovali z hliníku. I tak ale sedmistovka přibrala na váze asi 10 kilo. Novými, ještě pružnějšími kapotami to ale asi nebylo. Spíš se na tom podepsala delší kyvka (o 3,5 cm) i celkové rozšíření stroje asi o 7,5 cm. Proti 660 dostala sedmistovka i podstatně lepší brzdy – jednopístkové přední třmeny nahradily větší dvoupístky s delší destičkou.

Změn nemnoho

Postupně ještě během let docházelo k drobným změnám Raptora 700, ale nic zásadního se už neudálo. Modelový rok 2009 znamenal třeba digitální přístrojovku nebo lepší tlumiče. Nejvíc toho bylo před dvěma lety, kdy přišel pro modelový rok 2013 přepracovaný design i celá ergonomie. Z technických detailů je zajímavé nahrazení kluzných ložisek vahadel rozvodu jehlovými, čímž mělo dojít k redukci tření až o 50 %. Zadní brzdu převzal Raptor 2013 rovnou ze sportovní YFZ 450 a je to nově dvoupístek místo původního jednopístku. Digitální displej v rámci úspor ale z mašiny tentokrát zase zmizel.
Poslední změny přichází letos pro nadcházející rok, kdy například výrobce udává desetiprocentní nárůst výkonu (což by znamenalo cca 50 k) – opět tu je přepracovaná hlava - komprese se zvýšila z dosavadních 9,2:1 na 10:1, sací vačka dostala nový profil (s otevřením v intervalu 56°). Nový je pro modelový rok 2015 i píst, ECU dostala jiné mapy pro vstřikování i zapalování. Ale ani to není všechno. Došlo i na druhý konec – hlava má nově už jen jeden výfukový svod i jednu koncovku výfuku a třeba systém přisávání čerstvého vzduchu do výfuku pro čistější spaliny (díky tomu stále ještě není potřeba katalyzátor). Protože spolu s novou palivovou mapou přichází i efektivnější systém přerušení dodávky paliva při deceleraci, tak Yamaha slibuje o 8 % nižší spotřebu benzinu.
Yamaha slibuje i změny na přední nápravě – nové jsou horní trojúhelníková ramena (z pevnější oceli namísto dřívějších hliníkových). Modely Special Edition dostaly nové odpružení, pro standardní YFM700R to je jen nový zadní tlumič. Poslední změnou jsou o palec větší přední pneumatiky – nově mají rozměr 22x7-10 palců.