caprighia
Město: Praha
IP:85.160.39.xxx
Offline 3/2602
Polaris Sportsman 800 EFI, Journeyman Stormer LC320
Banát září 2010, Eibenthal, RO.
Po půl roce ježdění na čtyřkolce jsem dospěl do bodu, kdy už bylo jasno, že mně to baví a je potřeba učinit další krok. Následoval upgrade z Linhaje na Polarise a po zkušenostech s ježděním v nepřátelském prostředí české kotliny také touha zajezdit si svobodně, bez rizika konfliktů a v pěkném terénu. Dali jsme s Profíkem pokec a rozhodli se pro Rumunsko. To hlavně z důvodu bezproblémového průjezdu přes hranice, protože byla v rozhodování i Ukrajina. Nechtěli jsme žádný organizovaný zájezd a protože takovou akci jsme podnikali poprvé, zvítězil ve výběru lokality Banát, oblast kde je zachováno několik českých vesniček a tedy odpadl problém s jazykovou bariérou. Oslovili jsme pár kamarádů, které jsme už znali z dřívějších akcí doma a začali věci dávat jasnější obrysy. Protože se ještě zdaleka nepovažuji za jezdce vysokých kvalit, bylo mým cílem udělat akci bez extrémů, pokud možno bez poškození lidského i technického materiálu, trochu zabahnit, nějaký triálek a poznat kraj. Na řadu přišlo zvolit ubytování, kterého se v této oblasti nabízí dostatek. Nakonec jsem se rozhodl (a ostatní kupodivu souhlasili) pro pobyt v lůně přírody na salaši v kopcích a chtěl tak spojit čtyřkolku a táboření. Posléze se okruh účastníků rapidně tenčil z různých vážných osobních důvodů a zbyli jsme jen tři - já, Profík a Michal05. Nakonec se k nám připojil Rychlejjezdec, z čehož jsem měl vzhledem k našemu rozdílnému pojetí vyžití na čtyřkolce obavy, ale tyto rozdíly se podařilo tu s větším a někdy trošičku menším úspěchem překonat. Vyrazili jsme v pátek 3.9. večer po trase Praha - Bratislava - Szeged - Oršava (přístavní město u Dunaje) a dále po silnici zařízlé do skal podle Dunaje do Eibenthalu (česky Tisové údolí). Do Eibenthalu vede od Dunaje prašná, kamenitá, 6 km dlouhá, prudce stoupající a v zákrutách se vinoucí cesta, kterou naše osobáky s vlekem zvládly na první převod a s občasným drásáním pneumatik v pohodě (Rychlíkův offroad s prstem v nose). Jak jsme se kroutili nahoru, střídavě na nás vykoukl vzdalující se lesknoucí Dunaj prorážející si cestu jižním cípem Karpat a kouzelné stráně zarostlé hustým lesem, plantáže ostružin a výčnělky skalních stěn. Poslední zákruta byla za námi a ocitli jsme se v mělkém sedle, odkud se naskýtal úžasný výhled dál do nekonečných kopců, lesů, luk a políček a kde se cesta dělila na několik polních a jednu asfaltovou do Eibenthalu, který na nás za pár okamžiků vykoukl jako z pohádky. Projeli jsme kus obce a začali se ptát na Jendu Jágra, u kterého jsme měli objednanou salaš. Nikdo nikde, vrátka do zahrádek všude otevřená a tak jsme se osmělili a hned napoprvé uspěli u souseda, který nám ho zavolal. Přivítání bylo srdečné, nabídnutý kalíšek slivovice jsme vzhledem k mnohahodinové jízdě a nevyspání odmítli a složili stroje z přívěsů. Ty jsme pak zapřáhli za kolky, naložili věcmi a vyrazili za Jendou na jeho čtyřkolce vzhůru na salaš. (akorát Rychlík byl ušetřen přebalování, neb jeho vůz byl jako jediný schopen tam dojet po svých) Naivně jsem se domníval, že salaš bude na kopečku nad vesnicí, ale skutečnost byla taková, že po půl hodině jízdy na redukci a 4x4 vymletou polní cestou do strmého kopce na jedné z rovinek Jenda zastavil, ukázal prstem na místo kdesi nahoře, za několika údolími a prohlásil : "tak tam to je" A opravdu - tam v dáli vysoko byl vidět malinkatý domeček na vrcholu u lesa, na louce zalité sluncem, na místě darovaném člověku přírodou k radosti, k návratu ke kořenům a k pokoře. Další hrabání se na hranici trakce nahoru a dolů, lesem i loukami, poslední strmý výjezd a cesta podél lesa - a najednou to bylo před námi, celá krása toho místa, sezení pod košatými tisy, ohniště, salaš a neskutečný výhled všemi směry, kopce, lesy a louky kam oko dohlédlo, panoráma jež nelze slovy popsat, vjem který se musí zažít a nechat do sebe vstoupit, první co mně napadlo bylo slovo Ráj, byl jsem okouzlen a rozlil se ve mně pocit pohody, svobody a bezstarostnosti. Jenda nám ukázal kde co najdeme, ukázal nám studánku vyvěrající kousek pod salaší v lesíku a s přáním hezkého pobytu odjel. Dali jsme si pivko, Michal a Rychlík se nastěhovali do salaše a já s Profíkem postavili stany. Zbývalo zajet do lesa pro pár soušek, nařezat dřevo na oheň a den se začal střídat s nocí. Příjezd jsme zakončili posezením u ohně. Větrný večer a noc vystřídalo nádherné ráno, posezení v kadibudce s nejkrásnějším výhledem na světě a natěšení jsme vyrazili na první průzkum okolí. Vydali jsme se po starých cestách zakousnutých v prudkých údolích , podle stromů vyrostlých na nich z úletů desetiletí nepoužívaných a žasli nad divokostí, opuštěností a neprostupností terénu. Jízda nebyla náročná, cesta zřetelně patrná a kolkou bezproblémově sjízdná a snad jen příkré srázy a propasti vedle ní jí dávaly trochu pikantnosti. Kochal jsem se kochal a tak mi přátelé trochu ujeli, na nejbližší rovince jsem je chtěl dohnat a přitlačil na páčku a i tak jsem nejel víc než 50. Najednou rána jako bych narazil do zdi, let bokem dobrých dvacet metrů a Polárka je na zádech, já ještě pár metrů pokračuji a do skalnatého podloží vyrývám tělem dlouhou, jasně parnou brázdu a končím na hraně mezi cestou a kolmou stěnou končící kdesi hluboko pode mnou korytem zarostlého potoka. Chvíli ležím, hlavou mi běží kdovíco a pak opatrně vstávám. Bolí mně všechno, ale zdá se, že kromě otlučenin nedošlo k žádné újmě. Snažím se obrátit stroj, ale marně, tak pískám a volám o pomoc a za chvíli se vrací Michal a společným úsilím vracíme kolku zpět na čtyři. Až na prasklé zrcátko a jeden knot do pneu škody naštěstí žádné, už se vrací i ostatní a nevěřícně koukají, jak jsem se mohl vyvalit na rovné cestě. Objevujeme do cesty zasahující kus skály, skrytý pod zelení, část uražená mým předním ráfkem a tak blahořečím plecháčům, které jdou snadno vyklepat do původního tvaru. Že to byla překážka dobře skrytá potvrzuje o pár dní později Profík, když ji naštěstí v menší rychlosti trefil také a díky bohu to ustál. Pod roztrženou bundou jsem na předloktí objevil menší tržnou ránu, Profík mně promptně ošetřil a mohlo se jet dál. Naštěstí to byl jediný karambol, který nás na celé akci potkal. Já tím získal dostatečný respekt k neznámým cestám a také jsem se budil při každém otočení na pravý bok. Večer jako obvykle do lesa na dřevo, posezení u ohně, které znepříjemňoval silně vanoucí vítr. Jak jsme posléze zjistili, ve vsi nějakých 500 výškových metrů níže panovalo léto v plné síle a příjemné bezvětří, takže nás už pak neděsilo probuzení do pošmourného rána do mlhy a větru, protože stačilo osedlat a odjet kousek dál a bundy končily v boxech. Další dny jsme se pokoušeli dojet do obce Gerník, což se nám bohužel nikdy nepovedlo. Vždy jsme narazili na bod, kde to prostě nešlo dál a byť stačilo překonat pár set metrů skály, zůstala nám cesta zapovězena. Než se podařilo najít objížďku prozkoumáváním možných i nemožných směrů, bylo již šero a nejvyšší čas k návratu, tedy abych byl přesný tak jsem to byl já, kdo odmítl jezdit v noci a ostatní se kolegiálně připojili. Nicméně se podařilo dojet do Bígru, další české vesničky uprostřed lesů a skal, a objevit tam hospůdku, bohužel zavřenou. Ovšem místní kluci hned skočili pro hospodskou, česky mluvící Rumunku Annu Maríu a mohli jsme tak vychutnat pocit z beztrestného požití sice poněkud teplejšího, ale ucházejícího piva. Měli jsme chuť na něco k jídlu, ale hospoda nevařila a tak opět místní ochotní kluci skočili naproti za "tetou" a ta se slovy "jémine, já nemám nic připravenýho" přislíbila uvařit. Řekli jsme jí, že nemusí spěchat a vzali kluky na kolky a ti nám ukázali okolí vesnice. Tedy oběd jsme si dali jen já a Rychlík, protože profík pojal podezření, že se počet psů v Bígru sníží o jednoho. Nutno poznamenat, že zbytečně, měli jsme silný vývar a každý asi tři kuřecí stehna s rýží a šťouchanými brambory, domácí okurky, nakládanou papriku a zákusek. Mňam. Hned jsme se objednali na pátek na něco z kance a srnčí polévku. Což tedy opět vyvolalo diskuzi o možných vstupních surovinách, ale mně to nechalo v klidu a bez pochyb. Onu asi dvacetikilometrovou cestu mezi salaší a Bígrem jsme absolvovali během pobytu několikrát, ať už plánovitě, jako výchozí jinam či nouzovou k jistému návratu a provázelo jí kromě snadného profilu a toho, že vedla hlubokým vysokým lesem a pohádkovými lukami i to, že pokaždé jsme byli nuceni minout salaš s volně se pasoucími kravami i prasaty a hlavně dvěma ovčáckými psy. To byl okamžik, kdy jsem byl rád za výměnu Linhaje za Polárku, protože psi předvedli nejen solidní maximálku, ale i výdrž a Rychlíkovi, který se jako první neohroženě pustil do průjezdu po louce kolem nich dlouho chňapali po pneumatice, ačkoliv v jeho stroji tepe dvouválcový Rotax. Psi nám tak kořenili průjezd pokaždé, kromě neděle, kdy měli asi volno. Jeden den jsme se vypravili hledat jeskyni a jezírka, ale zastavila nás Michalovo protržená manžeta. Díly a vercajk jsme bohužel neměli sebou a tak Ryhlík zajel pro vlek, Michala jsme naložili a střídavě já a Rychlík ho dotáhli zpět. Škoda, že jsme věci neměli sebou, Michal je zkušený mechanik a oprava mu zabrala půl hodinky. Předpověď počasí je v oblasti neuvěřitelně přesná, takže moje obavy ze čtvrtečního deště se vyplnily a pršelo celou noc a ani ráno nebylo sluncem zalité. Nicméně jsme si konečně užili solidní bahnění a zaneřádili sebe i stroje dokonale. Také jsme absolvovali cestu do Oršavy pro benzín, nakoupili v prvotřídně zásobeném a čistém supermarketu a cestou zpět obhlédli dalších pár údolí, která by stála za prozkoumání. V Eibenthalu jsme dali pár piv v hospodě "U medvěda" pokecali s místními a od toho večera dělali u salaše dva velké ohně, protože místní se sice dušovali, že naposled tu medvěd člověka sežral už před lety, ale že je zde žijící medvěd masožravec museli přiznat, neb v jeho výkalech našli kopýtka. A kousek od salaše polámal švestky. V pátek opět do Bígru na oběd, karbanátky z divočáka oživily diskuzi o surovinách, ale zbaštili jsme je i zákusek a spokojeně strávili. Jeden den jsme se vypravili do "Údolí koní" pokochali se jejich zdravím a ladností a Michal se neudržel a vjel do bahnitého potoka. Bohužel zapomněl připojit předek a zůstal tam viset, když ho připojil a zabral, tak se propadl až po nádrž a nastoupil Profíkův ze všech stran onavijákovaný tahač. Michal jako zkušený plavec vymontoval svíčku, vyházel vodu z motoru a pětistovka zase ochotně naskočila. Mně se ještě podařilo ve výmolu ohnout rameno, ale hever vzpříčený mezi stromy vše zase napravil. V neděli musel Michal odjet a Rychlík se přidal, protože trpěl bolestí kotníku a nejspíš se také trochu nudil, protože jezdí prostě jinak než my. Když jsme s Profíkem osiřeli, udělali jsme si expedici podle potoka jedním divokým údolím a byla to nejbrutálnější vyjížďka za celou dobu. Bahno, skály, přelézání kamenů a kmenů, náklony kdy jsme kolky radši vedli, výjezdy na hranici, navíjení se do kolmé stráně když to nešlo tam ani zpět, prosekávání se a tak celý den. Návrat výrazně zkomplikovala závada na Profíkově Sportsmanu zaviněná nedostatkem oleje v předním difu, takže místo 4x4 měl jen 4x3 a to nikoliv střídavě na přední kola, ale vpředu stále na jedno stejné, což je zvláště ve výjezdech dost nebezpečné. Poslední večer se nám banát odvděčil za návštěvu krásným letním večerem, ani u naší salaše se nepohnul na stromech ani lístek a tak jsme si povídali pod neuvěřitelně hvězdnatým nebem až pozdě do noci. Poslední den jsme zajeli vykoupat kolky do tůně a zbavit je nánosů bláta, udělali ještě malý výletík po okolí a se smutkem zabalili, uklidili a vyrazili s naloženými vleky zpět do Eibenthalu. U Jendy jsme přepřáhli vleky, nakoupili něco domácí slivovice a rozloučili se. Odjížděli jsme se slzou v oku, s přesvědčením, že se určitě příští rok vrátíme. Nedosáhli jsme všeho, co jsme chtěli, poznali jen zlomek toho, co jsme zamýšleli - ale získali jsme zkušenosti, přežili ve zdraví a máme se na co těšit.
Banát je kraj nádherný, divoký i milý a skýtá všechny druhy terénů. Ze čtyřkolkářského pohledu - každý si tam může najít to svoje. Ať jsou to stovky kilometrů lesních a polních cest, strmé kopce a hluboká údolí, rozbahněné cesty po těžbě dřeva, potoky, louky a lesy. Spousty oblastí nesjízdných, příliš skalnatých, jiné snadnější. Lidi příjemní a pohodoví, na čtyřkolky nikdo nekouká nevraživě, celé dny ani nemusí člověk potkat živou duši. Své si tam najdu já, určitě i Rychlík a pokud by chtěli i jezdci na slabších strojích (třeba Linhajích, Maxech, Jumbech atd.) udělat si výlet, najdou tam i oni vhodné trasy.
Děkuji všem, kteří se zůčastnili a rád si přečtu jejich doplňující komentáře, protože jsem to napsal s vědomím toho, že jde o subjektivní pohled, trochu chaotický a na spostu věcí a zážitků jsem jistě nevzpomněl.
16.09.2010 14:55 #2 Téma: Banát září 2010
caprighia
Město: Praha
IP:85.160.39.xxx
Offline 3/2602
Polaris Sportsman 800 EFI, Journeyman Stormer LC320
16.09.2010 14:59 #3 Téma: Banát září 2010
abul
Město: Brno-Bohunice
IP:217.197.150.xxx
Offline 1/363
caprighia> Teda to čumím. Ty máš ale literární nadání chlape. Přesně takhle si představuju svoje toulky. Naše rodina tam někde má kořeny, tak bych to měl skouknout. Každopádně, tohle je perfektně napsaný Prostě to nemá chybu. Budeš dávat na rajče nebo někam jinam i fotky pro veřejnost?
16.09.2010 15:18 #4 Téma: Banát září 2010
caprighia
Město: Praha
IP:85.160.39.xxx
Offline 3/2602
Polaris Sportsman 800 EFI, Journeyman Stormer LC320
16.09.2010 15:20 #5 Téma: Banát září 2010
Matyss
Město: Dub
IP:213.192.26.xxx
Offline 3/1317
Polaris Sportsman 500 EFI Touring
16.09.2010 15:34 #6 Téma: Banát září 2010
caprighia
Město: Praha
IP:85.160.39.xxx
Offline 3/2602
Polaris Sportsman 800 EFI, Journeyman Stormer LC320
16.09.2010 15:35 #7 Téma: Banát září 2010
prestige007
Město: Brno-Město
IP:85.161.104.xxx
Offline 6/915
Suzuki LT-A 75O King Quad 4x4
16.09.2010 15:40 #8 Téma: Banát září 2010
caprighia
Město: Praha
IP:85.160.39.xxx
Offline 3/2602
Polaris Sportsman 800 EFI, Journeyman Stormer LC320
16.09.2010 16:04 #9 Téma: Banát září 2010
franco
Město: Púchov
IP:213.160.181.xxx
Offline 2/1088
Can-Am Spyder RT, Can-Am Renegade 800R, Can-Am Outlander 500 XT, Can-Am Outlander 400 Max XT
16.09.2010 16:12 #10 Téma: Banát září 2010
rychlejjezdec
Město: Praha 9-Kyje
IP:82.100.43.xxx
Offline 6/2529
Can-am Renegade 800 X
Největší zážítek z celýho rumunska byla cesta domu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Když sme jeli tam, tak sem projevil zájem že koupim atlas abych měl aspon něco,načeš mi bylo řečeno že je to zbytečný protože profík má mapy i gps. No a mě začal bolet kotník a michal 05 měl doma náký neodkladný záležitosti,tak že pojedem domu dřív.já že teda nastuduju mapu a vyrazíme, mapu samozřejmě měl profík v autě a auto mimo dosah, tak sem nenastudoval nic a vyrazili sme.že pojedeme radši menšim přechodem než je ARAd protože mi nesvítíla půlka auta v zádu a vozejku a posledně mě tam buzerovali kuli žárovce. tak si jedem v klidu rumunskem a michal retarduje a tak nák nedrží tempo který bylo dost pohodový, tak jedu a v Timisoaře na začátku míjim kruhák s odbočkou na Arad s tim že teda jedem na malej přechod a čekám na michala v Timisoaře na krajnici asi 15 min, ten nikde, tak nabírám podezření že jel na Arad a pokračuju v jízdě.jedu městem a koukám že nevidim žádnej vzdálenej cíl jako je szeged nebo H v elipse akorát místní cíle který si nepama tuju a bez mapy neověřim, tak jedu pocitove a po paměti, vyjíždim z města a na ceduli nákej cíl a douan clo, tak jedu ikdyž se mi nezdá že sme po týhle cestě přijeli. ale řikám si přechodů tady bude spousta přejedu a v madarsku už budou ukazatele na budapest.před hranicema dotankovávám a kupuju kolu a dva velký redbuly, kolu vsáknu hned než dojedu na čáru,rumuni mě pustí v klidu a ta pěkná slečna u madarů se ptá podiveně co to jako vezu, já na to quad a ona od kud a kam,já že z gerníku do čech a ona že chce zelený karty k vozidlum a já jí dávám karty z roku 2008 prozože je po mě nikdo nikdy nechtěl a do ledviny nový nedávám. tak mi lámanou angličtinočeštinou řekla že mě tam nemůže pustit že je to zákon a že serbia neni v unii, já se zasek a spontálně vykřik lámanou a zlomenou angličtinou oooooooooooúúúúúúúúúúúúúúúúúú jeeeeeeeeeeeezuuuuuuuuuuuuussss i can tu hungary a ona smějíc se a tukajíc si na čelo mi vysvětluje že musim beck a já jako že yes. tak sem se otočil a cestou zpátky do timosoary (45km)sem musel vysát ten redbul abych zapil žal, taky sem hodně přemejšlel, řek sem si že nebudu machrovat a nejkratšícestou to vemu na ARAD než bude tma a oni opravdu zjistí že mi nesvítí auto, v timisoaře sem na prvnim ukazateli odbočil na arad a jedu, přijíždim na křižovatku v průběžnym pruhu, zastavuju na světlech a koukám že tu křižovatku poznávám, že sme přijeli z leva, tak si řikám ženebudu dělat harakiri, přejedu to rovně, tam se otočim a pojedu správnym směrem. Janomže za křižovatkou byla čtyřproudovka uprostřed s bílou tlustou čárou, tak sem odbočil do nákýho vjezdu tam sem se otočil a že vyjedu do leva jenomže tam byl příkaz do prava. řikám si čuráci mrdám to atsem konečně odsud pryř, tak sem jí vzal do leva a neujel sem ani 30 m a z protisměru se na mě vyřítili benga.tak sem málem omdlel, já lingvisticky vybaven jak dítě předškolního věku mám ukecat rumunský poldy.Tak hned že problem že sem jim zkřížil white lineu a že to bude muset psát a jestli prej mám lei nebo euro? já že už nou že akorát czek krone, tak se šel poradit s kolegou a pak teda že záleží na mě kolik dám, měl sem u sebe asi 20.000 ve 2000 tak sem jednu ruztáh a jestli teda OK? a voni že jo, tak sem se eště zeptal jestli this roud is to szeged a vyrazil sem nasávajíc druhej redbul, takže kolemšestý večer sem opustil rumunsko řádně naspeedovanej červenym bejkem a valil sem dom. ve 3 sem dorazil i se 100 km zajíždkou. no dyby mě ta srbka pustila bez problémů dál, tak sem ted stál někde u moře a divil se jak je to možný že vltava má takový vlny . tam vůbec nebylo napsáno do jaký země vjíždíš, celnice rozestavěná, no děs.
A co se týče čtyřkolek, vzhledem k tomu že capri hned první den nám chtěl ukázat nový freestyllový prvky, hlavně let s plochoudráhou letu a výkrutem v pravo a následnym drcenim skály loktempak celý osazenstvo adrenalin nák opomíjelo a jezdilo se stovky kilometrů po lesních cestách, sem tam nákej náklon ale minimálně. já bych preferoval víc napětí, nicméně musim poděkovat caprimu jednak že vybral tak nádhernou lokalitu s úžasnou přírodou a bydlenim v přirovnání jako v krkonoších na hřebenech asi 8 km od vesnice a pak taky za to že mě vzali s sebou protože místní podnebí je přínosem pro muj trávící trakt a od chvíle kdy sme přijeli sem měl zdravý tuhý a dlouhý hovno
Naposledy editováno 14.09.2010 03:30:48
|Editace Citace | Odpovědět
16.09.2010 16:14 #11 Téma: Banát září 2010
caprighia
Město: Praha
IP:85.160.39.xxx
Offline 3/2602
Polaris Sportsman 800 EFI, Journeyman Stormer LC320
16.09.2010 16:18 #12 Téma: Banát září 2010
rychlejjezdec
Město: Praha 9-Kyje
IP:82.100.43.xxx
Offline 6/2529
Can-am Renegade 800 X
16.09.2010 16:19 #13 Téma: Banát září 2010
Richard.cz
Město: Kamenný Újezdec
IP:85.162.23.xxx
Offline 0/2911
Can-am Outlander Max 800R H.O. EFI LTD.
16.09.2010 16:25 #14 Téma: Banát září 2010
FIGURA
Město: Dolní Slivno
IP:95.85.215.xxx
Offline 1/1439
Honda Rincon AT TRX 680 FA
16.09.2010 16:29 #15 Téma: Banát září 2010
caprighia
Město: Praha
IP:85.160.39.xxx
Offline 3/2602
Polaris Sportsman 800 EFI, Journeyman Stormer LC320
Naše cesta domů proběhla OK s malým zakufrováním v Temešváru, do děravého kola u vleku jsem napral pět knotů, což přežilo asi stopadesát km, utěsněno tekutinou (bílá tekutá hmota) na dalších asi padesát km, vše se vyvalilo pěkně za tmy sto metrů před zaparkovanými policajty. Zaparkoval jsem hezky u nich a se svištícími kamiony za zády vyměnil kolo za o palec menší rezervu. Čuměli na mně z okénka Dacie a za pět minut, které mi stačily na výměnu hnán tíhou okolností akorát zatleskali. Co mně fakt nasralo byla celnice Maďarka, která mi udělala šťáru a zabavila asi pět kilo super klobás. Začala je házet do pytle, tak jsem řekl tak to ne, každé balení rozpáral a ochutnal a pak teprve odevzdal k zabavení. Chtěl jsem jet do té země, kde se nedá bez zlomení jazyka vyslovit ani jméno vesnice do termálů, ale prd, radši se projedu znovu do RO a ty super klobásy propašuju...bohužel jsem to netušil a neschoval je, naštěstí ta slepice v uniformě nenašla 4 litry slivovice, to bych ji tam radši vylil do kanálu, než aby skončila na Dolnouherském křivém jazyku...
16.09.2010 17:44 #16 Téma: Banát září 2010
BudMXU
Město: Brno-Starý Lískovec
IP:213.175.57.xxx
Offline 0/275
Kymco MXU 300
16.09.2010 18:02 #17 Téma: Banát září 2010
jarda58
Město: Poříčí nad Sázavou
IP:82.100.31.xxx
Offline 1/1006
Suzuki LT-A 700 King Quad 4x4
16.09.2010 19:41 #18 Téma: Banát září 2010
hops01
Město: Praha
IP:83.208.114.xxx
Offline 1/303
moc hezky napsaný , gratuluju
Banát je moc hezkej kraj a ně super lidičky
madarská hranice je děs, to máš pravdu, když tam jezdíme na kolkách /po ose/, tak těm buzerantum musíme sundat i helmy z hlavy a oni se tváří hrozně důležitě a stejně jim není rozumět - nemptudum madarum
hlavně že jste si to užili a líbilo se vám to a do konce života na to nezapomenete jak jste byli prvně v rumunsku
16.09.2010 19:43 #19 Téma: Banát září 2010
michal05
Město: Kolín
IP:80.78.4.xxx
Offline 0/154
Polaris Sportsman XP 550/EPS, Polaris Sportsman 500/EFI
16.09.2010 19:44 #20 Téma: Banát září 2010
michal05
Město: Kolín
IP:80.78.4.xxx
Offline 0/154
Polaris Sportsman XP 550/EPS, Polaris Sportsman 500/EFI
16.09.2010 19:46 #21 Téma: Banát září 2010
michal05
Město: Kolín
IP:80.78.4.xxx
Offline 0/154
Polaris Sportsman XP 550/EPS, Polaris Sportsman 500/EFI
16.09.2010 19:56 #22 Téma: Banát září 2010
mrtvolka
Město: Beroun-Město
IP:88.103.77.xxx
Offline 7/891
TGB Blade 550
16.09.2010 20:05 #23 Téma: Banát září 2010
danyquad
Město: Brno-Bystrc
IP:84.21.119.xxx
Offline 2/3684
Can-Am Outlander 800R X xc, Can-Am Outlander 650 XT
16.09.2010 20:20 #24 Téma: Banát září 2010
007profík
Město: Swansea
IP:94.142.234.xxx
Offline 2/1358
Polaris Sportsman 800/EFI
16.09.2010 20:26 #25 Téma: Banát září 2010
007profík
Město: Swansea
IP:94.142.234.xxx
Offline 2/1358
Polaris Sportsman 800/EFI
16.09.2010 20:28 #26 Téma: Banát září 2010
007profík
Město: Swansea
IP:94.142.234.xxx
Offline 2/1358
Polaris Sportsman 800/EFI
16.09.2010 20:29 #27 Téma: Banát září 2010
007profík
Město: Swansea
IP:94.142.234.xxx
Offline 2/1358
Polaris Sportsman 800/EFI
16.09.2010 20:30 #28 Téma: Banát září 2010
007profík
Město: Swansea
IP:94.142.234.xxx
Offline 2/1358
Polaris Sportsman 800/EFI
16.09.2010 20:31 #29 Téma: Banát září 2010
007profík
Město: Swansea
IP:94.142.234.xxx
Offline 2/1358
Polaris Sportsman 800/EFI
16.09.2010 20:32 #30 Téma: Banát září 2010
007profík
Město: Swansea
IP:94.142.234.xxx
Offline 2/1358
Polaris Sportsman 800/EFI
Do fóra můžou přispívat pouze přihlášení uživatelé.
Prosím přihlašte se v pravé horní části stránek nebo se zaregistrujte.
Copyright © 2008-2024 Quadmania.cz, Kontakty – ISSN 1214-7125 – RSS kanál Loga Quadmania.cz ke stažení, V:0.10s