QuadMania.cz

Prvně jsem jezdil na Venture 700. Příjemný dvoutaktní stroj, který díky širšímu a delšímu pásu si v akceleraci nezadal se silnější RX-1. Samozřejmě jen do určité rychlosti. Každopádně se jedná o stroj, který je krásně stabilní a dobře se mu vede i v hlubokém a sypkém sněhu, kde se tolik nezahrabával. Pro spolujezdce vzadu je připevněno opěradlo a i zvláštní opěrky nohou, proti smeknutí na řidiče. A toto je opravdu důležité, jelikož účinnost kotoučových brzd je u všech modelů velmi slušná. Další „povoz“ byla dvoutaktní střela SRX 700, která sice nebyla tak silná jako RX-1 ale zato ovladatelnější v zatáčkách a snadněji (nevím proč) se dala uvést do smyku. Vzhledem k příznivé hmotnosti se dala lehce vyvažovat v zatáčkách a tedy průjezdy jimi byly podstatně rychlejší a zábavnější než na druhých dvou strojích. A pro toho kdo to uměl, nebyly ani ukázkové drifty problém. Je to vážně nářez, když vidíte jak se tato věc valí pásem napřed ze zatáčky a za ní odletují mraky sněhu. Výborná záležitost tenhle skútr…a byl by to horký adept na „ustájení“ v mé garáži. Dalším k dispozici byla již výše zmiňovaná RX-1. Ano…..to je ono…pokud se jízdních výkonů a vzhledu týče. I technologie použité na tomto stroji jsou ty nejlepší, jaké jsou v současné době k dispozici. Už koncovky výfuku vyrobené z titanu a spousty motorových dílů z magnézia mluví za vše. A zcela vážně je také možné říci, že RX-1 patří také mezi nejlepší skútry vůbec ve své kategorii. Je také průkopníkem čtyřtaktní technologie v tomto oboru. Yamaha se musela poprat se spoustou s tím spojených technických problémů, které se jí podařilo však vyřešit a výsledkem je právě RX-1.
Posuďte…zrychlení 0-100 (opravdu jen odhadem) pod 4 vteřiny. Jen díky velkému výkonu na pásu se v sypkém sněhu snadněji zahrábne a to platí i při startu, kdy po něm v ujetém sněhu zůstane rýha hluboká kolem 15ti centimetrů. Maximálka je dle majitelů kolem 200Km/h, což jsem sice neviděl, ale potvrdit mohu, že na zhruba čtyřset metrové rovince nebyl naprosto problém dosáhnout rychlosti 160kiláků v hodině a ještě před koncem zastavit. To celé na mírně zvlněném povrchu. Řeknu vám….je to hukot…fakt... I při skocích se RX-1 chová dík skvělému pérování, dvojitému lichoběžníkovému zavěšení se zdvihy 229 mm vpředu a zavěšení Mono-Shock a 292mm vzadu (téměř jako krosová motorka) zcela korektně… A při trošce snahy a „pevnému“ podkladu se dala postavit i na „zadní“. Jen do zatáček se muselo opatrněji, jelikož snaha o převrácení zde byla trošku větší než u předchozího stroje. Ovšem zase se dalo docela dobře jezdit „po dvou“ a to i ve dvou (malý roztomilý batůžek vážně nebyl překážkou). Celkový souhrn vlastností je tak vynikající, že by tento stroj dostal před předchozím v mé garáži přednost. Všechny stroje měly vyhřívané rukojeti a páčku plynu, což při zimním provozu zdá se býti velmi užitečné a též zpátečka není zrovna od věci…
Jak dne přibývalo a my si skútrů všichni užili do sytosti, byla přivezena čtyřkolka Grizzly. Stroj sám o sobě je velmi pokrokový, používá nezávisle zavěšená všechna kola, elektricky přiřaditelný přední náhon, redukci a stejně jako sněhové skútry odstředivou spojku a plynulou změnu převodu variátorem. Všechny tyto věci z něj dělají nezdolného hltače všeho nesjízdného, blátivého, dalekého…atd. Ovšem co ho dělalo mnohem zajímavějším, byly místo kol namontované sněhové adaptéry s pásy, které styčnou plochu zvětší na 1,3m čtverečního, což je více než u většiny sněžných skútrů. A když si představíme, že to celé zabírá a ještě zatáčí, tak se těžko hledá terén, který by méďu zastavil. Průchodnost je vážně neuvěřitelná a když vezmeme v sypkém sněhu za „heft“, tak jsme navíc odměněni nádhernými sněhovými gejzíry, které odletují od pásů. Ale pak běda zatočit…budete toho mít plnou hu…ústa. Výšku čtyřkolky toto zařízení zvýší o 5-7cm a tím i těžiště. Tak pozor. A taky je to docela dřina…zatočit s těmi pásy… Ale my se toho nebojíme,…že..
Celá tato sranda se dá pořídit na čtyřkolky s pohonem 4x4 a není třeba nic upravovat. Montáž je zvládnutelná asi za hodinu když to jde a člověk to má nacvičené. Ovšem celé to není zadarmo a cena dosahuje zhruba 120ti tisíc… Ale pak se dá zase obejít bez skútru..a ten není použitelný v létě. Jen je to něco za něco…vysoká průchodnost vs. svižnější jízda. Po takto „krásném“ dni jsme se zmoženi navrátili do penzionu, kde jsme plni dojmů ještě diskutovali co, kdo, jak, proč…a posléze jsme se začali rozjíždět k domovům. Takže řidítkům zdar a těm vyhřívaným zvlášť.