QuadMania.cz

V praxi

Nejdřív nás čeká několik desetikilometrových cest od silnice na hřebeny hor. První cesta mě čeká v UTV a musím říct, že to je až trochu nuda. Vytopená kabina, do které se v pohodě vejdou tři cestující, stěrač na odletující sníh a snadné řízení. Motor má i na pásech dost síly, takže celou cestu i se závěrečným prudkým kopcem můžu absolvovat na Hčko. I tak je motor kvůli zpřevodování pásů celou dobu ve vysokých otáčkách a má ještě rezervu ke zrychlení. Na cestě jsou ale ledové plotny, na kterých vám nepomůžou ani pásy, takže přeci jen je třeba jet trochu opatrně a sledovat terén před sebou. UTV ale můžete v pohodě řídit jednou rukou a na rovných úsecích jen kontrolovat směr, nějaké aktivní zasahování do řízení není potřeba. Za chvíli jsme nahoře a vlastně jediné, co mi v UTV ještě chybí, je rádio:-) 

Druhé kolo absolvuju na čtyřkolce. Dvacet kilometrů v mrazu mě moc neláká, ale test je test. Cestu dolů si navíc okořením záchranou správce národního parku, kterému se přetrhl řemen ve variátoru jeho skútru a potřebuje odtáhnout k silnici. Nebýt nás, měl by to dost komplikované. Zapřahujeme skútr na kurtu, domlouváme si pokyny a jdu na to. Ze strachu o variátor jsem zařadil Lko a pomalu vyrazil. Po sto metrech s přetočeným motorem bylo jasné, že obavy byly zbytečné, řadím Hčko a čtyřkolka se i se skútrem na laně rozjela jako nic. No a kdyby mě skútr cestou občas nezatahal za lano, tak o něm ani nevím. Litrový motor prostě má něco do sebe. Na půl plynu jedu zasněženou cestou a těším se, až budu dole. Dobrý skutek je samozřejmě důležitý, ale pořádné svezení taky. Loučím se se správcem parku a vyrážím zpět do kopce. Dávám plný plyn a Gladiator se žene do kopce jako nic. Na rozdíl od UTV si tu užívám i řízení. Na náledí čtyřkolka občas ujede, ale díky rychlé zpětné vazbě můžu směr okamžitě korigovat. Jak už jsem psal na začátku, tlumiče tu nehrají hlavní roli. Široká řídítka společně s posilovačem řízení mi dávají perfektní kontrolu nad situací a ani koleje nebo průjezd závějí nejsou problém. Trochu horší je to s manipulací na místě, kde musíte na otočení pásy vynaložit dost síly. Posilovač by snesl pro pásy silnější nastavení. Překvapivě dobrá je ochrana jezdce před sněhem odletujícím od pásů. V tom je X1000 celkem unikátní. Za obrovskou kapotáží jsem schovaný, před rukama mám kryty a pod sebou velké pohodlné sedlo. Vlastně to není vůbec špatné pracoviště pro záchranáře. 

Do akce

Tentokrát jsem na kopci za chvíli, dávám si horký čaj a můžu si v klidu porovnat obě mašiny. UTV je samozřejmě do všech stran větší. To je na jednu stranu výhoda, uveze víc nákladu i pasažérů, na stranu druhou je širší a má tím pádem omezené působení na užších cestách. Větší je samozřejmě i poloměr otáčení, který ještě narůstá díky pásům. Kombinace těchto strojů mi připadá v podstatě ideální. Máme tu velké pohodlné UTV se vším komfortem a k tomu rychlejší a obratnější čtyřkolku, která se dokáže dostat na jakékoliv místo zásahu. Do vysílačky se ozve první z psovodů, pro kterého vyrážíme po hřebení a tedy na čtyřkolce. Ovladatelnost v hlubokém sněhu je perfektní a pásy si razí cestu k cíli. Brzy nabírám první dva pasažéry. Trochu se bojím, jak bude pes snášet převoz na čtyřkolce, ale je to překvapivě v pohodě. V náruči svého pána se kouká po okolí a v klidu se veze. Zanedlouho jsme na základně, kde dostávám další směr. Vidím, že i UTV je v plné práci a za pár desítek minut už jsou všichni zpět a mají splněný svůj úkol. Cvičení sice ještě pokračuje další dny, ale naše působení v horách je u konce. Naposledy tedy dovezu UTV k silnici a můžu v klidu vstřebat dojmy.

Má to smysl

Když jsem se u oběda se záchranáři bavil, byli ze čtyřkolek nadšení. Jsou stabilnější než skútr, pokud s nimi jedete hlubokým sněhem malou rychlostí, tak jen tak nezapadnou, jejich řízení je snazší a vyžaduje podstatně míň soustředění, než sněžný skútr. No a v neposlední řadě uvezou víc nákladu. Jedinou nevýhodou je pak maximální rychlost, kterou má sněžný skútr zkrátka vyšší. Co je vám ale platná, když ho pak budete hodinu vyhrabávat ze sněhu. Pokud tedy příště uslyšíte o tendru na nákup čtyřkolek pro hasiče, horskou službu, nebo policii, vězte, že je nemají jen na hraní, ale že jim opravdu poslouží ke správné věci.